14°C
Romantická láska na celý život. Zdá se být jen snem. Lidé se denně potýkají s nevěrou. Sledování pornografie, psaní si zpráv, sex s někým jiným a hlavně tajení toho všeho. „Protože nemáme žádnou univerzálně akceptovanou definici, co přesně představuje nevěru, odhady se velmi liší – od 26 do 75 procent,“ uvádí belgická psychoterapeutka Esther Perel. Podle statistik 95 % lidí tvrdí, že je velmi špatné, aby nám partner lhal ohledně svého poměru. Ale zároveň zhruba stejný počet z nás bude tvrdit, že to je přesně to, co bychom dělali, kdybychom poměr měli.
Není ani tak zvláštní, že se lidé snaží najít cestu, jak se nevěře vyhnout, jak se vyhnout lhaní, omezování a snahy chtít po někom, aby tu byl jen pro nás. Lidé tak jednají proti své přirozenosti a nejsou ve vztahu šťastní. „Ze vztahu se vytrácí opravdová láska, kdy chcete pro druhého to nejlepší a stává se z ní vlastnictví, ve kterém druhého omezujeme,“ vysvětluje úskalí monogamních vztahů Eva (23).
Dělení lásky
Většinu lidí vyznávajících monogamii napadne, že by v polyamory museli pozornost a tím i lásku dělit. „Z mého pohledu ale není rozdíl, jestli můj partner chodí pravidelně s kamarády na kulečník nebo hrát s kapelou nebo jestli má další partnerku. To by mi spíš vadilo, kdyby byl pravidelně do noci v práci, která ho nenaplňuje a byl kvůli tomu vyčerpaný a nešťastný. A nejvíce by mi vadilo, kdyby mi lhal,“ vysvětlovala svůj pohled na vztahy Veronika, která čeká miminko v polyamory vztahu tří lidí.
Zamilování se ve vztahu
„Určitě jsem poprvé pochybovala o monogamii někdy v patnácti, když jsme to s vrstevníky řešili. Ale tehdy jsem tu myšlenku zahnala a dál to nerozvíjela. Když mi bylo sedmnáct, poznala jsem jednoho člověka, který byl v otevřeném manželství, a jemu i jeho ženě to velmi vyhovovalo. To mě inspirovalo,“ vyprávěla Fronéma Virglerová, která žije polyamory životem už sedmým rokem.
Právě k polyamory Fronému přivedla její upřímnost. „Bylo mi 21, žila jsem s partnerem a zamilovala jsem se do kolegy v práci. Nechtěla jsem přítele podvést, a tak jsem mu raději o všem řekla. On byl pro, abychom náš vztah otevřeli, a tak jsem navázala druhý vztah,“ vyprávěla o své první polyamory zkušenosti Fronéma, která byla sama na začátku z funkčnosti polyamory velmi nervózní.
Ačkoliv se může zdát polyamory přístup jen chutí žít promiskuitním životem bez citů, není tomu tak. „Polyamory má tu lásku, a tím pádem i vztahy už ve jméně. Lidé, co se hlásí k polyamory, většinou nestřídají partnery rychle, spíš mají několik souběžných dlouhodobých vztahů,“ vysvětlovala význam polyamory Fronéma.
Žárlivost
Polyamory ale není utopistickou představou toho, že jsme šťastní, když je náš partner šťastný. I polyamorici přiznávají žárlivost. „Rozdíl je v přístupu k žárlivosti. Když žárlím, tak místo abych obviňovala partnera, tak přemýšlím, co se ve mně vlastně děje. Potřebuji trávit s partnerem víc času? Přála bych si s ním podnikat stejné akce, jako třeba zažívá s další partnerkou? Nebo potřebuji ujištění, že jsem pro něj důležitá součást jeho světa? A když to trochu rozmyslím, tak mu o tom řeknu,“ svěřila Fronéma. O to důležitější je v této životní filosofii komunikace.
Možnost si více popovídat s lidmi o polyamory životu mají Pražané vždy poslední pátek v měsíci na Karlínském náměstí v čajovně Dharmasala od sedmé hodiny večerní, kde se setkává otevřená a přátelská komunita polyamory lidí.
