Růst nominální mzdy naopak zrychlil na 2,5 procenta z 2,3 procent předloni. Nominální mzda vyjadřuje částku, kterou zaměstnanec za dané období dostane. Reálná mzda je očištěná o míru inflace, ukazuje tak, kolik zboží a služeb je možné za tuto mzdu pořídit.

Míra inflace v Německu loni činila 1,8 procenta. Růst spotřebitelských cen tak proti roku 2016 zrychlil o více než půl procentního bodu.

Reálné mzdy v Německu rostou od roku 2014 díky ekonomickému oživení a nízké nezaměstnanosti. Firmy mají problémy nalézt dostatek zaměstnanců a jejich příjmy jsou vysoké, což přimělo odbory k boji za štědřejší mzdové dohody. Jeden z hlavních německých odborových svazů IG Metall uzavřel minulý měsíc dohodu o zvýšení mezd v příštích 27 měsících o 4,3 procenta. Odbory rovněž požadují růst platů ve veřejném sektoru o šest procent.

Slabý růst mezd byl největší překážkou v růstu inflace zpět k dvouprocentnímu cíli stanovenému Evropskou centrální bankou (ECB) jako strop cenové stability. ECB již koupila dluhopisy za více než dva biliony eur, aby udržela nízké náklady na úvěry, a nyní zvažuje ukončení programu nákupu aktiv, protože ekonomika eurozóny nabírá na rychlosti, napsala agentura Reuters.