V Rusku se podle premiéra Dmitrije Medveděva ve čtyřech stovkách prozatímních táborů nachází okolo 26.000 běženců, včetně více než 10.000 dětí. Přistěhovalecké úřady se dopočítaly v Rusku až dvou milionů Ukrajinců, z nichž asi půl milionu uteklo před válkou ve vlasti. Žádost o azyl si podalo na 38.000 Ukrajinců.

"I v Rusku narážejí ukrajinští uprchlíci na problémy. Vše nejde tak hladce, jak by se zdálo na první pohled či na obrazovce. Například v obci Ozery u Moskvy schůzka úředníků s uprchlíky skončila bezmála skandálem. Ukrajinci jsou krajně nespokojeni s životními podmínkami. "Nespokojeni jsou prakticky se vším, od poskytnutých bytů až po kvalitu zdravotní péče," řekl listu očitý svědek. Lékaři jsou prý neschopní a humanitární pomoc běženci přímo před úředníky odhodili. Úředníci pak o uprchlících hovořili jako o "provokatérech z Majdanu" (kyjevského náměstí, které se v Rusku stalo synonymem pro ukrajinské nacionalisty a krajní pravičáky).

V táboře v Ivanovu si utečenci zase před kamerou stěžovali na pobyt v Rusku, na nepohodlí, lhostejnost, špatnou stravu. Oběd byl prý slušný, ale běženci tvrdili, že jen kvůli novinářům. "Jestli se potvrdí žalostný stav tábora, začneme vyšetřovat místní úředníky. Ale jestli ne, poženeme novináře k odpovědnosti," komentoval reportáž komunistický poslanec Vadim Solovjov.

Jeho kolega ze sněmovny Dmitrij Gorovcov zase míní, že uspokojit nároky běženců není možné. Když do utečeneckých táborů v pohraničí dovezli oblečení a mobilní telefony, lidé se prý "přehrabovali, dlouho vybírali a nakonec křičeli, že jim přivezli staré krámy, a ne poslední modely". Prý do Ruska přijíždějí i spekulanti ze západu Ukrajiny.

Koordinátor pomoci uprchlíkům Konstantin Andrejev ujistil, že lidé v táborech nehladoví, dostávají příděly podle státní normy, místní lidé jim přivážejí oděvy, berou je do rodin a dostávají možnost si přivydělat. "Divné chování" vysvětlují dobrovolníci reakcí na válečný stres. Podle expertů jde ale také o to, že "mnozí Ukrajinci dávají vinu za válku Rusku," napsal deník.

Části Rusů se zase nelíbí "rozmazlování" uprchlíků. "Například obyvatelé Orlovské oblasti jsou pobouřeni, že ve vsi, kde místní vydělávají 6000 rublů měsíčně (asi 3500 Kč), dostávají běženci 1800 rublů na den (asi tisíc Kč)," napsal server Newsru.com. V Murmansku si podle listu Komsomolskaja pravda místní vzali běžence k sobě domů, ale pak je "doslova za ruku" tahali na přistěhovalecký úřad, jen aby se jich zbavili.

Server Vojennoje obozrenije připustil, že v táborech dochází k rozkrádání potravin a stavebnin a zdravotníci prý vyžadují úplatky. Dobrovolníci si naopak portálu Bolšoj Rostov postěžovali, že uprchlíci nechtějí pracovat a peníze si raději vydělávají šmelinou s humanitární pomocí. Další média si všímají historek, že prý někteří běženci uprchli na Krym, ale pak se raději vrátili na východ Ukrajiny, než aby se nechali převést do táborů v hloubi Ruska. Lze je tedy podezírat, že se za běžence jen vydávali a ve skutečnosti chtěli strávit dovolenou na krymských plážích, a to ještě na účet ruského státu.

Ve státních médiích ale podle serveru Newsru.com převažují optimistické příběhy, ačkoliv uprchlíci mají v Rusku pořádný problém s udělením azylu.