14°C
Elektronická karta Opencard, která pochází z éry exprimátora Pavla Béma (ODS), měla mít původně mnoho funkcí, nakonec ale slouží především jako průkaz s předplatným pro MHD. Prahu stála přes 1,74 miliardy korun a audit ukázal, že je nevýhodná a předražená.
Škoda téměř 25 milionů korun
Obžaloba tvrdí, že deset tehdejších radních 3. dubna 2012 neoprávněně zvýhodnilo firmu Haguess, když ohledně Opencard souhlasili s uzavřením dvou nových smluv. Praze tak prý způsobili škodu nejméně 24,9 milionu korun. Za porušení povinnosti při správě cizího majetku a porušení předpisů o pravidlech hospodářské soutěže jim hrozí dva až osm let vězení. Radní vinu odmítají. Brání se tím, že v dané situaci nemohli kvůli licenčním smlouvám postupovat jinak.
Vedle Svobody a Hudečka stanou před soudem i další současní pražští zastupitelé: Lukáš Manhart, Václav Novotný, Pavel Richter (všichni TOP 09) a Eva Vorlíčková (bezpartijní). Dále jsou obviněni bývalá radní pro školství Helena Chudomelová (TOP 09), exnáměstek primátora a letňanský starosta Ivan Kabický, další Svobodův exnáměstek Josef Nosek a někdejší radní pro životní prostředí Radek Lohynský (všichni ODS).
Obžalovaní si stěžují
Předseda soudního senátu Alexander Sotolář naplánoval hlavní líčení od 1. září až do konce listopadu, prozatím počítá se 17 jednacími dny. Části obžalovaných vadí, že k rozhodování se shodou náhod dostal stejný soudce, který v první větvi kauzy rozdal magistrátním úředníkům podmíněné tresty.
Uvedl tehdy, že Haguess neměla zakázku v projektu Opencard získat, protože nesplňovala zadávací podmínky. Radní za TOP 09 i Svoboda podali ústavní stížnost, věří, že bylo porušeno jejich právo na spravedlivý proces. Namítají také Sotolářovu podjatost. Soudce zatím námitku nevyřešil, zřejmě se jí bude zabývat až v úterý v rámci hlavního líčení.
Kromě desítky radních se obžaloba týká dalších pěti lidí: tehdejšího ředitele magistrátního odboru informatiky Jana Tesky, zaměstnanců magistrátu Štěpána Hladíka a Veroniky Pražákové a externích členů hodnotící komise Davida Kučery a Aleše Němečka. Ti údajně v březnu 2012 nesprávně stanovili předpokládanou hodnotu veřejné zakázky. Materiál, v němž jednomyslně doporučili přijmout nabídku Haguess, následně radní pro informatiku Vorlíčková předložila radě hlavního města.
Jedinými pravomocně odsouzenými v kauze Opencard zatím zůstávají exředitel magistrátního odboru informatiky Ivan Seyček a šéf hodnotící komise Jiří Chytil. Seyčkovi vrchní soud zpřísnil trest na 3,5 roku vězení, Chytil odešel s podmínkou.
Jak celá kauza Opencard probíhala? Podívejte se na časovou řadu:
- Říjen 2005 - Rada hlavního města schválila informační strategii, jejíž součástí byl projekt čipových karet pro placení za MHD, v knihovnách, parkování a podobně.
- 12. dubna 2007 - Magistrát začal vydávat karty Opencard. Masový zájem o ně ale přišel až poté, co se od ledna 2009 stala jedinou možností, jak mít běžný roční kupón na MHD.
- 24. listopadu 2009 - Z auditu vypracovaného společností Nexia AP vyplynulo, že náklady na kartu neodpovídaly stavu projektu.
- 22. prosince 2009 - Další audit potvrdil výhrady předchozích kontrol; za hlavní riziko označil závislost projektu na vlastníkovi práv k systému, firmě Haguess.
- 12. února 2010 - Magistrát podepsal dodatek smlouvy s firmou Haguess. Na jeho základě měla společnost zajistit dalších 260 000 karet.
- 26. února 2010 - Na základě trestního oznámení zastupitelky Jany Ryšlinkové začala projekt Opencard prověřovat policie.
- 1. února 2011 - Praha převzala od firmy Haguess správu Opencard. Vlastníkem licenčních práv ale zůstal Haguess.
- 23. srpna 2011 - Policie obvinila kvůli projektu Opencard bývalého ředitele magistrátního odboru informatiky Ivana Seyčka. O den později si obvinění vyslechly další čtyři členové hodnotící komise, která údajně v rozporu se zákonem vybrala na projekt servisního kartového centra společnost Haguess.
- 3. dubna 2012 - Praha se dohodla s firmou Haguess na prodloužení platnosti Opencard.
- Leden 2013 - Společnost eMoneyServices (EMS) převzala roli Haguessu v projektu Opencard.
- 26. března 2013 - Kvůli tomu, že v dubnu 2012 souhlasili s uzavřením dvou smluv na podporu systému Opencard s firmou Haguess za zhruba 74 milionů korun, začala policie stíhat nejprve deset, později 15 pražských radní a úředníků.
- 19. března 2014 - Vznikla městská společnost Operátor Opencard, jejímž prostřednictvím chtěla Praha získat autorská práva k Opencard od EMS.
- 23. května 2014 - Praha odmítla nabídku společnosti EMS, která za licence ke kartě žádala 500 milionů korun.
- 20. března 2014 - Poslanecká sněmovna zřídila komisi, která prověřovala vyšetřování případu Opencard. Komise v lednu 2015 podala trestní oznámení na dozorující státní zástupkyni a policii. Policejní vyšetřování se podle komise odklonilo od původního trestního oznámení zastupitelky Ryšlinkové a bylo rozdrobeno na dílčí skutky.
- 28. května 2014 - Antimonopolní úřad uložil Praze nepravomocnou pokutu milion korun za smlouvy, které město uzavřelo s firmou Haguess v roce 2012 bez výběrového řízení. Už dříve dal antimonopolní úřad Praze pokutu 600 000 a Dopravnímu podniku hlavního města Prahy půl milionu korun. Pokuty se týkaly smluv s firmou Haguess uzavřených v letech 2007 až 2009.
- 20. června 2014 - Městské státní zastupitelství v Praze podalo obžalobu na 15 současných i bývalých pražských radních, včetně dnes již bývalých primátorů Bohuslava Svobody (ODS) a Tomáše Hudečka (TOP 09).
- 17. prosince 2014 - Vrchní soud pravomocně odsoudil někdejší úředníky magistrátu za zvýhodnění firmy Haguess. Nejpřísnější trest, 3,5 roku nepodmíněně, si vyslechl bývalý ředitel odboru informatiky Ivan Seyček. Šéf hodnotící komise Jiří Chytil odešel s podmíněným trestem 1,5 roku odnětí svobody, další tři obžalované soud zprostil viny. Seyček i Chytil si posléze podali dovolání k Nejvyššímu soudu.
- 24. srpna 2015 - Firma EMS oznámila, že bude chtít po Praze, dopravním podniku a městské firmě Operátor Opencard celkem 654 milionů korun, a to mimo jiné za porušení licenčních smluv či poškozování dobrého jména firmy.
