Hazdra byl zvolen čtyřmi hlasy, jeden člen rady se zdržel a jeden hlas získala Blaiveová. Rada nevedla podrobnější rozpravu a hlasovala okamžitě. Její rozhodnutí Hazdru překvapilo. Novinářům řekl, že si byl vědom toho, že názor rady není jednotný a vnímá to jako závazek. "Je mým velkým úkolem přesvědčit o tom, že volba nebyla špatná," uvedl. Jako prvního náměstka si chce na ústav přivést Ondřeje Matějku z občanského sdružení Antikomplex. Podle Hazdry jde o organizačně schopného a erudovaného historika.

O místo šéfa ústavu, který má nestranně zkoumat dobu komunismu a nacismu, mělo zájem pět kandidátů. Hazdru odmítali někteří zaměstnanci ústavu a odbory. To rada podle Benešové zvažovala. "Neprotestovali jen proti panu Hazdrovi, protestů víc bylo i proti jiným kandidátům," řekla. Proti průběhu konkurzu a rozhodnutí rady se ohradili dva neúspěšní kandidáti, Konfederace politických vězňů ČR ho dokonce označila za podvodně zorganizovaný.

Do závěrečných fází volby nepostoupil například švýcarský historik Adrian Portmann. Již dříve uvedl, že rada ústavu vyřazovala kandidáty z tendru nezákonně, žádal ji proto o nápravu a dodal, že v opačném případě se bude bránit i soudně. V prohlášení, které dnes zaslal ČTK, zopakoval, že konkurz provázela řada závažných chyb a nezákonných postupů, volbu proto nepovažuje za regulérní ani platnou. Mimo jiné tvrdí, že pravidla výběrového řízení Rada ÚSTR několikrát podstatně změnila a ani je sama nedodržovala. "Rada ÚSTR bude dále čelit soudnímu přezkoumání regulérností výběrového řízení, které je vzhledem k četným chybám velmi snadno napadnutelné," uvedl Portmann. Dlouhodobá agonie a morální krize ústavu tak bude podle něj pokračovat.

Hazdra dnes řekl, že by chtěl vést otevřený dialog se všemi zaměstnanci a atmosféru v ústavu zklidnit. "Mojí rolí bude, abych s lidmi komunikoval a přesvědčil je, že mají společný úkol a cíl. Není cílem nikoho z nás ústav zničit a rozbít, ale získat mu adekvátní postavení ve společnosti," řekl. Do úřadu nastoupí 1. května.

Rada zvolila podle místopředsedy Nezávislé odborové organizace ÚSTR Miroslava Vodrážky tu nejhorší variantu. Zhruba polovina zaměstnanců už loni upozorňovala, že Hazdra je na post šéfa nepřijatelný. "Potvrdila (rada) určitou kontinuitu problémů, které vznikly po 'puči', po 10. dubnu 2013. Rada si neuvědomuje, že tím potvrzuje mnohé nezákonnosti, které se v tu dobu odehrávaly a nejistotu zaměstnanců," reagoval Vodrážka.

Loni způsobilo rozruch odvolání ředitele Daniela Hermana, jehož rada ÚSTR následně bez soutěže nahradila Pavlou Foglovou, která Hazdru do ústavu znovu přivedla. I ona čelí kvůli některým svým rozhodnutím kritice, stejně jako členové rady. Podle Vodrážky budou pokračovat soudní spory, mimo jiné kvůli Hermanově odvolání, a rozšíří se i nové. "Chtěli (členové rady), aby se problémy zakonzervovaly, to je špatná zpráva," míní.

Třicetiletý Hazdra je prvním náměstkem ředitele ÚSTR od loňského dubna, působí také na Filozofické fakultě Univerzity Karlovy. V ústavu už v minulosti pracoval, od dubna 2008 téměř dva roky vedl oddělení zkoumání doby nesvobody v letech 1938 až 1945.

Od poloviny května 2010 byl dokonce tři měsíce prozatímním ředitelem ústavu. Čelil však kritice ze strany rady, protože proti její vůli odvolal ředitele Archivu bezpečnostních složek Ladislava Bukovszkého.

Činnost ústavu, který má nestranně zkoumat dobu nesvobody, tedy komunismu a nacismu, provázejí pře politiků i zaměstnanců už od jeho založení. Jeho odbornou úlohu zpochybňují někteří odborníci.