Cestu do socialistického nakladatelství, kde v té době panovala cenzura, mohl knize pomoci otevřít i autorův příklon k této ideologii, osobně se dokonce přátelil s kubánským vůdcem Fidelem Castrem.

"García Márquez bezesporu patří mezi nejvýznamnější spisovatele 20. století. Proto nám bylo ctí navázat na Odeon 80. let a zpřístupnit jeho díla českému čtenáři znovu, respektive vydat několik nepublikovaných prací. Rádi bychom ve vydávání pokračovali tak, aby byla jeho klíčová díla vždy k dispozici," řekl dnes ČTK šéfredaktor Odeonu Jindřich Jůzl.

Po Sto rocích samoty vycházela Márquezova díla v tehdejším Československu pravidelně. V 90. letech vyšlo několik titulů v nakladatelství Hynek. "Od roku 2000, kdy byl obnoven Odeon pod společností Euromedia, jsme se pokoušeli získat na Márqueze práva. To se po jisté době podařilo," uvedl Jůzl.

Od roku 2003 vyšlo celkem 17 titulů, povětšinou próz (románů a povídek) a jedna kniha pamětí. Vydáno bylo i několik starších, dosud nepublikovaných prací: Všechna špína světa, Zlá hodina, Dobrodružstí Miguela Littína v Chile, Zpověď trosečníka. Autorovou novinkou pak byly paměti Žít, abych mohl vyprávět a poslední próza Na paměť mým smutným courám (česky 2005). "Tak jsou v češtině dostupná všechna autorova díla s výjimkou publicistických článků," říká Jůzl.

K nejprodávanějším dílům patřily jeho klíčové romány: Láska za časů cholery, Sto roků samoty - těch se prodalo v prvním případě přes 30.00 kusů, ve druhém přes 20.000 kusů, vypočítává Jůzl počty prodaných titulů nových edic. Láska za časů cholery, zřejmě i kvůli filmovému zpracování, měla nejvíc dotisků, respektive dalších vydání. Velmi úspěšný byl i svazek pamětí Žít, abych mohl vyprávět - prodalo se jich také přes 20.000 výtisků. Všechna díla vyšla v autorské řadě s obálkami, které navrhoval Juraj Horváth.