"Měl jsem ho rád, jako by byl z naší rodiny. Byl to hodný a přátelský člověk. Na to, jak byl světově proslulý, byl hrozně skromný a radostný," řekl ČTK režisér Jan Svěrák. "I nás o generaci mladší režiséry bral a povídal si s námi jako se sobě rovnými," dodal.

Herec a ředitel karlovarského filmového festivalu Jiří Bartoška označil úmrtí Ondříčka za 'smutný odchod kamaráda a velkého kameramana'. "Lidsky je to složité, ale odešel v požehnaném věku," poznamenal.

Režisér Jan Hřebejk považuje Ondříčka za jednu z nejvýznamnějších postav českého filmu. "Ale není to o žebříčcích. Měl jsem ho rád i jako člověka. Kdekdo si zaslouží obdiv a kdekdo si zaslouží lásku. Ale on si zasloužil obojí, a to není žádná fráze. Natočil skvělé filmy a navíc o něm nikdo nemohl říct půl špatného slova," prohlásil Hřebejk.

Za velkou ztrátu považuje úmrtí Ondříčka režisérka Helena Třeštíková, podle které byl úžasný kameraman i člověk. "Nedávno jsem ho na Českých lvech zastupovala při předávání ceny za celoživotní dílo. Popřála jsem mu, ať se brzy uzdraví, to se bohužel nevyplnilo," řekla ČTK.

"Je to velká ztráta, odešel představitel nejslavnější éry československého filmu konce 60. let," řekl Ivo Mathé, který jako předseda dozorčí rady působil s Ondříčkem v České filmové a televizní akademii (ČFTA). Ondříček byl jejím prezidentem. "Je to velká ztráta, protože podobné osobnosti kvůli kontinuitě český film potřebuje," dodal.

Ondříček stál za kamerou u čtyřiceti filmů: sedmi Formanových, několika Jana Němce nebo George Roye Hilla, Lindsaye Andersona. Mezi nejslavnější tituly jeho filmografie patří také Konkurs, Intimní osvětlení nebo Vlasy.

Za Formanovy filmy Ragtime a Amadeus byl Ondříček nominován na kameramanského Oscara. V roce 2004 dostal od Americké unie kameramanů Mezinárodní cenu za životní dílo.

Jeho poslední filmy vznikaly v USA pod taktovkou režisérky Penny Mashallové. Čas probuzení s Robertem de Nirem měl velký ohlas a ve druhém snímku, Velké vítězství, byla hvězdou zpěvačka Madonna.

K velkým láskám Ondříčka patřil fotbal, především Slavia. Na přelomu století byl dokonce předsedou představenstva pražského klubu a člen dozorčí komise. Položením základního kamene se podílel i na výstavbě stadionu v Edenu. "Slávisty určitě Miroslav Ondříček neopustil, vždyť to je jedna z nejvýraznějších postav klubu v novodobé historii. Za vše, co jste pro Slavii udělal, vám upřímně děkujeme, pane Ondříčku," uvedla Slavia na svém webu.

"Narodil jsem se v neděli 4. listopadu 1934, shodou okolností v den pražského derby Sparta-Slavia - a můj otec tam tehdy byl," vzpomínal v rozhovoru pro ČTK minulý rok Ondříček.