Nákladní či technická tramvaj v ulicích Prahy? Z dnešního pohledu – snad kromě oblíbené mazačky – nepředstavitelná záležitost. Technologické možnosti v minulosti ovšem byly do značné míry odlišné od těch dnešních, a tak se také spousta každodenních starostí velkoměsta řešila jinak.
Odpad se v Praze dříve svážel koňskými potahy. Za první světové války ale většinu koní odvedli na frontu a městská infrastruktura v českém hlavním městě postupně přestávala fungovat. Bylo tedy nezbytné přijít s náhradním řešením.
Odpad za sebou táhly tramvaje
Koncem ledna roku 1916 tedy došlo k rozhodnutí, že smetí se v metropoli začne likvidovat novým způsobem. Po Praze začaly jezdit speciální elektrifikované tramvaje, které za sebou táhly technické vagony.
„Nákladní automobily na začátku první světové války prakticky ještě nebyly. Objevovaly se nesmělé pokusy s autobusy a osobními automobily. Na začátku války ale všechno vzalo za své, armáda rekvírovala také koně. Samozřejmě pár koní muselo městu zůstat, nebo se najímali soukromníci, pokud nešli do války,“ uvedl vedoucí archivu Dopravního podniku hlavního města Prahy (DPP) Pavel Fojtík.
Vlečné vozy na odpad jezdily vždy ve dvojici. Ze začátku se tyto technické vagony přikrývaly plachtami, později se přikročilo k používání dřevěných poklopů.
Ze Sokolské do Vysočan
Veškerý odpad tehdy končil nejprve v Sokolské ulici v Praze 2 v budově bývalé čerpací stanice, kde se dnes nachází velký vodojem. Šlo o jakousi provizorní stanici na shromažďování a následný odvoz komunálního odpadu tramvajemi.
„Odtud se smetí vozilo do Vysočan na obecní pozemek, kde byla dlouhá léta – až zhruba do roku 1940 – obrovská obecní skládka, na kterou vedly odbočné tramvajové koleje. Na smetišti se odpadní vozy tlačily ručně,“ vysvětlil celý systém Pavel Fojtík.
Odpad táhla někdy i lokomotiva
Jedna z mála dochovaných fotografií této netradiční tramvaje pochází z areálu bývalé Rustonky, tedy někdejších ústředních dílen dopravního podniku.
„Na snímku je jedna ukázková souprava s běžným osobním vozem vepředu, při téhle jízdě se v něm ale lidé nesměli přepravovat. Odpad mohla táhnout i jakási lokomotiva, která v zimním období fungovala jako sněhový pluh. V letním období se jí odmontovaly radlice. Aby jen tak nestály, využívaly se tyto prostředky v nákladní dopravě,“ prozradil Fojtík.
Svoz komunálního odpadu v Praze pomocí tramvají fungoval do roku 1922, než se poválečná situace v Evropě začala opět stabilizovat a vyřešil se nedostatek koní. „Po válce se smetí opět začalo řešit pomocí povozů, nebo řekněme tradičním způsobem,“ uzavřel téma Pavel Fojtík.
