Projekt však ve své době nemohl být dokončen, ani publikován, filmový záznam akce sloužil výtvarníkovi v dalších letech k vytvoření velkoformátových maleb, plastik i koláží, které se na výstavě 1984 Rok Orwella představují. Výstava je třetím, závěrečným dílem letošních připomínek 40. výročí vyhoření paláce. Je také příspěvkem k 25. výročí sametové revoluce. Sozanský výstavu věnuje Jiřímu Kotalíkovi, někdejšímu řediteli NG, který výrazně přispěl k tomu, že se Veletržní palác stal součástí galerie.

Kurátorem výstavy je jeho syn, historik umění Jiří T. Kotalík. Dnes připomněl, v jakém stavu se pozdější kulturní památka počátkem 80. let po zničujícím požáru nacházela. "Apokalyptická ruina se zkrouceným železem, mrtvými holuby a zatopenými sklepy. Sídlil v ní ateliér SIAL, který se staral o jeho obnovu a žil myšlenkou, že by dům jednou mohl sloužit prezentaci moderního umění," řekl.

Architekti tehdy také oslovovali pro konzultace některé umělce, jedním z nich byl Sozanský. V objektu se konaly různé poloutajené akce, koncerty i orwellovské performance Sozanského. Účinkovali v nich například tanečníci Eva Černá a Karel Vaněk. Všechny akce se natáčely, nejprve ve spolupráci s Evaldem Schormem, později s kameramanem a dokumentaristou Jaroslavem Kučerou.

Sozanského celoživotním tématem je člověk v mezní situaci a boj jedince proti všem druhům totality. V roce 1984 se mu dostaly do ruky první opisy českého překladu slavného Orwellova románu a rozhodl se zdevastovaný Veletržní palác využít pro instalace a performance dílem ovlivněné. Objekt paláce v čase jeho devastace ho ještě později inspiroval k sérii nových uměleckých děl.

Projekt 1984 Rok Orwella bude doprovázet řada programů - projekce filmů z FAMU z 80. let, diskusní odpoledne i setkání s historiky.