Hlinomaz dnes ČTK řekl, že obvinění by bylo možné vnímat jako výsledek kritiky, která se snesla na výši a mechanismus podpory fotovoltaických elektráren v ČR už mnohem dříve, než Vitásková na ERÚ v roce 2011 přišla. "V tom smyslu dal Vrchní soud okolnostem více než za pravdu," dodal.

Hlavní ekonom společnosti Cyrrus Lukáš Kovanda míní, že verdikt Vrchního soudu částečně rozptýlil mrak podezření, který se vznáší nad zahajovací etapou solárního podnikání v ČR v druhé půli minulého desetiletí. "Úspěšné odvolání Aleny Vitáskové zprošťuje obžaloby osobu, která do značné míry v uplynulých letech personifikovala nejen solární podnikání samotné, ale z titulu předsedkyně ERÚ celou tuzemskou energetiku," dodal.

Podle advokáta Pavla Douchy z advokátní kanceláře Doucha Šikola advokáti, specializující se na klienty z energetiky, však "hysterie" kolem solárních a dalších elektráren dnešním rozhodnutím soudu nekončí. "Byla to právě Vitásková, která po svém nástupu na úřad v roce 2011 rozpoutala kriminalizaci solárníků. Tlačila mnohdy nesmyslně policii a státní zastupitelství do vyšetřování údajných trestných činů. Takže se nemůže divit, že se to málem obrátilo proti ní," řekl.

Mezi dlouhodobé klienty kanceláře, kterou Doucha spoluvlastní, patří například Solární asociace nebo Komora obnovitelných zdrojů energie (Komora OZE). Někdejší mluvčí ERÚ Jiří Chvojka v roce 2015 označil firmu za subjekt, který dlouhodobě zastupuje majitele solárních elektráren ve všech sporech proti úřadu.

Předseda Komory OZE Štěpán Chalupa doplnil, že s Vitáskovou si bude sektor čisté energetiky navždy spojovat notifikace, tedy schválení Bruselu, které úřad pod jejím vedením po provozovatelích obnovitelných zdrojů v Česku požadoval. Podle komory zbytečně. "Vitásková svým mylným úsudkem způsobila, že investoři ze sektoru rychle prchali a banky odmítaly existující projekty refinancovat," uvedl.

Olomoucký vrchní soud dnes zprostil Vitáskovou obžaloby v kauze neoprávněně udělených licencí solárním elektrárnám na Chomutovsku. Podle dnešního vyjádření soudu se neprokázalo, že se stal skutek, za který byla stíhána. Krajský soud původně Vitáskovou potrestal 8,5 lety vězení. Odvolací soud snížil tresty majitelům obou elektráren, bratrům Zdeňkovi a Alexandrovi Zemkovi, ze 7,5 let na šest let a devět měsíců. O 1,5 roku na sedm let snížil trest i bývalé vedoucí odboru licencí ERÚ Michaele Schneidrové. Podle soudce Pavla Götha chybí u Vitáskové pomyslný ucelený řetězec nepřímých důkazů, z nichž by šel dovodit spolehlivý závěr o její vině.