"Nikdy jsem nepopíral a nikdy popírat nebudu zločiny, včetně zločinů ve Srebrenici. Jenom říkám, že to nebyla genocida. Měla byste se podívat do úmluvy o genocidě," odkázal novinářku na mezinárodní Úmluvu o zabránění a trestání zločinu genocidia.

Mezinárodní trestní právo definuje genocidu jako "úmyslné a systematické zničení etnické, rasové, náboženské nebo národnostní skupiny jako celku nebo její části". Předmětem debaty právníků je právě upřesnění toho, co znamená "části".

"Samozřejmě klíčová srbská kompromitace je Srebrenice. To je nejtemnější bod srbské strany v této válce (v Bosně). To je fakt," prohlásil ultranacionalista, který je souzen Mezinárodním trestním tribunálem pro bývalou Jugoslávii (ICTY) kvůli odpovědnosti za zločiny spáchané během válečných konfliktů v Bosně a Chorvatsku, které v letech 1991-1995 provázely rozpad někdejší jugoslávské federace.

Šešelj v souvislosti se srbskými zločiny rovněž připomněl tři zajatecké tábory v oblasti Prijedoru na severozápadě Bosny. "... kde byli lidé zabíjeni, týráni a olupováni. A to nejen zajatí vojáci, ale i civilisté. To se nemůže zpochybňovat," řekl.

ICTY v listopadu šéfa Srbské radikální strany (SRS) pustil dočasně do Srbska, aby se tam mohl léčit kvůli recidivě rakoviny. Podmínkou je, že nesmí kontaktovat válečné oběti ani svědky v procesu a že se vrátí, jakmile k tomu bude vyzván. Verdikt v jeho procesu měl původně padnout už loni 30. října, ale tribunál jeho vynesení odložil kvůli vyloučení dánského soudce Frederika Harhoffa z procesu. Důvodem se stal kritický dopis vůči ICTY, který napsal a který zpochybnil jeho nestrannost, neboť v něm v podstatě tlačil na Šešeljovo odsouzení.

Sám Šešelj tvrdí, že si s ním tribunál nevěděl rady, proto se ho zbavil tím, že ho poslal do Bělehradu. V rozhovoru pro televizi FACE k tomu mimo jiné uvedl, že žádný zločin nespáchal ani nikoho ke spáchání zločinu neposlal, a při procesu před ICTY nic takového ani v jediném konkrétním případě nebylo dokázáno.

V této souvislosti také poznamenal, že současný prezident Tomislav Nikolić a premiér Aleksandar Vučić bývali jeho nejbližšími spolupracovníky (Nikolić byl místopředsedou SRS). A Vučić prý měl v té době "plamennější" prohlášení než Šešelj. "Pokud jsem já válečný zločinec, pak oni jsou logicky nejpřímější spolupachatelé všech mých válečných zločinů," řekl Šešelj.