Pavel připustil dočasnou okupaci: Cena za přežití Ukrajiny! Ale nikdy to nebude území Ruska
Dočasná ruská okupace částí ukrajinského území může být cenou za přežití Ukrajiny jako suverénního státu, připustil prezident Petr Pavel v rozhovoru se stanicí BBC. Tato území podle něj nikdy nebudou právně uznána za součást Ruské federace. Ukrajina podle názoru české hlavy státu nyní ani se západní podporou není v situaci, kdy by mohla v dohledné době osvobodit oblasti okupované Ruskem bez velkých lidských ztrát. Silným nástrojem proti Rusku je ekonomický tlak, který na něj mohou vyvíjet Evropa a Spojené státy, upozornil Pavel.
„V současnosti Ukrajina, s veškerou podporou Západu, není v pozici, kdy by mohla osvobodit okupovaná území v krátkém časovém rozmezí bez velkých ztrát na životech. Chceme, aby přežila jako nezávislá suverénní země. Pokud je cenou za její přežití to, že část území bude dočasně okupována, tak ať je tomu tak. Tato okupovaná území nikdy právně neuznáme jako ruská,“ řekl Pavel.
Podle Pavla by bylo nespravedlivé, kdyby Západ tlačil na Ukrajinu, aby ihned osvobodila všechna okupovaná území. Prioritou je podle něj zachování ukrajinského národa.
Český prezident věří, že je nutné Ukrajině nadále poskytovat vojenskou pomoc, ale válku podle něj nelze vyhrát na bojišti. Mocnějším nástrojem, který přiměje Moskvu zasednout k vyjednávacímu stolu, je podle něj ekonomický tlak ze strany Evropy a USA.
„Je v zájmu obou stran Atlantiku vyvíjet na Rusko mnohem větší ekonomický tlak. Tento tlak je velmi účinný, pokud jde o přesvědčovací sílu. Věřím, že vzhledem k současnému stavu ruské ekonomiky (Rusové) nemohou dlouho vydržet pod ekonomickým tlakem. Proto dříve či později, pokud budou tato opatření uplatňována, Rusko nebude mít jinou možnost než zasednout ke stolu a vyjednávat, což dosud odmítalo,“ prohlásil Pavel.
Pokud se po ukončení války Ukrajina stane členem Evropské unie, vstoupí na jednotný evropský trh a projde rekonstrukcí, obyvatelé okupovaných území si podle Pavla uvědomí, že by se jim mnohem lépe dařilo na Ukrajině než v Rusku. Tato území jsou pro Rusko pouhým politickým nástrojem a její obyvatelé jsou pro Moskvu občané druhé kategorie, řekl Pavel.
Na otázku BBC, zda může český prezident zaručit, že Česko bude poskytovat Ukrajině vojenskou pomoc i po podzimních parlamentních volbách, Pavel odpověděl, že nemůže. „Budou u nás parlamentní volby, které pravděpodobně povedou ke změně vlády, a nevím, jaké budou priority nové vlády,“ řekl prezident. Dodal, že česká podpora Ukrajiny je zásadním bodem obrany Česka a že s lídry politických stran mluví o zachování principů české bezpečnostní a zahraniční politiky i po volbách.
Situace ve strategicky důležitém městě Pokrovsk na východě Ukrajiny zůstává kritická, Rusové pokračují v hromadění sil ve městě, uvedli analytici ukrajinského projektu DeepState, který je pokládán za blízký ukrajinské armádě. Útočné skupiny ruské 2. a 51. armády pokračují v ničení obklíčených sil nepřítele a v útocích ve směru na sever města, tvrdí ruské ministerstvo obrany. Kyjev popírá, že by se obránci Pokrovska ocitli v obklíčení.
Rusko proti Ukrajině v noci vyslalo 80 dronů, z nichž se 61 podařilo zneškodnit, tvrdí ukrajinské letectvo. Zaznamenalo 18 zásahů na sedmi místech.
Třicetiletý Kyjevan převážel na střeše svého auta nepřátelský dron typu Šáhed, než jej zabavila policie, informovala dnes ukrajinská média s odvoláním na policisty. Podobných dronů íránské konstrukce vysílá Rusko každou noc desítky a stovky kusů proti ukrajinským městům. V tomto případě měl dron podle policejního komuniké deaktivovanou bojovou hlavici, a tak nepředstavoval pro veřejnost bezprostřední ohrožení.
