Předčasné volby na Slovensku: Kdo se uchází o hlasy u sousedů a má Fico šanci na návrat?

• Termín voleb na Slovensku
• Proč jsou předčasné volby
• Národní rada SR
• Volební systém na Slovensku
• Předvolební preference
• Kandidující strany
• Možné koalice
• Výsledky předchozích voleb

Termín voleb na Slovensku

Předčasné volby na Slovensku se budou konat v sobotu 30. září. Rozhodli se tak současní poslanci Národní rady poté, co na podzim 2022 vyslovili nedůvěru vládě Eduarda Hegera a ten si následně nezvládl vyjednat podporu pro novou menšinovou vládu.

Slovensko v současnosti řídí úřednická vláda, kterou následně jmenovala prezidentka Zuzana Čaputová. Ta je přitom už třetí vládou současného volebního období.

Proč jsou předčasné volby na Slovensku?

Poslední volby na Slovensku proběhly roku 2020 a vyhrálo je hnutí OĽaNo v čele s Igorem Matovičem, které následně složilo koalici se stranami Sme rodina, SaS a Za ĽUDÍ. Tato vláda ovšem vydržela pouze necelý rok a po krizi spojenou s dovezením ruské vakcíny proti nemoci covid-19.

Následovala personální rošáda, po které do premiérského křesla usedl Eduard Heger. Ten zemi řídil od května 2021 až do července 2022, kdy vyvrcholila další koaliční krize, kterou tentokrát odstartovalo jednání o prorodinném balíku, který předložil bývalý premiér Matovič jako ministr financí. S balíčkem od začátku nesouhlasila strana SaS, nicméně balíček parlamentem i tak prošel.

Zákon ovšem vetovala prezidentka Zuzana Čaputová. Matovič si následně na přehlasování veta vyjednal podporu krajně pravicové strany LSNS. To vedlo zástupce SaS k vypovězení koaliční smlouvy. V následující krizi se znovu pokusil o sestavení vlády Heger, kterému se to ovšem nepodařilo, a následně proto požádal prezidentku Čaputovou, aby si vzala zpět jeho pověření sestavením vlády.

Následně již prezidentka Čaputová jmenovala úřednickou vládu, kterou vede bývalý viceguvernér Národní banky Slovenska Ľudovít Ódor. 

Národní rada Slovenské republiky

Slovensko je stejně jako Česká republika parlamentní demokracií. Slovensko má jednokomorový parlament – Národní radu Slovenské republiky. V té zasedá 150 poslanců. Formální hlavou je pak prezidentka nebo prezident (v současnosti Zuzana Čaputová).

Volební systém na Slovensku

Volby na Slovensku probíhají přímou volbou na základě poměrného volebního systému. Stejně jako v Česku platí i na Slovensku volební kvórum 5 %, strany, které dostanou méně hlasů, se do Národní rady nedostanou.

Slováci, kteří žijí v zahraničí, se zároveň měli možnost registrvoat ke korespondenční volbě. O tu byl před letošními volbami enormní zájem. Do konce možnosti registrace se ke korespondenční volbě přihlásilo bez mála 73 tisíc Slováků, 27 tisíc jich pak plánuje hlas odeslat z České republiky.

Volby na Slovensku: Z Česka pošle svůj hlas rekordní množství Slováků

Předvolební preference

Nejvyšší šanci na vítězství má podle momentálních průzkumů veřejného mínění strana SMER – sociálna demokracia. Ta by se v případě úspěchu vrátila po třech letech do pozice nejsilnější sněmovní partaje. 

Kdo kandiduje

Oficiální kandidátky sice ještě nejsou zveřejněné, lze ovšem předpokládat, že jednotlivé strany povedou do voleb jejich předsedové.

SMER – sociálna demokracia

• Předseda: Robert Fico
• Výsledek ve volbách 2020: 18,29 %

Strana SMER-SD vznikla v roce 1999 odštěpením od Strany demokratickej ľavice, kterou ovšem několik let po svém vzniku pohltila. Od svého vzniku patří dlouhodobě k nejsilnějším stranám na slovenské parlamentní scéně.

Poprvé šla do voleb v roce 2002, kdy obsadila třetí místo se ziskem 13,6 procenta. O čtyři roky později už SMER zvítězil a jeho zakladatel a dlouhodobý předseda Robert Fico se stal poprvé slovenským premiérem. V roce 2010 SMER opět uspěl, Fico si ovšem nedokázal vyjednat koalici, a strana tak skončila v opozici.

V předčasných volbách v roce 2012 ovšem stana dosáhla na svůj nejlepší výsledek a se ziskem přes 44 procent hlasů mohla vládnout sama. Úspěch slavila i v roce 2016, kdy se navzdory propadu preferencí znovu stala nejsilnější vládní stranou.

V průběhu volebního období 2016–2020 došlo na Slovensku k vraždě novináře Jána Kuciaka, která odstartovala politickou krizi. Ta vedla až k demisi tehdejší vlády vedené Robertem Ficem, kterého nahradil jeho stranický kolega Peter Pellegrini, který se stal i volebním lídrem pro volby v roce 2020, které strana poprvé od roku 2002 nevyhrála.

HLAS – sociálna demokracia

• Předseda: Peter Pellegrini
• Výsledek ve volbách 2020: strana neexistovala

Levicovou stranu HLAS-SD založil bývalý premiér a Peter Pellegrini. Strana vznikla odštěpením jeho křídla od strany SMER. 

