Po vojně si Josef udělal řidičský průkaz na tramvaj. Nejdříve v ní pracoval jako průvodčí, ale záhy začal pracovat jako řidič. Jezdil ve starých otevřených tramvajích, které měly v 80. letech 3 vozy. Po roce 1974, kdy začalo jezdit metro, přišly do provozu tramvaje nové.
Speciální jízda pro děti
„Také jsem jezdil se starou modrou tramvají, kde jsem vozil děti z dětských domovů zadarmo. Byl to pro ně obrovský zážitek. Tehdy jsem to všechno dělal navíc ve svém volnu a zadarmo, v dnešní době by to už bohužel nešlo, i kdybych chtěl. Pronájem tramvaje bych musel zaplatit já a to bych se opravdu nedoplatil. Je to ale škoda, jelikož děti z dětských domovů jsou opravdu vděčné,“ popsal s dojetím tramvaják Josef.
Od roku 1974 jezdil Josef jako kmenový řidič tramvají čtyři roky. Poté vyměnil řízení na 20 let za úředničinu ve stejném oboru, učil také v kurzech jako instruktor své budoucí kolegy. Přitom řídil tramvaj pro pobavení občas brigádně a jeho koníček mu zůstal dodnes.
Najel už 1,5 milionu kilometrů
„Za celou dobu, co funguji jako řidič tramvaje, musím říct, že jsem ujel asi 1,5 milionu kilometrů, a to bez nehody, kterou bych sám zavinil. Samozřejmě nemůžu říct, že to tak do zítřka zůstane,“ popsal Josef.
Srážky osobního automobilu a tramvaje v hlavním městě jsou na každodenním pořádku. Ve většině případů za ně ale nesou odpovědnost nepozorní řidiči. „Jednou se mi do cesty postavilo auto, které tam nemělo co dělat. Protože je vůz těžký, má dlouhou brzdnou dráhu. Přestože jsem ihned zareagoval a začal brzdit, do auta jsem zezadu najel. Nikomu se nic naštěstí nestalo. Když jsem šel k paní, co řídila, řekla mi, že je v pořádku. Nicméně jsem k smrti vyděsil dva její psy, kteří seděli na zadním sedadle,“ popsal jednu z těch vtipnějších historek, které na svých cestách dlouholetý řidič zažil.
Muž při cestě zemřel
Kromě vtipných příhod má ale pan Josef v paměti i jednu děsivou historku, ze které mrazí. Jednou při službě v tramvaji našel mrtvého muže. „No to jsem takhle jednou našel ve voze mrtvolu. Není to moc příjemné, protože musíte vůz odstavit, desinfikovat a tak. Stalo se to tak, že za mnou přišli lidé, že na sedačce sedí pán, co nereaguje. Přijeli zdravotníci, sdělili mi, že je mrtvý, a bylo. Prostě pán seděl a nic, asi dostal infarkt,“ uvedl Josef.
Pětašedesátiletý řidič tramvaje Josef je nyní už v důchodu, přesto ale s tramvají pořád jezdí brigádně, jelikož ho tato práce vždy bavila a baví. Nejčastěji ho můžete potkat ve večerních a nočních hodinách. Řídí totiž převážně noční linky. „Mám rád dlouhé trasy a úplně nejradši jezdím tramvají číslo 57, protože to uděláte kolečko, dvě a máte padla,“ uzavřel s úsměvem Josef.
Podívejte se na fotografie nejen historických tramvají:
