"Ozývá se čím dál víc hlasů, které se snaží omezovat vstup do budoucího systému sociálního bydlení a co nejpřísněji nastavovat kritéria. Úspěšný systém má být ale právě posuzován podle toho, kolik lidí udrží, ne vyloučí," řekl předseda Platformy pro sociální bydlení Štěpán Ripka. Platforma sdružuje neziskové organizace i akademiky.

Zákon o sociálním bydlení měl podle původních vládních plánů platit od ledna 2017. Přípravy ale nabraly zpoždění, takže se termín odsunul zatím o půl roku. Koncepci, z níž má norma vycházet, vláda schválila loni na podzim. Dokument počítá se třemi stupni bydlení pro potřebné - s krizovým bydlením, sociálními byty a dostupnými byty. Jejich fond by měla vytvořit obec. Pomoc by mohli dostat lidé či rodiny, jimž na přiměřené bydlení nestačí 40 procent příjmu.

Podle Habáně v chystaném zákonu žádné zásadní změny proti koncepci nejsou, norma "podrobněji definuje práva a povinnosti aktérů a rozvádí principy". "O nutností přijetí tohoto zákona se hovoří tak 15 let. Zatím nikdo nedošel tak daleko jako my," sdělila ČTK ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD). Podle ní norma pomůže seniorům, samoživitelkám či dětem z dětských domovů.

"Obáváme se, že se zákon stane součástí předvolebního boje a budou tendence udělat systém restriktivně," uvedla socioložka Kateřina Kňapová z organizace Alternativa 50+.

Ke koncepci měly výhrady opoziční strany či svaz měst a obcí. Na pravidla sociálního bydlení nemají stejný pohled ani koaliční strany. "Koaliční strany před volbami zákon o sociálním bydlení slibovaly. Když slyším z úst koaličních partnerů, že si počkají na návrh zákona a pak ho rozstřílejí, tak na co ta koaliční smlouva je," dodal Ripka. Podle předsedkyně Českého helsinského výboru Táni Fischerové politiky situace lidí v nepříznivé situaci vlastně příliš nezajímá.

Podle koncepce by měl zákon obcím uložit povinnost sociální bydlení zajistit. Přijatelná čekací doba na byt by neměla přesáhnout půl roku. Je to ale prý až cílový stav po dokončení celého systému. Krizové bydlení má být sociální služba pro lidi bez přístřeší či v ohrožení zdraví a života. Sociální byt představuje jednodušší bydlení, nájemníkům by se věnovali sociální pracovníci. Dostupný byt je běžné bydlení, má být hlavně pro seniory, postižené, rodiny s dětmi, oběti domácího násilí či mladé po odchodu z dětských domovů.

Náklady za bydlení v nájemním bytě spolkly loni v posledním čtvrtletí podle statistického úřadu v průměru téměř třetinu výdajů domácností, v družstevním skoro čtvrtinu a ve vlastním 21 procent. Ve vlastním domě částka tvořila 16 procent výdajů domácnosti. Na dávky na bydlení stát loni vydal 12,3 miliardy korun.

Vláda nedávno schválila strategii boje proti sociálnímu vyloučení. Na 6000 rodin, které žijí v ubytovnách, by se mělo do konce roku 2020 přestěhovat do běžných bytů. Za pět let by v nestandardním bydlení nemělo déle než měsíc pobývat žádné dítě.

V Česku přibývá takzvaných vyloučených lokalit. Podle loňské analýzy, kterou si nechalo vypracovat ministerstvo práce, se od roku 2006 počet těchto chudinských míst zdvojnásobil ze 300 na 600. Tato ghetta byla ve 297 městech a obcích, žilo v nich až 115.000 lidí. V roce 2006 to bylo 80.000 osob.

ktk rot