Není mouka jako mouka: 9 tipů, na co se která hodí! A jak poznáte tu kvalitní?
-
Výběr správné mouky je základem pro úspěch při vaření i pečení. Pokud chcete navíc myslet na zdravý životný styl, i tehdy potřebujete vědět, z jaké mouky se který pokrm vyrábí. Seznamte se s různými druhy velmi přehledně.
- 1.
Druhy mouky podle hrubosti
Nejrozšířenější třídění mouky je podle hrubosti. Máme mouku pšeničnou hladkou, polohrubou, hrubou a celozrnnou. Každá z nich má jiné vlastnosti a je vhodná pro odlišné zpracování. Tolik druhů je de facto středoevropská rarita. Pokud byste chtěli v zahraničí zakoupit mouku hrubou a polohrubou, těžko byste hledali. Běžně se totiž vyrábí jen hladké mouky.
*Bez hrubé mouky bychom jen těžko udělali knedlíky, halušky nebo těstoviny. Hrubá mouka je totiž ideální pro přípravu příloh, které se vaří.
*Polohrubá mouka je vhodná pro přípravu většiny nekynutých (litých těst), jako jsou bublaniny, bábovky či perníky. Pozor, pokud doma nemáte polohrubou, rozhodně místo ní nedávejte hrubou! Těsto byste tím zkazili.
*Hladká mouka pak vévodí kynutým a trvanlivým těstům např. na linecké, ale neobejde se bez ní ani příprava jíšky a bešamelu. Hladkou mouku můžete, když není nazbyt, nahradit polohrubou.
- 2.
Kvalita mouky
Mouka by měla mít vyrovnanou zrnitost a barvu. „Zabarvení mouky odpovídá použité surovině a hrubosti mletí. Kukuřičná mouka bude pěkně žlutá, pšeničné mouky jsou bílé s nažloutlým odstínem, celozrnné mají hnědý až načervenalý odstín,“ říká expert Martin Fuchs a dodává: „Podle stupně vymletí se mouky označují také jako světlé, polosvětlé a tmavé. Tmavé mouky mají vyšší obsah vlákniny. Při přičichnutí k mouce byste měli cítit pouze typickou vůni mouky.“ Je dobré před použitím mouku prosít. Zbavíte se hrudek a „pustíte“ do ní vzduch, takže bude nadýchaná.
- 3.
Celozrnná mouka
Vyrábí se umletím celého zrna, které se skládá z klíčku, vnitřní moučné části a vnějšího obalu. Zatímco moučný díl je tvořen pouze bílkovinami (lepkem) a škrobem, tak zbylé části jsou zdrojem vitamínů, minerálů, vlákniny, ale také enzymů a nenasycených mastných kyselin. Naši předci tedy jedli téměř výhradně mouku celozrnnou. Jenže kvůli tukům v klíčku dochází k rychlejšímu žluknutí než třeba u pšeničné mouky.
„Oxidace tuků má za následek znehodnocení potraviny, a to po stránce zdravotní nezávadnosti, chuti i vůně. V současnosti však opět začínáme oceňovat výživový přínos celozrnné mouky a výrobků z ní,“ upřesňuje Martin Fuchs z Extrudo Bečice, která na trh dodává méně tradiční mouky.
- 4.
Bezlepková mouka
Je nezbytná pro celiaky, tedy lidi, kteří mají alergii na lepek. Lepek v mouce udává její lepivost tedy to, jak se mouka s ostatními surovinami bude pojit. Právě nepojivost je pro mnohé kuchařky zásadním problémem. S těstem se hůře pracuje, špatně kyne a není kypré.
- 5.
Kukuřičná mouka
Kukuřičná mouka nesmí chybět v polentě nebo v mexických tortillách a oblíbených nachos. Je skvělá i na zahušťování. Je přirozeně bezlepková, bohatá na železo či hořčík. Má vyšší glykemický index a je tedy vhodné ji doplnit konzumací bílkovin. „Stárnutí mouky se projeví hořkostí,“ upozorňuje Fuchs.
- 6.
Rýžová mouka
Opět zástupce bezlepkových mouk. Je skvělá do sušenek, palačinek a koláčů. Známe jí i z asijské kuchyně, kde se používá pro výrobu nudlí. Používá se i jako zahušťovadlo, protože zvyšuje objem a pojivost. Navíc je lehce stravitelná.
- 7.
Pohanková mouka
Je známá pro svůj obsah rutinu, který posiluje cévy. Napomáhá snižování cholesterolu, zlepšuje srážlivost krve, posiluje a prohřívá organismus. V kombinaci s dalšími zdravými variantami surovin jako je například med nebo stévie, můžete napéct zdravější verzi cukroví či koláčů. Navíc dobře váže vodu, takže se vám s těstem bude dobře pracovat.
- 8.
Cizrnová mouka
Její struktura se podobá pšeničné hladké mouce. Hodí se na přípravu dezertů, ale i jíšek nebo pro obalování zeleniny. Jejím smícháním s vodou se přiblíží vaječné melanži. Obsahuje minerály jako vápník, hořčík, draslík či železo. Má zvýšený podíl proteinů a vlákniny, neobsahuje gluten.
- 9.
Jáhlová mouka
Jáhlová mouka se připravuje z vyloupaného prosa, protože obal zrna je těžko stravitelný. Naši předci využívali jáhly pro přípravu jahelníku, jahelných škubánků či jahelné kaše. Jáhlovou moukou můžete z ¼ zkombinovat s pšeničnou moukou pro sladké i slané pečení či zahušťování omáček.
Zdroj: Extrudo Bečice