22°C
Odvolací soudce Adam Kafka uvedl, že předseda Národní demokracie Bartoš s bývalým místopředsedou partaje Ladislavem Zemánkem (25) si 31. března 2015 udělali výlet do Polné u Jihlavy. Navštívili symbolický hrob Anežky Hrůzové i místo, kde byla o Velikonocích 1899 zavražděna. Na místě nechali ceduli s její fotografií, ke které napsali: »Její smrt český národ semkla a s naléhavostí mu ukázala nutnost řešení židovské otázky. Židovská otázka nebyla dosud uspokojivě vyřešena.«
Další, ještě vyhrocenější text pak vyšel i na webu jejich partaje. Od něj se oba distancovali, ale jihlavský soud jim nevěřil. Bartošovi udělil roční podmínku odloženou na dva roky. Krajský odvolací soud v Brně se v úterý se závěry původního rozsudku zcela ztotožnil a trest Bartošovi potvrdil.
„Jejich jednání jasně nabádá k nenávisti vůči Židům. Historická událost semkla totiž především odpůrce Židů. Vedla k nenávisti a násilí vůči nim,“ řekla jihlavská soudkyně Tereza Jedličková. Oba obžalovaní podle ní vyzdvihli »semknutí národa v době hilsneriády« a dali tak najevo, jak má být podle nich dnes řešeno soužití s Židy.
K soudu se činy Bartoše a Zemánka dostaly poté, kdy na ně podal trestní oznámení Michal Doležel z hnutí Žít Brno. Zemánek vyvázl bez trestu, protože na rozdíl od Adama B. Bartoše svých činů litoval.
Co byla Hilsneriáda?
Anežku Hrůzovou zavraždili v roce 1899. Ze zločinu byl obviněn a poté odsouzen Žid Leopold Hilsner. V té době případ zvedl obrovskou vlnu nenávisti vůči Židům. Toto období historici nazývají Hilsneriádou. V případu se tehdy výrazně angažoval i Tomáš G. Masaryk, který protestoval zejména proti tomu, že šlo o rituální vraždu. Hilsner byl odsouzen na základě nepřímých důkazů k trestu smrti, nakonec si odseděl 18 let, na svobodu byl propuštěn s podlomeným zdravím.
