s
Autor: archiv
Bereme cvičení jako povinnost

„Spousta lidí sportuje z povinnosti, protože je nebaví aktivita, kterou dělají. Pak se před každou hodinou snaží vymyslet důvody, proč dnes nejít. Až samozřejmě po čase skončí úplně,“ říká Jana Havrdová z Českého svazu aerobiku a fitness FISAF.cz a projektu Česko se hýbe, který chce rozhýbat český národ. Málokdo dnes podle Jany Havrdové věnuje čas tomu, aby poznal sám sebe a našel takový sport, jaký je mu příjemný a dělá mu radost. Hlavně ženy mají tendenci vybírat si aktivity, u kterých tak nějak automaticky předpokládají, že by je měly bavit.

Přepálíme začátek

„Od zítřka budu denně běhat!“ Tohle znáte, viďte? Hodně lidí je na začátku přemotivovaných.  Když se rozhodli začít něco dělat, chtějí výsledky přes noc. Zbytečně dřou, kladou na sebe vysoké nároky a pak po krátké době končí, protože cvičení je jim nepříjemné, všechno je bolí a nemají energii. Pokud potřebujete sportovat denně, protože jste typ, co když jednou vynechá, několik dalších dnů a týdnů se nedonutí, dejte si menší zátěž, například: jeden den běh, druhý chůzi a takhle obden nebo ob dva střídejte těžší a lehkou aktivitu

Nevěnujeme čas cvičení

Opravdu šlapete na rotopedu, když se díváte na oblíbený film? Nebo na něm u každé napínavé scény spíš jen sedíte a občas kousek popojedete? Opravdu chodíte na páse, když si u toho čtete? Tady si musíte sáhnout do svědomí hlavně vy sami. Je dost lidí, kteří sice chodí do fitness centra, ale hlavně vypít si kávu nebo popovídat s kamarádkou.

Špatně jíme

 Jakmile začneme sportovat, máme pocit, že si můžeme tak nějak víc dopřát. Kvůli kompenzaci ve stylu „cvičím, tak si můžu dát“ ostatně přibývají na váze i slavní sportovci. Každé přidání oblíbeného jídla, dort nebo sladká káva jsou už dopředu omluveny tím, že „přece sportuju“. Existuje několik studií prokazujících, že jíme víc ve dnech, kdy cvičíme, než v dny, kdy neděláme nic. A čím víc cvičíme, tím větší sklony k přejídání máme.  

Cvičíme nárazově

Když se zeptáte trenérů, co je nejdůležitější při cvičení, řeknou vám, že zůstat konzistentní. Myslí si to i Jana Havrdová. Pokud nemáte čas cvičit hodinu, odcvičte půl nebo jenom dvacet minut. Ale udělejte to. Nejhorší je přestat, protože máte něco naléhavého v práci, děti mají prázdniny a podobně. Jednak se taková pauza protáhne většinou na mnohem déle, než jste měli v plánu a začít znovu je vždycky těžší než začít. to bavit.

 

Zdroj: Česko se hýbe