Kabinet se dnes pro návrh vyslovil se dvěma změnami. Jedna se podle Chládka týká otevření přípravných tříd i pro církevní školy. Druhou změnou je rozšíření možnosti zřídit mateřskou školku na všechna ministerstva a organizace přímo řízené státem.

Systém poskytování pomoci žákům se speciálními vzdělávacími potřebami by se nově neměl opírat pouze o striktní vymezení jednotlivými diagnózami. Pro nasazení nejjednodušších podpůrných opatření, jako je například jiný způsob zadávání úkolů nebo delší časový limit na jejich zpracování, nově nebude nezbytný posudek školského poradenského zařízení.

Na rozdíl od současného stavu, který se zaměřuje na popis znevýhodnění konkrétního dítěte, by se měly i posudky nově orientovat především na návrh konkrétních podpůrných opatření. Speciální vzdělávací potřeby jsou přitom dány nejen zdravotním stavem, ale také kulturním prostředím nebo jinými životními podmínkami.

Na novelu školského zákona bude navazovat vyhláška, která rozdělí podpůrná opatření do pěti stupňů z hlediska jejich organizační, pedagogické a finanční náročnosti.

Novela by také měla nově upravit postavení ředitelů škol. S těmi jsou od roku 2012 uzavírány smlouvy na dobu určitou na šest let, což odpovídá délce funkčního období. Po jejich uplynutí tak nemají nárok na nabídku jiného pracovního uplatnění na škole. Nově by délka funkčního období měla být sice stále omezena na šest let, ale zároveň by jmenováním vznikl řediteli pracovní poměr na dobu neurčitou na dané škole. V okamžiku, kdy by ve vedoucí funkci skončil, by tak měl nárok na nabídnutí jiné pozice.

Podobně jako maturity by od příštího školního roku měly být povinné i jednotné závěrečné zkoušky na učilištích. Na jejich vývoji od roku 2005 postupně ve třech projektech pracuje Národní ústav pro vzdělávání (NÚV), který na to vynaložil celkem 150 milionů korun.

Pro drtivou většinu učilišť by to žádnou změnu nepřineslo, protože v uplynulém školním roce si dobrovolně tyto zkoušky zvolilo 87,1 procenta škol s učebními obory. Náklady na tvorbu a inovaci témat ministerstvo do budoucna odhaduje na zhruba 6,1 milionu korun ročně.

Novela počítá také se zřízením registru pedagogických pracovníků, který by měl poskytnout informace o stavu a vývoji pedagogické profese a měl by se také využít při plánovaném zavádění kariérního řádu. Nemělo by se ale jednat o jmenný rejstřík konkrétních lidí. Sdružovány budou jen údaje o pohlaví, věku, dosaženém a probíhajícím vzdělání, rozsahu a oboru činnosti a trvání pracovněprávního vztahu. Z rozpočtu ministerstva školství by to mělo obnášet jednorázové náklady 2,8 milionu korun a roční výdaje 770.000 Kč.

Novela rovněž uzákoňuje státní zkoušky z těsnopisu, psaní na klávesnici a zpracování textu na počítači. Řeší také otázku spádových škol vzhledem k tomu, že v některých lokalitách mají rodiče problém najít pro své děti základní školu. Měla by dále na školách zakázat prodej potravin, které jsou v rozporu s výživovými požadavky.