Předtím byl desítky let v Moravském Krumlově na zámku. Plátna podle malířova odkazu patří Praze, která pro ně léta neúspěšně hledá místo a ve Veletržním paláci jsou umístěna provizorně. Za dva roky je čeká dočasný přesun na výstavu v Japonsku a zřejmě i do Číny a Jižní Koreje. Podle dřívějších vyjádření reprezentantů města by do té doby mělo být jasné, do jakých prostor se epopej vrátí.

Alfons Mucha (1860 až 1939) patří k českým umělcům známým i v zahraničí. Mezinárodní ohlas získal v Paříži na přelomu 19. a 20. století díky své secesní dekorativní tvorbě. Smysl vlastního života ale spatřoval v jiném díle, jež považoval za mnohem závažnější - v souboru 20 monumentálních obrazů Slovanská epopej, na němž pracoval v letech 1912 až 1926.

Dokončený cyklus byl jako celek poprvé představen pražské veřejnosti na podzim roku 1928 u příležitosti oslav deseti let samostatnosti československého státu ve Velké dvoraně tehdy právě dobudovaného Veletržního paláce. Mnozí historikové umění uvádějí, že dílo bylo anachronické již v době svého vzniku, svět tehdy objevoval abstraktní malířství.

Jiří David si závěrečný díl epopeje Apoteóza - Slovanstvo pro lidstvo vybral letos jako námět své prezentace na prestižním benátském bienále výtvarného umění. Jako součást své instalace namaloval aktualizovanou verzi obrazu a ptá se v ní po tom, co dnes znamená příslušnost k národu, zda jsou pojmy jako národ či vlast živé a atraktivní a sleduje, co se s nimi stalo za sto let, které od sebe dělí oba dva obrazy.