Královna Alžběta II. skonala v klidu a míru na svém zámku Balmoral dnes odpoledne, stojí v prohlášení paláce. Podle protokolu tzv. Operace London Bridge byla o jejím úmrtí první informována předsedkyně vlády Liz Trussová, která tragickou zprávu postoupila britskému ministerstvu zahraničí a to obeznámilo dalších 15 států Commonwealthu.
Rakev se zesnulou britskou královnou Alžbětou II. doputovala do Westminsterského sálu v Londýně ozdobená Britskou imperiální korunou. O té se již dříve rozmluvil nejen expert na korunovační klenoty, ale i samotná královna. Koruna prý byla těžká a měla spoustu nevýhod. VÍCE ČTĚTE ZDE.
Královská ochranka v noci pochodovala s lafetou prázdnými ulicemi londýnské čtvrti Westminster, aby si její členové všechno nacvičili na pondělní pohřeb.
"Fab four", tedy "úžasná čtveřice", zase pohromadě! I kdyby jenom naoko... Pro příznivce britské královské rodiny bylo ale úterní setkání princů a jejich manželek v Buckinghamském paláci jasným signálem, že se ledy hnuly. Možná je smrt milované babičky opravdu sblíží. VÍCE ČTĚTE ZDE.
Král Karel III. již potvrdil, že z Archieho (3) a Lilibet (1) udělá oficiálně prince a princeznu a připravuje již vše potřebné. Britská média ovšem tvrdí, že jsou Meghan a Harry rozčíleni, že se neuvažuje také o tom, aby jejich potomci dostali tituly His / Her Royal Highness, tedy česky Jeho / Její Královská Výsost. Má to přitom jasný důvod - nejsou pracující členové královské rodiny... Zřejmě tak mají pocit, že je nový král tak trochu zazdil. VÍCE ČTĚTE ZDE.
Britský tisk hovoří o tom, že princi Harrymu bude mimořádně umožněno, aby si během nočního bdění u rakve své babičky oblékl uniformu, přestože po odchodu do USA již nevykonává své povinnosti jako člen královské rodiny.
Harry dosud vystupoval v civilu, ovšem podle zdroje blízkého dvoru převážil zdravý rozum. „Byla to absurdní situace, vzhledm k tomu, že vévoda ze Sussexu sloužil své zemi a je vysoce respektovaným členem armádních sil kvůli tomu, co všechno udělal pro veterány,“ cituje Mirror.
Dobré ráno, vážení čtenáři, pokračuje naše zpravodajství z posledního rozloučení s britskou panovnicí Alžbětou II.
Lidí, kteří se chtějí naposledy poklonit královně Alžbětě II. je stále mnoho. Fronta dosáhla i úctyhodné délky čtyř kilometrů. Dnes ale přicházely z Londýna zprávy, že lidé postupují ukázněně a poměrně rychle.
Vážení čtenáři, pro dnešek se s vámi loučíme. V online přenosu z Velké Británie, která se loučí s nejdéle vládnoucí panovnicí, budeme pokračovat zase zítra.
Pocty zesnulé britské královně Alžbětě II. jsou k vidění v Green Parku v Londýně. Najdou se mezi nimi vzkazy psané, ale i kreslené a nutno říci, že některé jsou skutečně velmi dojemné.
Na pondělním pohřbu královny Alžběty II. je očekávána účast více jak tisícovky zahraničních hodnostářů.
Existuje však i řada zemí, jejichž zástupci pozvánku nedostali. Mezi ně patří Sýrie, Venezuela, Afghánistán, Rusko, Bělorusko a Myanmar.
Zástupci Sýrie a Venezuely pozvánku neobdrželi, protože Británie s těmito státy v současné době nemá diplomatické vztahy.
Afghánistán nebyl pozván kvůli současné politické situaci.
Zástupci Ruska a Běloruska nebyli pozváni kvůli invazi na Ukrajinu.
Myanmar stále podléhá sankcím uvaleným vládou Spojeného království kvůli komunitě Rohingů.