Pellegrini ve své původní straně působil jako hlavní odpůrce Roberta Fica a jeho konzervativní a národovecké politiky. Do voleb tak půjde podruhé jako volební lídr, ty předchozí v čele kandidátky strany SMER ovládnout nedokázal a skončil v opozici.

Progresívne Slovensko

• Předseda: Michal Šimečka
• Výsledek ve volbách 2020: strana nekandidovala samostatně

Strana Progresívne Slovensko vznikla v roce 2017. Sněmovních voleb v roce 2020 se strana účastnila jako součást koalice se stranou SPOLU – občianska demokracia (dnes Demokrati).

Koalice tehdy těsně nedosáhla na hranici sedmi procent hlasů, které slovenský volební zákon určil jako volební kvórum pro koalice politických stran.

Sloboda a Solidarita

• Předseda: Richard Sulík
• Výsledek ve volbách 2020: 6,22 %

Sloboda a Solidarita vznikla v roce 2009 jako liberální středopravicová strana. Do Národní rady SR se poprvé dostala ve volbách o rok později, kdy získala 12,1 procenta hlasů a stala se součástí vládní koalice.

V předčasných volbách v roce 2012 se zisk strany propadl na necelých šest procent hlasů a strana skončila v opozici. O čtyři roky později pak sice znovu oslovila lehce přes 12 procent voličů, ale opět skončila v opozici.

Do vládních lavic se vrátila po volbách v roce 2020, kdy se stala součástí koalice se stranami OĽaNO, Sme rodina a Za Ľudí. Tuto koalici ovšem na podzim 2022 kvůli sporům s partnery opustila a následná krize vedla až k letošním předčasným volbám.

OĽaNO a Priatelia

• Předseda: Igor Matovič
• Výsledek ve volbách 2020: 25 %

OĽaNO vzniklo původně jako občanské sdružení, jehož členové šli v roce 2010 do voleb na kandidátce SaS. Do politického hnutí se transformovalo až na podzim 2011. Prvními volbami se tak pro hnutí staly předčasné volby 2012, kdy získalo 8,55 procent hlasů a stalo se třetí nejsilnější stranou v Národní radě.

Republika

• Předseda: Milan Uhrík
• Výsledek ve volbách 2020: < 0,1 %

Strana Republika se původně jmenovala Hnutie za demokraciu a zakládal ji bývalý slovenský prezident Ivan Gasparovič v roce 2002. Strana ovšem nikdy neměla v parlamentních volbách úspěch.

Strana byla dlouho neaktivní, dokud ji nepřevzal v roce 2018 Peter Marček, který ji přejmenoval na Hlas Ľudu. Ani on ovšem stranu nepřivedl k úspěchu. Strana v parlamentních volbách 2020 získala jen 0,06 procenta hlasů.

V roce 2021 tak přišlo další převzetí strany, když do ní přišli lidé, kteří opustili krajně pravicovou ĽSNS. Ti stranu znovu přejmenovali, tentokrát na Republiku. Takto pojmenovaná a s novým vedením jde strana do voleb poprvé.

Sme rodina

• Předseda: Boris Kollár
• Výsledek ve volbách 2020: 8,24 %

Hnutí Sme rodina funguje na slovenské politické scéně od roku 2011. Směrem k vrcholné politice se ovšem vydalo až v roce 2015, kdy stranu převzal a přejmenoval z původního názvu Strana občanov Slovenska podnikatel Boris Kollár. V následujícím roce se tak hnutí poprvé zúčastnilo voleb, ve kterých získalo 6,6 procent hlasů a skončilo v opozici.

V roce 2020  si hnutí ve volbách polepšilo na 8,2 procenta a dostalo se do nově vzniklé vlády.

Kresťanskodemokratické hnutie

• Předseda: Milan Majerský
• Výsledky ve volbách 2020: 4,7 %

Kresťanskodemokratické hnutie je jednou z nejdéle působících porevolučních stran na Slovensku. Založeno bylo už v roce 1990. Několikrát se podílelo i na vládních koalicích.

Ve volbách v roce 2016 ovšem překvapivě získalo jen 4,9 procent hlasů a z Národní rady vypadlo a návrat nevyšel ani o čtyři roky později, kdy byl celkový zisk KDH ještě menší.

Demokrati

• Předseda: Eduard Heger
• Výsledky ve volbách 2020: strana nekandidovala samostatně

Strana Demokrati vznikla pod názvem Spolu v roce 2018. V roce 2020 šla do voleb v rámci koalice se stranou Progresívne Slovensko, do Národní rady se ovšem strana nedostala. Zisk 6,96 procenta totiž znamenal, že uskupení nepřekročilo volební kvórum pro koalice.

Na začátku letošního roku do strany vstoupil bývalý premiér Eduard Heger a další lidé, kteří se po vládní krizi rozhodli opustit hnutí OĽaNO.

Možné povolební koalice

Vyhrocená předvolební kampaň vede i k otázkám, jak bude vypadat složení příští vlády. Šanci nárokovat si pozici premiéra má několik stran. Jednotliví kandidáti pak nešetří s vyjádřeními, s kým jsou či nejsou ochotní spolupracovat.

Vyzkoušejte si, jaké koalice by bylo možné v Národní radě poskládat podle výsledků průzkumů. K získání nadpoloviční většiny potřebují potenciální koalice alespoň 76 poslanců v 150členném parlamentu.

Výsledky předchozích voleb

Předchozí volby vyhrálo hnutí OĽaNO, které tak narušilo dlouhotrvající hegemonii strany SMER-SD. Partaj Roberta Fica, které průzkumy opět dávají velké šance na vítězství, od svého vzniku nevyhrála zatím jen dvoje volby - v roce 2002 a v roce 2020.