Podle Enströmová střely s plochou dráhou letu "zvýší efektivitu" švédské obrany, neboť umožní zasáhnout i vzdálenější cíle. Dolet nových střel, kterými mají být vybaveny gripeny nové generace, se očekává okolo tisícovky kilometrů, což je dvojnásobek těch nynějších.

Nové střely budou schopné letět v malých výškách, budou naváděny pomocí pozičního systému GPS a budou schopné manévrovat podobně jako letadlo.

Gunnar Hult z vojenské akademie ve Stockholmu rozhodnutí o nákupu nové výzbroje hodnotí spíše jako psychologický krok. "Není čeho bát. Švédsko chce mít stejné kapacity, jaké mají ostatní země. Jde spíše o psychologii," vysvětlil.

Švédská armáda upozorňuje na fakt, že ostatní státy v baltském prostoru, jako jsou Finsko či Rusko, do obdobného arzenálu investují. Nové oznámení nicméně odporuje loňskému komentáři švédského ministra zahraničí Carla Bildta, který řekl, že takováto zbraň "nikdy nebude pro Švédsko důležitá".

Hult v této souvislosti poznamenal, že Bildt své prohlášení učinil před ruským počínáním na Ukrajině. "Před ukrajinskou krizí by takovýto krok byl vnímán jako agresivní. Ale vzhledem k ruskému chování Švédsko očividně vnímá potřebu mít tyto střely ve zbrojnici," vysvětlil.