Vítězslav Jandák (64, Tankový prapor): „Je to hrozně smutné. Byl to jeden z nejlepších českých spisovatelů. Zažil jsem s ním spoustu legrace při natáčení Tankového praporu. Udělal pro českou kulturu jako málokdo.“

Martin Zounar (44, Tankový prapor): „Je to smutná zpráva, to jste mě zaskočili. Byla to pro mě velká osobnost. V rámci svých studií jsem o něm hodně slyšel a byl jsem nesmírně rád, že jsem ho měl možnost osobně poznat. Tankový prapor byl pro mě první fi lm po revoluci a role poručíka Prouzy mi byla ušita na tělo.“

Václav Vydra (55, Tankový prapor): „Potkali jsme se při natáčení Tankového praporu, ale bohužel jsem za tu krátkou dobu neměl čas ho pořádně a blíž poznat. Ale i za těch pár chvil na mě silně zapůsobil. Jeho smrt mě strašně mrzí.“

Lenka Vlasáková (39, Prima sezóna): „Při čtení jeho povídek se mi vždycky vybaví hudba, jazz, saxofon, taneční sály. Hrozně ráda jsem četla jeho knihy, protože se v nich člověk vrátil do mládí.“

Ladislav Potměšil (66, Prima sezóna): „Měl jsem tu čest, že jsem mohl hrát v seriálu na motivy jeho knihy. Poté, co byla Prima sezóna uvedena v televizi, tak mi od pana Škvoreckého přišel pohled z Ameriky, ve kterém mi děkoval, jak jsem se chopil své role. Ten pohled mám dodnes schovaný a moc si ho vážím.“

Vít Olmer (69, Tankový prapor): „Ta zpráva se mnou otřásla. Já jsem pana Škvoreckého znal, ještě než emigroval. Říkali všichni, že je osamělý a sám pro sebe, to ale nebyla pravda. Byl veselý, společenský, miloval hudbu a děvčata. Měl jsem tu čest režírovat Tankový prapor. Když pan Škvorecký přijel se ženou Zdenou na jeho předváděčku, měl jsem strach. Dodnes si pamatuju, že přiletěl ruskou třesoucí se helikoptérou. To jsem ho viděl naposled. Tehdy jsme se ale dohodli, že zfi lmujeme Zbabělce.“

Vlastimil Zavřel (57, Tankový prapor): „Jako spisovatel byl úplně famózní a podle mě patřil k úplně nejlepším. Rád jsem četl jeho knihy. Ačkoliv jsem hrál v jeho Tankovém praporu, tak mě mrzí, že jsem se s ním nikdy nemohl osobně potkat.“

Miroslav Táborský (52, Tankový prapor): „Škvoreckého literatura zobrazuje kus doby, ve které jsem se narodil a vyrůstal. Ten obraz doby byl dlouho přemalováván barvami, naopak jeho knihy odrážely věci v pravém světle.“