10°C
„Přišel jsem k lékaři s tím, že je to obyčejná viróza, která se nezlepšovala. Dýchalo se mi čím dál hůř,“ vzpomíná Stanislav. Praktik mu tehdy předepsal antibiotika. Ani po nich se však pacient necítil lépe. Praktik ho proto poslal na vyšetření k plicnímu lékaři, který se snažil zápal plic přeléčit dalšími antibiotiky. „Ani to mi tehdy nepomohlo. Ušel jsem pět kroků a musel jsem se zastavit a opřít o stěnu, protože jsem nemohl dýchat a jenom jsem sípal. Spát vleže jsem taky nedokázal, jenom vsedě, v křesle,“ popisuje hrozný stav Stanislav.
Plicní lékař mu proto při kontrole doporučil návštěvu kardiologa. Ten ho objednal až za dva a půl měsíce. „Naštěstí se mi asi po deseti dnech z ordinace ozvali, že se jim uvolnilo místo a mohu přijít,“ říká Stanislav.
Otoky břicha i rukou
U kardiologa se dozvěděl, že příčinou jeho dechových potíží, zavodnění a dalších zdravotních problémů, je srdeční selhání. Při tomto onemocnění totiž srdce nezvládá pumpovat do těla dostatečné množství okysličené krve a zásobovat jí ostatní orgány. V důsledku toho dochází k hromadění tekutiny a příznakům, jako jsou dušnost, únava, otoky břicha nebo nohou, které se projevily i u pana Stanislava.
Kardiolog jej proto nechal hned převézt do nemocnice. „V ostravské Fakultní nemocnici mi z plic odsáli několik litrů tekutin. Říkali mi, že jsem přežil svou smrt. Nepřijel jsem za pět minut dvanáct, ale ve dvanáct pět,“ vzpomíná dnes už s úsměvem. Srdce mu tehdy fungovalo jen na 15 %, hranice normy je přitom kolem 55 %.
Vrátil se i k řemeslu
Stanislav ležel v nemocnici celý týden „na kapačkách“ a i po návratu domů musel užívat velké množství léků, aby se jeho srdce dalo co nejvíc do pořádku. „Teď mi ‚šlape‘ na 48 %,“ pochvaluje si.
Postupně se dokonce vrátil ke své práci řemeslníka. Přiznává ale, že to není jako dřív – rychleji se unaví. „Když pracuji vkleče a pak se potřebuji postavit, musím pomalu, aby se mi nezatočila hlava. Dřív mě tyto problémy netrápily, to jsem strčil do kapsy i mnohem mladší řemeslníky,“ vzpomíná Stanislav.
I když jeho srdce dnes díky léčbě funguje lépe, musí pravidelně chodit na kontroly. „Po propuštění z nemocnice jsem měl kontroly několikrát týdně. Dnes už chodím jednou za dva nebo tři měsíce, ale stále si mě hlídají,“ uzavírá Stanislav.
Potíže nepodceňujte
Nárůst případů srdečního selhání začíná být významný medicínský problém. Statistiky ukazují, že polovina pacientů s touto diagnózou zemře do pěti let. „Prognóza selhání srdce, zvlášť u pokročilejších stadií, je podobně závažná jako u některých typů zhoubných nádorů,“ říká prof. MUDr. Jan Václavík, Ph.D., FESC., FEFIM, přednosta Interní a kardiologické kliniky FN Ostrava.
Příčinu nárůstu případů lékaři vidí zejména v obecném stárnutí populace, ale také nezdravém životním stylu a s ním spojenou obezitou, kouřením nebo konzumací alkoholu.
Podle lékařů je klíčové, aby pacienti se srdečním selháním byli v péči ambulantního kardiologa. To je extrémně důležité zvlášť u pacientů se srdečním selháním, které zrovna propustili z nemocnice. Správně by se totiž měli nejpozději do dvou týdnů po propuštění dostat do péče ambulantního kardiologa.
„V této fázi je pro pacienta klíčové správně nastavit a kontrolovat další terapii. Ve chvíli, kdy se to nestane, mu hrozí velké riziko opětovného selhání, zhoršení stavu nebo i smrti. Správně vedená moderní léčba jej naopak od další hospitalizace a komplikací může ochránit,“ popisuje MUDr. Marie Lazárová, Ph.D., ambulantní kardioložka z Rýmařova a specialistka na srdeční selhání ve FN Ostrava.
Máte obavu, jestli je vaše srdce v kondici? Vyzkoušejte si jednoduchý test.
Danuše Trojáková (76) jako první v Evropě podstoupila v Nemocnici Třinec-Podlesí operaci, při níž jí byla do nefunkční srdeční chloplně voperována nová. Karel Janeček
