Pavel připustil dočasnou okupaci: Cena za přežití Ukrajiny! Ale nikdy to nebude území Ruska
Dočasná ruská okupace částí ukrajinského území může být cenou za přežití Ukrajiny jako suverénního státu, připustil prezident Petr Pavel v rozhovoru se stanicí BBC. Tato území podle něj nikdy nebudou právně uznána za součást Ruské federace. Ukrajina podle názoru české hlavy státu nyní ani se západní podporou není v situaci, kdy by mohla v dohledné době osvobodit oblasti okupované Ruskem bez velkých lidských ztrát. Silným nástrojem proti Rusku je ekonomický tlak, který na něj mohou vyvíjet Evropa a Spojené státy, upozornil Pavel.
„V současnosti Ukrajina, s veškerou podporou Západu, není v pozici, kdy by mohla osvobodit okupovaná území v krátkém časovém rozmezí bez velkých ztrát na životech. Chceme, aby přežila jako nezávislá suverénní země. Pokud je cenou za její přežití to, že část území bude dočasně okupována, tak ať je tomu tak. Tato okupovaná území nikdy právně neuznáme jako ruská,“ řekl Pavel.
Podle Pavla by bylo nespravedlivé, kdyby Západ tlačil na Ukrajinu, aby ihned osvobodila všechna okupovaná území. Prioritou je podle něj zachování ukrajinského národa.
Český prezident věří, že je nutné Ukrajině nadále poskytovat vojenskou pomoc, ale válku podle něj nelze vyhrát na bojišti. Mocnějším nástrojem, který přiměje Moskvu zasednout k vyjednávacímu stolu, je podle něj ekonomický tlak ze strany Evropy a USA.
„Je v zájmu obou stran Atlantiku vyvíjet na Rusko mnohem větší ekonomický tlak. Tento tlak je velmi účinný, pokud jde o přesvědčovací sílu. Věřím, že vzhledem k současnému stavu ruské ekonomiky (Rusové) nemohou dlouho vydržet pod ekonomickým tlakem. Proto dříve či později, pokud budou tato opatření uplatňována, Rusko nebude mít jinou možnost než zasednout ke stolu a vyjednávat, což dosud odmítalo,“ prohlásil Pavel.
Pokud po se po ukončení války Ukrajina stane členem Evropské unie, vstoupí na jednotný evropský trh a projde rekonstrukcí, obyvatelé okupovaných území si podle Pavla uvědomí, že by se jim mnohem lépe dařilo na Ukrajině než v Rusku. Tato území jsou pro Rusko pouhým politickým nástrojem a její obyvatelé jsou pro Moskvu občané druhé kategorie, řekl Pavel.
Na otázku BBC, zda může český prezident zaručit, že Česko bude poskytovat Ukrajině vojenskou pomoc i po podzimních parlamentních volbách, Pavel odpověděl, že nemůže. „Budou u nás parlamentní volby, které pravděpodobně povedou ke změně vlády, a nevím, jaké budou priority nové vlády,“ řekl prezident. Dodal, že česká podpora Ukrajiny je zásadním bodem obrany Česka a že s lídry politických stran mluví o zachování principů české bezpečnostní a zahraniční politiky i po volbách.
Ukrajinské letectvo dnes uvedlo, že Rusko v noci zaútočilo na Ukrajinu 162 bezpilotními letouny a jednou střelou Kinžal. Protivzdušná obrana podle něj sestřelila nad Oděskou a Kyjevskou oblastí celkem 161 dronů, přičemž jeden stroj dosáhl blíže neupřesněného cíle.
„Ruští výrobci automobilů na pokraji katastrofy: KAMAZ hlásí v první polovině roku 2025 ztrátu 218 milionů eur (5,4 miliardy Kč),“ tweetuje kanál Něchta (Nexta). „V roce 2024 byla ztráta mnohem menší – kolem 36 milionů eur, což byl první negativní výsledek od roku 2019. Od 1. srpna přešel KAMAZ na čtyřdenní pracovní týden kvůli 30% poklesu tržeb. Zaměstnanci souhlasili se snížením platů, aby si udrželi svá pracovní místa.“
Skupina senátorů požádala Ústavní soud (ÚS), aby zrušil právní úpravu, která opětovně zavedla možnost oddělených zápisů dětí uprchlíků z Ukrajiny na základní školy. Senátoři to pokládají za diskriminační opatření, které povede k segregaci a porušuje právo na vzdělání i mezinárodní závazky Česka. ÚS návrh obdržel v červenci, soudcem zpravodajem se stal Jan Svatoň, zjistila ČTK z přehledu plenárních věcí na webu soudu. O návrhu rozhodne plénum, tedy sbor všech ústavních soudců a soudkyň.
Zákon konkrétně stanovuje, že ředitel základní školy může po dohodě se zřizovatelem, tedy nejčastěji obcí či městem, stanovit výhradně pro cizince s dočasnou ochranou zvláštní zápis k základnímu vzdělávání v termínu od 1. června do 15. července. Běžné zápisy pro ostatní děti jsou v dubnu. Pozměňovací návrh ve Sněmovně předložila poslankyně Renáta Zajíčková (ODS). Odůvodnění slibovalo rovnoměrné rozložení cizinců mezi školami i jejich lepší integraci.
