Jednání Rusů s Ukrajinci: Erdoğan poskytl největší palác Turecka, který zruinoval sultána

„Palác Dolmabahçe v Istanbulu, který se nachází na evropském pobřeží Bosporské úžiny, je živým obrazem slavných časů Osmanské říše. Výstavba paláce byla nápadem sultána Abdülmecida I., který byl poháněn ambicí vystihnout současnou podstatu své éry,“ popisuje turistický web Dolmabahce-Palace.

Abdülmecid vládl v letech 1839–61, hodně mu imponoval pokrok západní Evropy, které chtěl svou říši přiblížit. Zavedl proto mnoho progresivních reforem. Symbolem modernity měl být i velkolepý palác, nahrazující dosavadní sultánské sídlo, Topkapı. „Pod mistrovskýma rukama architektů Garabeta Balyana a Nigoğayose Balyana vznikl jeho vysněný palác, v němž se půvabně prolínají inspirace osmanským barokem a neoklasicismem,“ dodává web. Sultán se chtěl vyrovnat či inspirovat velkolepými rezidencemi evropských vládců  jako Buckinghamský palác, Louvre, Versailles, Schönbrunn…

Sultánova chlouba vyrostla ve čtvrti Beşiktaş, přímo na břehu moře, tedy Bosporské úžiny. Dolmabahçe je největším palácem Turecka. Plocha 45 tisíc čtverečních metrů zahrnuje 285 místností, 46 sálů, 68 toalet a šestery lázně (hamam). Jižní křídlo sloužilo k oficiálním, reprezentačním účelům, severní (harém) byl soukromou rezidencí sultána a jeho rodiny. Abdülmecid měl jeden z nejpočetnějších harémů své dynastie, ale že byl pokrokář a modernista, už neměl za konkubíny otrokyně, nýbrž dcery měšťanů a aristokratů.

Gigant z českého křišťálu

Křídla odděluje grandiózní obřadní síň (Muayede), velká 2000 metrů čtverečních, s 36 metrů vysokou kopulí. Z té visí největší lustr z českého křišťálu na světě, jak uvádí portál Safa Glow. Váží 4,5 tuny a má 750 světel.

K tomu přidejte francouzský a britský přepychový nábytek, perské koberce, mramor... a také moderní centrální vytápění a sanitární vybavení. Sultán se chtěl blýsknout přepychem i pokrokem.

Stavba začala roku 1843 a trvala deset let. Završena však byla nedlouho po propuknutí Krymské války, v níž Osmanská říše (v poslední době vojensky neúspěšná, avšak nyní podpořená Francií a Británií) poněkolikáté bojovala s ruským impériem. V tomto kontextu sultán palác otevírat nechtěl, dobrou příležitostí však byla zpráva o vítězství. „7. června 1856, třetí den svátku Ramadán, byl palác otevřen. Ihned poté se konal banket na počest francouzských a britských generálů a na počest vítězství,“ napsal deník Hurriyet.

Výstavba stála tehdy pět milionů zlatých osmanských lir neboli 35 tun zlata. Tolik zlata dnes stojí asi 80 miliard Kč. Suma též představovala zhruba čtvrtinu daňových příjmů imperiální pokladny. Vláda si na to půjčovala v cizině, ale také tiskla peníze. Výrazně to přispělo k problémům státní kasy, Osmanská říše o dvě dekády později (1875) vyhlásila bankrot. A začala ztrácet území na Balkáně a v jihovýchodní Evropě (osamostatňovaly se jednotlivé státy) i v severní Africe, kde na osmanský úkor rozšířili své koloniální državy Britové a Francouzi.

Tento vývoj završila první světová válka, v níž Osmanská říše stála na straně Německa a Rakouska-Uherska. Sultán padl a ve zhruba dnešních hranicích vznikla Turecká republika (1923). Její první prezident Mustafa Kemal Atatürk přesunul hlavní město do Ankary, palác Dolmabahçe si ponechal coby letní rezidenci. V roce 1938 tam také legendární státník zemřel.

Istanbul skončil fiaskem? Ukrajinci pohoršeni „šílenými požadavky“ Rusů, kteří jim vyhrožovali

Dnes je sultánská rezidence ve správě Direktoriátu státních paláců, je otevřený turistům, část je galerií, jiné občas poslouží ke zvláštním účelům. Jako třeba k ukrajinsko-ruským jednáním. Delegace obou zemí tam prezident Recep Tayyip Erdoğan osobně uvítal už koncem března 2022, pár týdnů po začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu. První přímá jednání od té doby v pátek nedopadla o nic lépe.