Trumpův sen o míru narazí na ruskou realitu? Moskva klame a má ledovou trpělivost, varuje analýza
Ukrajina je připravena přijmout americký návrh na okamžité prozatímní 30denní příměří, napsalo Reuters. Kreml však dnes uvedl, že potřebuje od USA další informace o výsledku americko-ukrajinských jednání v Džiddě. Podle analýzy CNN však zavedení příměří není vůbec jednoduchou záležitostí – a v kontextu historie Kremlu se něco takového může zdát být až fantaskní.
Rozmluvy o míru na Ukrajině začaly a nyní je třeba převést je do praxe.
30denní příměří je na první pohled nepochybně dobrá zpráva. Příměří je však zároveň jednou z nejsložitějších a nejvíce pochroumaných myšlenek tohoto desetiletí trvajícího konfliktu. To, jak dlouho vydrží, určuje podporu, suverenitu a přežití Ukrajiny.
Poté, co zemřely stovky a tisíce Ukrajinců a Rusů, bude pro obě strany těžké odmítnout jakýkoli koncept dočasného příměří. Moskva bude pod tlakem, aby ukázala, že není překážkou pro cíl prezidenta Donalda Trumpa dosáhnout míru za každou cenu.
Po třech letech brutální agrese a malé veřejné touze válku ukončit, mimo americko-ruskou diplomacii posledních dvou měsíců, se příměří jeví být pro Rusko něčím fantaskním. Aby zachoval iluzi, že je Trumpovým partnerem, ruský prezident Vladimir Putin pravděpodobně bude souhlasit s nějakou formou příměří. Nemusí to znamenat okamžité příměří a může rozhodnout, jako to už Rusko učinilo v minulosti, příměří odložit, aby nejdříve usiloval o vojenské cíle, především v Kursku, kde je Ukrajina už doháněna k vyhození z kousku ruského území, které drží od srpna.
Důvěryhodnost Kremlu?
Ale pak se realita setká s teorií telefonické diplomacie. První záležitost, která bude testována, je důvěryhodnost Kremlu, zda se dokáže zapojit do smysluplné diplomacie, neboť historie ukazuje, že něco takového je ojedinělým jevem. Další věcí je, že si Kyjev snaží ponechat maximální ambice na znovuzískání svého teritoria, a odmítá zamrazit přední linie, neboť to by nejspíše znamenalo trvalou ztrátu pětiny území, navíc Ukrajina by se pravděpodobně nestihla dozbrojit se stejnou vervou jako Moskva a byla by v nevýhodě, pokud by Rusko znovu zaútočilo.
Většina Ukrajinců však cítí, že protiofenziva na získání území je nyní mimo dosah, když už samotná základní úloha bránit se ruským útokům je sužována nedostatkem munice a vojáků.
Tato brutální válka však nejspíše nebude příměří nakloněna. Místo toho jakékoli přerušení bojů nejspíš přeroste v ostrý boj o to, kdo ponese vinu za zhroucení příměří.
Hlavním cílem šéfa Kremlu je zatím nadále podporovat Trumpovo přesvědčení, že překážkou jeho míru je ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Putin nemůže odmítnout příměří, aniž by ztratil fiktivní morální převahu. To, co však přijde dál – nebo co se stane během každé přestávky v bojích – určí výsledek války.
Jedná se o naprosté příměří, týká se to všech bojových linií po dobu celého měsíce. To je sama o sobě velká prosba. Kvůli tomu někteří evropští představitelé původně navrhli částečné příměří ve vzduchu a na moři společně se zastavením útoků na energetickou infrastrukturu. Jejich argumentem bylo, že něco takového by bylo snadnější kontrolovat – bylo by snáze viditelné, kdo dohodu porušil. Nicméně tento argument byl v Džiddě odmítnut pro něco mnohem širšího. Pokud Moskva bude souhlasit, všechno naráz po dobu jednoho měsíce přestane.
Ruské lži a podvody
Je téměř nemožné, že nedojde k chybám nebo střetům. V minulosti Moskva vynikala v dezinformacích či maskirovce – což je ruský vojenský podvod – stejně jako v operacích pod falešnými vlajkami, kdy jsou incidenty zinscenovány za účelem vytvoření záminky k odvetě. Nastanou chvíle, kdy střety s ručními zbraněmi nebo útoky dronů bude nemožné připsat jedné či druhé straně – kdy manipulace pomocí umělé inteligence, falešné účty a vymyšlené incidenty zcela zaplní informační prostor.
Důkazy z poslední dekády by měly vést k pesimismu, kdy klam vedl téměř vždy výhradně k jedné ze stran. Rusko zahájilo invazi na Krym v roce 2014, ale předstíralo, že se to nestalo. Rusko souhlasilo s mírem v roce 2015 a první den obsadilo ukrajinské město Debalceve. Rusko řeklo, že nezahájí invazi na Ukrajinu v roce 2022, ale udělalo to. Rusko nejprve řeklo, že nenasazuje ruské vězně do předních linií, přesto – některé věznice v zemi jsou nyní téměř prázdné.
Bílý dům se chystá dostat lekci skutečné kremelské diplomacie. Dovedly nás sem Trumpovy ničivé a občas přímočaré metody. Pokud by byly vůči Moskvě uplatněny stejně přímočaře a ničivým způsobem, mohly by snížit největší bezpečnostní hrozbu v Evropě od doby nacistů. Mohly by však také ve svém provedení působit příliš prchavě a ve svém rozsahu příliš jednoduše na to, aby si poradily s chladnokrevným klamem a ledovou trpělivostí Moskvy.
Vážení čtenáři,
pro dnešek se s vámi loučíme. Pokračovat budeme zase zítra ráno. Přejeme vám dobrou noc.
Bývalý ruský prezident Dmitrij Medveděv dnes popřel, že by se Rusko chystalo předat jaderné zbraně Íránu, který čelí vzdušným úderům Izraele a o víkendu také Spojených států. Nynější místopředseda ruské bezpečnostní rady čelil na sociálních sítích kritice amerického prezidenta Donalda Trumpa, že slovo „jaderné“ nadužívá.
V reakci na víkendové údery Spojených států na íránská jaderná zařízení Medveděv v neděli uvedl, že „řada zemí je připravena Íránu dodat napřímo své jaderné hlavice“. Íránský jaderný program podle něj bude pokračovat i přes americko-izraelské útoky.
Trump dnes Medveděvovo vyjádření napadl. „Opravdu to řekl, nebo je to jen výplod mé fantazie? Pokud to skutečně řekl, a pokud se to potvrdí, dejte mi prosím vědět,“ napsal Trump na své sociální síti Truth Social.
Proruští hackeři dnes provedli sérii kybernetických útoků na několik obcí a organizací spojených se summitem NATO, který se koná tento týden v Nizozemsku. Informovala o tom podle agentury AP nizozemská vláda.
Nizozemský úřad pro kybernetickou bezpečnost uvedl, že k velké části útoků se na svém telegramovém účtu přihlásila proruská hackerská skupina vystupující pod jménem NoName057(16), která útočí na země podporující Ukrajinu. Útok měl podle něj pravděpodobně proruský ideologický motiv. Úřad také informoval, že událost dále vyšetřuje a je v kontaktu s nizozemskými i mezinárodními partnery.
Mluvčí radnice Haagu Raoul Rozestraten sdělil, že útoky zasáhly obce napříč celou zemí. "Zaznamenali jsme větší návštěvnost webových stránek některých našich poskytovatelů služeb. Teď už vše v Haagu funguje normálně," řekl agentuře AP.
