Při porovnání s dobou před lednem 2016, kdy světové mocnosti pod vedením USA a EU zrušily protiíránské sankce výměnou za to, že Teherán omezí svůj jaderný program, se pro exportéry moc nezměnilo. "Jediné sankce, které byly oficiálně ukončeny, byly spojené s prodejem ropy a bankovní sankce. Druhá strana mince je, že bankovní sektor se vlastně nikdy nerestartoval a nenormalizoval obchodní vztahy s Íránem, respektive s íránskými bankami," uvedl Tůma.

Realizují se pouze zbožové transakce - to znamená platby za zboží - a i ty jsou v porovnání s obchody do jiných mimoevropských zemí velice nestandardní. "Pokud bude česká firma nabízet služby a íránský subjekt si je objedná, tak je prakticky nemožné obdržet za tyto služby zaplaceno. Vezměme si například pouhé platby za participaci na jakémkoliv veletrhu organizovaném íránským subjektem; za takovou službu je prakticky nemožné zaplatit bankovním převodem," dodal šéf teheránské pobočky.

"Když se podíváme na investice, tak ty jsou absolutně vyloučeny. Zahraniční investice byly hlavním cílem podepsání dohody 5+1 pro Írán, ale toto se vůbec nenaplnilo. Částečně profitovala pouze Čína s otevřením různých zdrojů úvěrového financování na úrovni stát-stát a Jižní Korea," říká Tůma.

Jediná a zároveň v posledním desetiletí největší investice z české strany byla podepsána loni mezi českou firmou Ostroj a íránskou společností Zisco. Šlo o dohodu na projektování a vybudování hlubinného dolu na těžbu černého, koksovatelného uhlí. Projekt přesahuje hodnotu 65 milionů eur (v přepočtu 1,6 miliardy korun).

Írán podle Tůmy potřebuje financování. "Jednoduše řečeno, hlavním problémem je cashflow a cena peněz na íránském trhu. Úrokové sazby přesahují 22 procent, což prakticky zabíjí jakoukoliv studii proveditelnosti," řekl manažer CzechTradu.

Podle Tůmy je pravda, že očekávání od otevření íránského trhu byla mnohem větší, navíc se předpokládalo využití potenciálu českých průmyslových firem a ještě výborného vnímání značky "Made in Czechoslovakia". Mnohé české firmy v Íránu podnikaly dlouhá desetiletí a některé vztahy přestály i ta nejkrušnější sankční období. Firmy, které měly dlouhodobé vztahy v Íránu, jsou stále aktivní, narostl i prodej například českého skla, pro které Írán vždy představoval tradiční odbytiště.

Zahraniční kancelář CzechTradu v zemi loni vytvořila model nabízených služeb, který vychází z kontaktů s íránskými firmami. "Přesvědčujeme je o schopnostech českých firem a doslova se dá říct, že je vedeme za ruku až do podepsání smluv s českými subjekty," uzavřel Tůma.

Český export do Íránu loni stoupl meziročně o 22 procent na 1,7 miliardy Kč. Skutečná čísla exportu ale mohou být vyšší, protože firmy do Íránu zboží reexportují přes třetí země.