Podle šéfa ruského Střediska pro zbrojní analýzu Igora Korotčenka už jednotná Ukrajina fakticky přestala existovat v důsledku státního převratu, který proběhl v Kyjevě. "Jihovýchod má plné právo samostatně rozhodnout o své budoucí politické existenci v souladu s normami mezinárodního práva," řekl analytik. "Pokud jde o možný vstup ruského mírového kontingentu, pak příslušné rozhodnutí může padnout jen v případě ohrožení životů a bezpečnosti obyvatel východoukrajinských oblastí," dodal.
Ruský senátor Nikolaj Maksjuta poradil východoukrajinským povstalcům, aby před tlakem na připojení k Rusku dali nejprve přednost úsilí o federalizaci. Pokud se budou odtržení dožadovat už nyní, mohou se podle poslance dostat do ozbrojeného konfliktu s Kyjevem. "Nejdřív musí mít Doněcká oblast svůj vlastní status v rámci Ukrajiny. Pánové sedící v Kyjevě se hned tak nevzdají," konstatoval Maksjuta.
Ředitel Střediska politické konjunktury Sergej Michejev podle agentury RIA Novosti varoval, že "pokusy umlčet nespokojence na východě Ukrajiny povedou k rozpadu země a ke katastrofě". Z Doněcka dnes podle něj zaznělo poslední varování. Pokud se Kyjev odhodlá k silovému řešení, "Rusko nezůstane stranou," řekl Michejev.
Podle názoru poslance Vjačeslava Nikonova, člena nejužšího vedení kremelské strany Jednotné Rusko, je sice návrh Doněcké oblasti na referendum o sebeurčení v rozporu s ukrajinskou ústavou, vyjadřuje ale touhy většiny doněckých obyvatel. "Na Ukrajině nefunguje státní moc, a tak má lid právo rozhodovat o vlastním osudu," řekl Nikonov.
"Šance na politické řešení v Doněcké oblasti ještě jsou, ale není vyloučeno, že Rusko místnímu obyvatelstvu poskytne vojenskou pomoc," řekl Nikonov. "Rozhodnutí parlamentu, který zmocnil prezidenta Vladimira Putina použít vojenskou sílu, zůstává v platnosti," prohlásil.
