15°C
Ryba, která v průběhu druhé poloviny 20. století z toků kolem Hodonína a Břeclavi prakticky vymizela. Teď by se měla vrátit do původních lokalit.
„Česká strana přispívá každý rok na projekt částkou tři tisíce euro (asi 75 tisíc korun), rakouská strana pak připraví z líhně na dunajském ostrově malé jesetery, které u nás vysadíme. Jde o líheň z původního genetického materiálu z odlovených samic na toku Dunaje v Maďarsku a Horních Rakousích,“ vysvětlil projektový manažer Povodí Moravy David Veselý.
Přežije jedna desetina vysazené populace
Projekt potrvá pět let, do Moravy a Dyje postupně zamíří na dvacet tisíc jedinců. Valná část této populace pochopitelně padne za oběť vodním predátorům stejně jako třeba vydrám či kormoránům. „Cílový stav v Moravě je kolem dvou tisíc jeseterů. Záměr je udržet ve vodě deset procent z vysazených ryb, což odpovídá přirozeného stavu,“ dodal Veselý.
Při čtvrteční akci se do Moravy dostalo na šest tisícovek malých jeseterů. Velký zážitek to byl i pro trojici školáků ze základní školy v Lanžhotě, kterým se dostalo možnosti ve společnosti odborníků z vídeňské univerzity ryby do Moravy vhodit. „O ryby se zajímám, chodím do kroužku. Jeseter je velmi zajímavá ryba a je dobře, že se k nám zase vrací,“ řekl Blesku třináctiletý Lukáš Seďa.
Pravěká ryba
Jeseter malý je původní jeseterovitá ryba, která si zachovala znaky pravěké ryby. Typický je pro ni venkovní krunýř, tedy kostra přímo na povrchu těla. Jako jediná z jeseterovitých prožije celý životní cyklus ve sladké vodě. V dospělosti dosáhne délky až 120 centimetrů a váhy téměř 20 kilogramů. Jeho potravu představují drobné larvy, malé rybky a korýši.
Kromě návratu do Dunaje a jeho českých přítoků budou vědci pohyb jeseteřích výsadků monitorovat. Pomoci by jim při výzkumu měli rybáři. „Pokud v těchto lokalitách uloví v budoucnu jesetera, měli by to oznámit na rybářský svaz. Část populace také dostala či ještě dostane čipy,“ upozornil Veselý.
