O přízeň voličů se ucházelo osm stran. Opozice doufá v lepší výsledek, než v předchozích volbách, kdy vládní strana tradičně vyhrávala ústavní většinu ve sněmovně.

Prezident Imomali Rachmon, který zemi vládne už od roku 1992 a jehož strana ovládá 55 z 63 parlamentních křesel, také odhlasoval. Ale podle agentury TASS se poprvé při této příležitosti odmítl bavit s novináři, kteří na něj v značném počtu před volební místností v metropoli Dušanbe čekali. Spokojit se museli se stručným prohlášením prezidentské kanceláře.

Volby skončily v 16:00 SEČ. Z blíže neupřesněných "bezpečnostních důvodů" nechaly úřady během volebního dne dočasně vyřadit z provozu mobilní síť.

Postsovětskou republiku s přibližně 8,3 miliony obyvatel trápí vysoká nezaměstnanost. Mnoho Tádžiků hledá práci v Rusku, aby uživilo své rodiny, naposledy se však pro ně zhoršila situace i na ruském trhu, a to i kvůli prudkému propadu hodnoty rublu. Vláda v předvolební kampani slibovala vytvořit 200.000 nových pracovních míst.

Tádžikistán čelí mezinárodní kritice kvůli pronásledování disidentů a hrubému porušování lidských práv. Je také považován za tranzitní cestu pro přepravu drog pašovaných z Afghánistánu dále na západ. V 90. letech Rusko jako tradiční spojenec má v zemi vojenskou základu se 7000 vojáky, o vliv tu ale zápolí i s Čínou a Íránem. Země zažila v 90. letech občanskou válku s desítkami tisíc mrtvých, v boji s islámskou opozicí pomáhali Rachmonovi i ruští vojáci.

Loni v listopadu při své cestě do Střední Asie navštívil Dušanbe český prezident Miloš Zeman. S Rachmonem hovořil o islámském terorismu, snažil se povzbudit české investice a vzájemný obchod, jehož roční obrat se pohybuje v řádu jen několika milionů dolarů, a také zavítal do hotelu, ve kterém bydlel před 30 lety, kdy v Tádžikistánu pomáhal zavádět výpočetní techniku v zemědělství.