Dva zřícené železniční mosty během pár hodin. Rusové hlásí mrtvé a zraněné a viní Ukrajinu
V ruské Brjanské oblasti u hranic s Ukrajinou se v noci na pátek zřítil most, do něhož následně narazil osobní vlak a vykolejil. Nejméně sedm lidí zahynulo, uvedl gubernátor oblasti Alexander Bogomaz. V nemocnicích skončilo 44 z 69 zraněných lidí. Zraněny byly i tři děti, jedno těžce. Další most se zřítil v Kurské oblasti. Příčinou zřícení mostům byly výbuchy, uvedl ruský vyšetřovací výbor.
Bogomaz dodal, že most se zřítil ve Vygoničském okrese v místě, kudy vede federální dálnice.
Fotografie z místa, které zveřejnily vládní agentury, ukazují zničená osobní auta ležící mezi sutinami zříceného mostu. Další snímky ze sociálních sítí byly zřejmě pořízeny z vozů, která se jen těsně vyhnula vjezdu na most před jeho pádem, píše agentura AP.
Na fotografiích ze sociálních sítí jsou také vidět cestující, jak se snaží pomoci ostatním dostat se za tmy z poškozených vagonů.
Podle Moskevské železnice byl vlak na cestě z Moskvy do Klimova na západě Ruska. V prohlášení uvedla, že most byl poškozen „v důsledku nezákonného zásahu do přepravních operací“. Další podrobnosti neupřesnila.
Ruský telegramový kanál Baza, který často zveřejňuje informace ze zdrojů z bezpečnostních složek, napsal, že podle předběžných informací byl most vyhozen do povětří. Pro své tvrzení ale neposkytl žádné důkazy.
Podle gubernátora Alexandra Bogomaze byla příčinou zřícen mostu exploze. Informuje o tom agentura TASS. Ruský senátor Andrej Klišas už z činu obvinil Ukrajinu. Ukazuje podle něj na „teroristický charakter kyjevského režimu“.
„Vyšetřovací výbor Ruské federace naléhavě maže všechna svá oficiální prohlášení, která uváděla, že železniční katastrofy byly důsledkem explozí. Teď mluví jen o nehodách,“ uvedl později během neděle telegramový kanál VČK-OGPU, který mívá dobré informace z ruských bezpečnostních a zpravodajských agentur.
Ruské banky v červnu zvýšily čistý zisk meziměsíčně o 32,4 procenta na 392 miliard rublů (106 miliard Kč). Za celé první pololetí vydělaly 1,7 bilionu rublů (459 miliard Kč), což je zhruba stejně jako ve stejném období loni. Zdroje agentury Bloomberg zároveň tvrdí, že však ruským bankám přibývá špatných úvěrů.
Ruská ekonomika čelí mnoha sankcím, které na Rusko v minulých letech uvalily západní státy za jeho vojenskou invazi na Ukrajinu. Největší ruská banka Sberbank na konci června uvedla, že její akcionáři schválili návrh vyplatit z loňského zisku dividendy v rekordním objemu 786,9 miliardy rublů (212,5 miliardy Kč). Polovinu této částky získá stát, který je většinovým vlastníkem banky. Sberbank působila přes svou rakouskou součást i v některých evropských zemích včetně Česka, kvůli dopadům sankcí se z nich ale stáhla.
Agentura Bloomberg tento týden uvedla, že vrcholoví manažeři některých velkých ruských bank už mezi sebou diskutovali o možnosti požádat o státní pomoc, pokud se v příštím roce bude nadále zvyšovat objem špatných úvěrů.
Ruský vojenský soud vyměřil osm let vězení opoziční novinářce Faridě Kurbangalejevové, kterou shledal vinnou z ospravedlňování a propagace terorismu nebo šíření lživých zpráv o ruské armádě. Soud vynesl verdikt v nepřítomnosti Kurbangalejevové, která žije v Česku. Pražský soud v květnu rozhodl, že Česko žurnalistku do Ruska nevydá. Novinářka obvinění odmítla už dříve jako naprosto vykonstruovaná.
Ruské úřady začaly stíhat Kurbangalejevovou kvůli jejímu loňskému rozhovoru s Alexejem Baranovským, členem uskupení Legie Svoboda Rusku, které bojuje proti ruským invazním vojskům na straně Ukrajiny, napsala stanice BBC na svém ruskojazyčném webu. Žurnalistku prokuratura obvinila také z šíření lživých informací o ruské armádě.
Baranovského soud v jeho nepřítomnosti odsoudil k šesti letům vězení.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že v telefonátu se svým francouzským protějškem Emmanuelem Macronem projednal dodávky střel a financování dronů. Francie má Ukrajině pomoci také s přípravou dalších pilotů.
Zelenskyj na síti X uvedl, že s Macronem jednali o situaci na frontě i o možnostech posílení ukrajinské protivzdušné obrany, a to hlavně dodávkami střel a financováním stíhacích dronů. „S Francií a dalšími partnery připravíme společná rozhodnutí na úrovni ministrů obrany a zahraničí o nových krocích zaměřených na ochranu našich občanů před ruskými údery,“ napsal.
„Hlavně bych chtěl zdůraznit naši dohodu o výcviku pilotů pro stíhačky Mirage - Francie je připravená trénovat další piloty na dalších strojích,“ uvedl Zelenskyj a dodal, že při více než hodinu dlouhém telefonátu hovořili také o koordinaci dalších politických kroků.
Další most se zřítil v příhraniční Kurské oblasti. Most spadl, když po něm přejížděl nákladní vlak. Jeden ze strojvedoucích utrpěl zranění, informují agentury TASS a Reuters. „Část vlaku spadla dolů na silnici, která vedla pod mostem. Na lokomotivě vypukl požár, který pracovníci ministerstva pro mimořádné situace rychle lokalizovali. Zbytek soupravy zůstal na železničním mostě,“ citovala TASS gubernátora Kurské oblasti Alexandra Chinštejna.
Na fotografii z místa je vidět vlak, jehož vykolejená část balancuje na poničeném mostě.
„Podle předběžných informací má jeden ze strojvedoucích lokomotivy poraněné nohy, celá posádka byla převezena do nemocnice. Jsou pod dohledem lékařů,“ sdělil také gubernátor.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov řekl, že ministerstvo pro mimořádné situace i tajná služba FSB během noci na dnešek prezidentovi Vladimiru Putinovu předávaly informace o dění v Brjanské a Kurské oblasti.
Ruští činitelé ze zničení mostů obviňují Ukrajinu. „Jednoznačně to udělali ukrajinští diverzanti, nebo to bylo provedeno na jejich rozkaz,“ cituje RIA Novosti šéfa obranného výboru Státní dumy, dolní komory ruského parlamentu, Andreje Kartapolova. Podle Vladimira Džabarova ze zahraničního výboru Rady federace, horní komory parlamentu, Ukrajina mosty vyhodila do povětří, aby vyprovokovala Rusko ke zrušení jednání o možnostech ukončení války v Istanbulu.
Od začátku války na Ukrajině, kterou začala před více než třemi lety Moskva svojí invazí, se země přes hranice ostřelují a útočí na sebe drony. Z Ukrajiny míří nálety právě do Brjanské, Kurské a Belgorodské oblasti.
Ruské ministerstvo obrany na Telegramu uvedlo, že vyslalo na místo neštěstí další jednotky hasičů a záchranářů. Celkem se na vyprošťovacích pracích podílí kolem 180 lidí.
