Pokud se jednalo o pomoci Ukrajině, tak se podle Storčaka jednání zatím vedla pouze na úrovni jednotlivých států. Dosud nevznikla žádná nadnárodní skupina expertů, která by se problémem zabývala.
Kyjev nedávno odhadl své potřeby zahraniční pomoci v letošním a příštím roce na 35 miliard dolarů, tedy bezmála 700 miliard korun. Současně navrhl uspořádat mezinárodní dárcovskou konferenci.
Ukrajinská měna dnes zase propadla na novou rekordně nízkou úroveň deseti hřiven za americký dolar. V poklesu pokračovaly také ukrajinské dolarové dluhopisy. To podle analytiků svědčí nejspíš o tom, že centrální banka kvůli klesajícím devizovým rezervám nechává hřivnu oslabit.
Ukrajinská krize podle agentury AFP také přispěla k novému rekordnímu oslabení ruské měny: rubl poklesl vůči euru a dolaru na nejnižší úroveň za posledních pět let.
USA podle náměstka ministra zahraničí Williama Burnse už vyslaly své experty do Kyjeva, aby pomohli Kyjevu zvládnout krizi. Evropská komise dnes zopakovala, že by ráda zapojila Rusko jako jednoho z klíčových hráčů do finanční pomoci Ukrajině spolu s Mezinárodním měnovým fondem, Světovou bankou či Evropskou bankou pro obnovu a rozvoj. Nicméně mluvčí komise Olivier Bailly připustil, že není jasné, zda bude možné dárcovskou konferenci svolat.
Moskva v prosinci slíbila Kyjevu půjčku 15 miliard dolarů, ale poskytla jen první třímiliardovou splátku. Učinila to formou nákupu ukrajinských dluhopisů, a to ještě předtím, než protestní hnutí svrhlo prezidenta Viktora Janukovyče. Původně avizovaný další nákup dluhopisů za dvě miliardy dolarů už nenásledoval.
Ratingová agentura Fitch v úterý varovala, že politická a hospodářská krize na Ukrajině může ohrozit některé ruské banky, především pak ty státní, které výrazněji vstoupily do ukrajinské ekonomiky. Celková úvěrová angažovanost ruských bank na Ukrajině podle agentury dosahuje asi 28 miliard dolarů (téměř 560 miliard Kč).