Ve svatovítské katedrále na Pražském hradě dnes večer probíhá ekumenická modlitba za královnu Alžbětu II. Setkání ve svatovítském chrámu pořádá Arcibiskupství pražské, Ekumenická rada církví a Anglikánská evropská diecéze, a to ve spolupráci s britským velvyslanectvím v Praze. Dorazil i prezident Miloš Zeman, který v krátkém proslovu popsal, že obdivoval osobní kouzlo Alžběty II.
Modlitbu zahájil pražský arcibiskup Jan Graubner. „Scházíme se dnes, abychom si před Bohem připomněli zesnulou královnu Alžbětu II.,“ řekl na úvod a připomněl, že královna byla ženou „niterné a hluboké víry“.
Vystoupil i Zeman, který se během čteni modlitby postavil. „My, kdo jsme měli tu čest se několikrát setkat s královnou, jsme obdivovali její osobní kouzlo. Byla laskavou a milující matkou. Byla statečnou princeznou, která neopustila Londýn v době nacistického bombardování. Byla symbolem a svorníkem své země. A mohl bych říci, že měla respekt i u svých odpůrců. Ale ona téměř žádné odpůrce neměla,“ řekl prezident.
Kanadský premiér Justin Trudeau vzdával hold královně na zvláštním zasedání Dolní sněmovny v Ottawě a prohlásil, že je „jediným politikem, kterého většina z nás znala“, a posteskl si, že „její náhlá nepřítomnost nás všechny hmatatelně a hluboce zasáhla“.
Trudeau, jehož otec byl rovněž kanadským premiérem, uvedl, že se s královnou poprvé setkal, když byl ještě dítě. „Měl jsem mimořádné štěstí, že jsem její Veličenstvo znal po celý svůj život. Poprvé jsem ji potkal v roce 1977, když jsem byl ještě malý kluk. A když jsem se s ní jako předseda vlády setkal téměř o čtyři desetiletí později, tehdy v roce 2015, žertoval jsem, že když jsme se naposledy potkali, byla vyšší než já. Na to mi vtipně odpověděla, že se díky tomu cítí stará. Právě její smysl pro humor byl jednou z jejích mnoha skvělých vlastností a jedním z mnoha důvodů, proč byla jedním z mých nejoblíbenějších lidí na světě.“
Všichni příznivci královské rodiny a především samotné královny, kteří se chtějí dnes ve Westminster Hall poklonit zesnulé vladařce, se musejí psychicky připravit na pořádně dlouhé čekání. Podle ministerstva pro digitál, kulturu, média a sport je řada truchlících v současnosti dlouhá asi 4,2 mil a všechny čeká nejméně devět hodin postávání ve frontě...
Dva členové kabinetu Liz Trussové bděli u rakve královny ve Westminster Hall. Skotský ministr Alister Jack a ministr obrany Ben Wallace ve čtvrtek slavnostně stáli v tmavých uniformách na vyvýšené plošině, tedy na katafalku. Oba muži jsou členy Královské společnosti lukostřelců, která ve Skotsku funguje jako osobní strážce panovníka.
Po smrti královny v Balmoral ve Skotsku pan Wallace řekl, že „zasvětila svůj život službě svému národu“, a pan Jack doplnil: „Její dlouhá vláda byla definována tvrdou prací a obětavou veřejnou službou, která si získala respekt a oddanost jejích občanů.“
V pátek král Karel III. navštíví Wales. Není však jisté, zda tam bude vítán. Mnozí Velšané totiž právě teď sepisují petice, v nichž požadují ukončení titulu prince z Walesu „z úcty“ k jejich předkům. Považují to za urážku Walesu a symbol historického útlaku. „Název naznačuje, že Wales je stále knížectví, což podkopává status Walesu jako národa a země. Navíc tento titul nemá pro Wales, který je nyní zemí s přenesenými pravomocemi s národním parlamentem, absolutně žádnou ústavní roli.“
Posledním rodilým princem z Walesu byl Llywelyn Ap Gruffudd, také známý jako Llywelyn Poslední, který byl princem z Gwyneddu, regionu v severním Walesu. Byl zabit anglickými vojáky v roce 1282 a téměř o 30 let později dal Edward I. tento titul svému synovi Edwardu II. Od té doby je vyhrazen pro všechny následníky britského trůnu. A Velšané jsou s tím více než nespokojení.
