Podle jejich údajů ze severu Arakanského státu prchá zhruba 900 lidí denně. "Podobně vysoká čísla jsou bezprecedentní," řekla AFP Chris Lewaová, ředitelka skupiny Arakan Project hájící práva Rohingů.

S koncem období dešťů obvykle stoupá počet uprchlíků. Ale v letošním roce se o podstatně větší exodus postaraly případy bití a zatýkání Rohingů, a také obavy, že se barmské úřady chystají Rohingům odebrat státní občanství, dodala Lewaová.

"Zdá se, že mnoho Rohingů dospělo k závěru, že pro ně už v Arakanském státě není žádná budoucnost," uvedla.

Od června 2012, kdy konflikt mezi buddhisty a muslimy přerostl v krveprolití, při němž zemřelo 200 lidí, odplulo z Barmy zhruba 100.000 lidí, dodala Lewaová. Plavidla, z nichž mnohá se často sotva udrží na hladině, míří do Thajska, Malajsie a dalších zemí s pomocí čím dál tím organizovanější pašerácké sítě.

Barma na Rohingy pohlíží jako na imigranty ze sousedního Bangladéše a většině z nich odpírá právo na občanství. Omezuje také jejich možnost cestovat, vydělávat si na živobytí a dokonce i právo na sňatek.

Podle Lewaové místní lidé hlásí, že úřady zatýkají a úmyslně mezi obyvateli šíří strach. Podle nepotvrzených informací Barma chystá plán, na jehož základě ti, kdo odmítnou nechat se označit za "Bengálce", mohou být nuceně vystěhováni do speciálních táborů. Vláda Arakanského státu tato tvrzení popírá.