Kárný senát měl žalobu projednat už na konci února, tehdy se ale Kydalka omluvil ze zdravotních důvodů. Další jednání mělo být v březnu, Kydalka však podal námitku podjatosti vůči předsedovi senátu Jakubu Camrdovi.

Nejvyšší správní soud v dubnu rozhodl, že Camrda podjatý není a svolal další jednání na 20. června. Ani tentokrát ale veřejné projednávání kárné žaloby nezačne.

Žalobu podal na Kydalku předseda Městského soudu v Praze Libor Vávra. Důvodem bylo to, jakým způsobem kritizoval pro SeznamZprávy Klausovo amnestijní rozhodnutí a jeho domnělé pozadí. Podle Kydalky měl aboliční článek amnestijního rozhodnutí pomoci konkrétním lidem a mimo kamery Kydalka prý sdělil reportérce Sabině Slonkové domněnku, kdo si abolici - tedy zastavení vleklých trestních stíhání - objednal a kolik zaplatil. Šlo prý o 300 milionů korun, důkazy ale podle zveřejněné reportáže nezazněly.

Kydalka už dříve stanul před kárným senátem kvůli tomu, jak vstoupil do debat kolem komunálních voleb v obci u Prahy. Senát ho v roce 2015 uznal vinným, žádný postih mu neuložil. Jako dostatečný trest hodnotil samotné projednání kárné žaloby. Kydalka vnímal rozhodnutí kárného senátu jako omezení své svobody projevu a obrátil se na Ústavní soud.

Podle něj Kydalka skutečně porušil povinnost zdrženlivosti, která představuje zvláštní omezení svobody projevu u soudců. Představitelé justice si musí uchovávat odstup od politické soutěže, a to na jakékoliv úrovni, zdůraznil Ústavní soud. Kydalka si poté stěžoval u Evropského soudu pro lidská práva, který ale podle České justice odmítl jeho stížnost jako nepřípustnou.