Ukrajinský parlament v úterý schválil zákon předpokládající nový tříletý režim v oblastech ovládaných na východě země proruskými separatisty, kterým uděluje poměrně rozsáhlé pravomoce, včetně vytváření ozbrojených milicí či svobodného používání ruštiny.

"Rusko na tento dokument hledí jako na krok správným směrem," uvedlo v dnešním prohlášení ruské ministerstvo zahraničí, obvykle velmi kritické ke kyjevskému režimu. Zejména ocenilo "právo na jazykové sebeurčení každého obyvatele" v separatisty ovládaných oblastech a možnosti přeshraniční spolupráce s Ruskem.

"To vše vytváří základ pro zahájení obsažného ústavního procesu na Ukrajině, zahrnujícího i zahájení dialogu (se separatisty), který by přispěl k národnímu usmíření a shodě," usoudila ruská diplomacie. Současně varovala, že snahy některých ukrajinských politických stran zákon odvolat či jej podstatně změnit by vedly k opětovné konfrontaci.

Smířlivá prohlášení Moskvy podle agentury AFP přicházejí po pěti měsících konfliktu na východě Ukrajiny, který vedl k bezprecedentnímu zhoršení vztahů mezi Ruskem a Západem, nejhoršímu od konce studené války. Na prohlášení Moskvy je však podle některých komentátorů třeba hledět opatrně, protože ruský prezident Vladimir Putin střídavě podporoval i tlumil konflikt, vítal mírové iniciativy Kyjeva a současně podle Západu poskytoval povstalcům vojenskou pomoc.

Moskva, čelící západním sankcím, stále popírá, že by v ukrajinském konfliktu sehrávala aktivní roli. Současně se však staví do pozice ochránce ruskojazyčného obyvatelstva východních a jižních oblastí sousedního státu. Rozhodně také odmítá ukrajinské snahy o sblížení se Západem, zejména pokud jde o NATO, ale i o Evropskou unii.

Sami rebelové v Doněcku a Luhansku, kde vyhlásili nezávislost na Kyjevu, zatím ignorují ústupky nového prozápadního režimu v Kyjevu, který kromě tříleté autonomie nabízí povstalcům i podmíněnou amnestii.

"Máme náš vlastní parlament a sami rozhodneme, jaké volby zorganizujeme a kdy," odmítl "premiér" doněckých rebelů Alexandr Zacharčenko, aby ukrajinské úřady organizovaly na povstaleckých územích volby. Podobně "vicepremiér" Andrej Purgin tvrdí, že Donbas (východ Ukrajiny) už nemá s Kyjevem nic společného. Méně kategoricky se však vyjadřoval předák luhanských vzbouřenců Alexej Karjakin, podle kterého Kyjev udělal "krok správným směrem".

Evropská unie uvítala postup Kyjeva jako důležité kroky k politickému urovnání krize a vybídla Rusko a separatisty, aby také ušli svůj díl cesty, včetně stažení bojovníků a žoldnéřů z Ukrajiny a zavedení spolehlivé kontroly rusko-ukrajinských hranic.