22°C
Už na začátku 19. století vznikla v Praze myšlenka vybudování mostu přes Vltavu na místě dnešního Štefánikova mostu. Veřejnou sbírku tehdy zahájil Jan Rudolf hrabě Chotek, otec Karla Chotka, který dal vzniknout mnoha dalším stavbám v metropoli.
Psal se rok 1803, napoleonské války byly v plném nasazení a stavba mostu nakonec neproběhla. Ačkoliv Napoleon prohrál své tažení už roku 1815 bitvou u Waterloo, veřejnou soutěž na stavbu mostu Praha vypsala až v roce 1863.
„Šlo o veřejnou soutěž s mezinárodní účastí. A byli to právě tři mladí projektanti z Anglie, kteří byli vybráni pro realizaci krásného visutého mostu se šikmými řetězy, na kterých byly zavěšeny plnostěnné železné nosníky, nahrazující též zábradlí,“ uvedl Jan Zemánek z Technické správy komunikací (TSK).
Posvěcení a zkouška dobytkem
Stavbu zahájil slavnostní akt, během kterého pražský arcibiskup Bedřich Schwarzenberg posvětil a uložil základní kámen do letenské opěry mostu. Ocelovou konstrukci provedla tehdy nově založená společnost Ruston. Nový most císaře Františka Josefa I. nesl na každé straně bránu, silnice byla široká přes 6 metrů, na okrajích ji lemoval chodník pro pěší.
Zatěžkávací zkoušku mostu zajistil v minulosti opakovaně používaný běh stáda dobytka přes stavbu, během testů došlo také na přejezd vojenské jízdy na koních. „Most byl předán veřejnosti o svatojánské pouti dne 16. května 1868. Nejvíce zranitelná část konstrukce, která vykazovala poruchy, byly řetězy. Pro jistotu byla výroba zadána do Anglie, konkrétně do oblasti Sheffieldu,“ prozradil Jan Zemánek.
Špatná ocel z Anglie
Průběžné materiálové zkoušky po zprovoznění mostu však přinesly nemilé překvapení. Zjistilo se, že dodaná anglická ocel byla nekvalitní. „Hodnoty pevnosti dosahovaly pouze dvou třetin pevnosti deklarované. Došlo i na statický přepočet konstrukce, který též vykázal nedostatky. Dovolená hmotnost vozidel byla snížená na devět tun a tento krasavec dostal punc nejistoty,“ popsal odborník TSK problémy našich předků v Praze.
Obavy o kvalitě mostní konstrukce byly na konci 19. století natolik velké, že během jubilejní výstavy v roce 1891 došlo k doplnění mostu dřevěným provizoriem. Předpokládala se tehdy totiž velká dopravní zátěž z Prahy do Královské obory. Během další výstavy o čtyři roky později vložili mostaři pod hlavní pole mostu podporu z dřevěné bárky.
Most v souboji s časem neobstál
„V roce 1898 bylo přistoupeno k zásadní rekonstrukci slabých článků mostu. Řetězy byly nahrazeny závěsnými lany. Poučená mostařská obec udělala kontrolní zkoušky, které vykázaly ještě lepší výsledky než deklarované. Ovšem na měkkosti konstrukce to nic nezměnilo. Lehká, na dynamické zatížení méně odolná konstrukce, byla kvůli neustálému zatěžování dopravou v průběhu dalších let snesena,“ popsal Jan Zemánek.
Demontáž nevyhovujícího mostu proběhla krátce po ukončení druhé světové války. Před definitivním koncem existence této stavby se na místě roku 1941 objevil dřevěný provizorní most.
„Ještě před tím byl omezen provoz tramvají s povinností jezdit s rozestupem třiceti metrů. Z dnešního pohledu nám tato skutečnost připomíná dnešní situaci s vazbou na Libeňský most,“ zakončil Jan Zemánek vyprávění narážkou na špatný stav mostu mezi Libní a Holešovicemi, na kterém obdobná dopravní omezení panují v současnosti.
Prohlédněte si předchůdce Štefánikova mostu v různých obdobích své historie:
V loňském roce u novodobého Štefánikova mostu zasahovali záchranáři. Lovili cizince ve Vltavě:
U Štefánikova mostu zasahovali záchranáři, pomáhali cizinci ve Vltavě. Aktu.cz