Pro tuto chvíli petice nashromáždila více než 25 tisíc podpisů.
Král prohlásil svého nejstaršího syna Williama za prince z Walesu během svého prvního projevu panovníkem den po smrti jeho matky královny Alžběty II. Z Williamovy manželky Kate pak učinil princeznu z Walesu, což je poprvé, kdy tento titul někdo obdržel po smrti princezny Diany.
Letiště Heathrow oznámilo, že v pondělí zastaví všechny lety po dobu 15 minut před dvouminutovým celostátním tichem a i 15 minut po jeho skončení. Lety budou také omezeny během času, kdy bude probíhatr pohřební průvod. Lety rovněž odklonění kolem hradu, aby se minimalizoval hluk během soukromé rodinné bohoslužby v pondělí večer.
Znamená to však, že zhruba 15% pondělního plánu Heathrow bude narušeno.
Mluvčí Heathrow řekl: „Heathrow, Nats (poskytovatel řízení letového provozu) a letecké společnosti podporují slavnostní aspekty státního pohřbu Jejího Veličenstva královny Alžběty II. ve Westminsterském opatství a slavnostní bohoslužbu na hradě Windsor v pondělí 19. září 2022. Jako projev úcty bude provoz na letiště az něj v pondělí podléhat příslušným změnám, aby se předešlo narušení hluku na určitých místech v konkrétních časech.“
Alžběta II. se narodila se jako Elisabeth Alexandra Mary Mountbattenová-Windsorová 21. dubna 1926 v londýnském Mayfairu. Je nejstarší dcerou Alberta, vévody z Yorku, a Alžběty, rozené lady Bowesové-Lyonové. Její otec se stal králem po překvapivé abdikaci svého bratra Edwarda VIII. v prosinci 1936. A ona rázem následnicí trůnu.
Alžběta byla teprve pětadvacetiletou princeznou, když ji 6. února 1952 na dovolené v Keni zastihla zpráva o úmrtí otce, a tím také o nástupu na jeho místo. Ke korunovační ceremonii s 8000 hosty ve Westminsterském opatství došlo až 2. července roku 1953. Do té doby však formálně vykonávala svou novou povinnost.
Jako nejdéle vládnoucí britská panovnice zažila Alžběta II. mnohé slavné i méně slavné momenty v dějinách Británie i královského domu. Z Buckinghamského paláce přihlížela rozpadu koloniální říše, vstupu Británie do Evropských společenství i hlasování Britů o opuštění EU. Její vládou otřásla tragická nehoda princezny Diany (†36) v roce 1997, pedofilní skandál prince Andrewa (60) či rozhodnutí prince Harryho (36) a jeho manželky Meghan Markleové (39) opustit své královské povinnosti a začít nový život ve Spojených státech.
Za prince Philipa (†99) se Alžběta vdala 20. listopadu 1947 ve Westminsterském opatství. Svatba proběhla i přes nevoli Alžbětiny matky. Philip nebyl zrovna prototypem anglického gentlemana. V jeho krvi se sice mísí většina evropských královských rodů, nicméně jeho otec princ Andreas byl notorický gambler a královskou rentu prohrával v kasinech Monte Carla. Matce Alici z Battenbergu, od narození hluché, později diagnostikovali maniodepresivní psychózu.
Jak hlásá detailně propracovaný scénář, budou královniny ostatky po dobu 12 dní ponechány v Buckinghamském paláci. Poté se rakev s tělem přesune na 4 dny do Westminister Hall, kde se s nejoblíbenější panovnicí britské historie bude moci rozloučit široká veřejnost.