V posledních letech zažívala mnoho bolesti. V roce 2009 při žehlení upadla a zlomila si páteřní obratel. Po náročné operace se uzavřela před světem a prakticky nevycházela z domu. Kdy si hojně obsazovaná herečka Národního divadla žila v malém bytě v pražských Nuslích, jen se synem, který se o ní staral.

„Maminka návštěvy nepřijímá. Na filmy a kolegy si nevzpomíná. Těch chorob a problémů je tolik, že na to nemá myšlenky, a má už tak nějak svůj svět,“ postěžoval si před časem v rozhovoru pro deník Aha!

Ve filmech nejčastěji představovala manželky Vladimíra Menšíka (Půl domu bez ženicha, Brácha za všechny peníze), Rudolfa Hrušínského (Slavnosti sněženek, Jak básníkům chutná život, Rozpuštěný a vypuštěný) či Josefa Somra (Kam doskáče ranní ptáče).

Do srdcí diváků se zapsala rolí energické fúrie ze slavného filmu Slavnosti sněženek, kde hrála paní Francovou (manželku Rudolfa Hrušínského). Odtud pochází i její památná věta: "To je dost, žes nás taky jednou vyvez. Žes udělal něco pro rodinu!"

Fotogalerie
1 fotografie

Životní cesty Blaženy Holišové

Holišová se narodila 11. července 1930 v Nenkovicích u Kyjova. V roce 1956 absolvovala Janáčkovu Akademii múzických umění, v letech 1956-1959 byla angažována v Brně. V roce 1960 získala angažmá v pražském Národním divadle, kde působila až do listopadu 1992 a ztvárnila tu přes šest desítek rolí. Těmi posledními byly koncem 80. let Paní Kvačková v inscenaci Král Jindřich IV. a Chrobačka ve hře Ze života hmyzu.

V roce 1957 si Holišovou vybral režisér Ladislav Helge pro hlavní ženskou roli Andulky ve svém filmovém debutu Škola otců, kde ztvárnila partnerku Karla Högera.

Hrála například ve válečném dramatu režisérů Kadára a Klose Smrt si říká Engelchen, vytvořila postavu barvířovy ženy ve Vávrově snímku Kladivo na čarodějnice, objevila se v komedii Rozpuštěný a vypuštěný či ve filmu Pozor, vizita!

Na divadle i ve filmu Holišová nejprve představovala rozmanité dívčí typy, které pojednala s civilní střídmostí a s velkým smyslem pro autenticitu. Od poloviny 60. let byla obsazována do postav rozšafných a energických manželek a matek (Můj brácha má príma bráchu, Slavnosti sněženek). Ve filmové roli se naposledy objevila v roce 1987 jako paní Hubáčková ve snímku Dušana Kleina Jak básníků chutná život.