Válka kousek od Česka: Polsko se bránilo desítkám ruských dronů! NATO aktivovalo článek 4
Polský vzdušný prostor v noci na dnešek narušil velký počet ruských dronů, narušení napočítali 19, nejbližší byl 200 kilometrů od Česka. Úřady zatím nalezly sedm dronů a části jedné rakety zatím blíže neurčeného původu. Čtyři drony, které představovaly přímé nebezpečí, byly sestřeleny, uvedl premiér, který je v neustálém kontaktu se spojenci a generálním tajemníkem NATO. Na ochranu polského vzdušeného prostoru startovaly i spojenecké letouny. Polský prezident Karol Nawrocki uvedl, že během ranního bezpečnostního zasedání se mluvilo o možnosti aktivace článku 4 NATO. Ten znamená konzultace se spojenci. Článek byl později skutečně aktivován.
„Je to akt agrese, který představoval skutečné ohrožení bezpečnosti našich občanů,“ zdůraznilo operační velitelství polské armády. Uvedlo, že v souvislosti s ruskými útoky na Ukrajinu v noci na dnešek nastalo „bezprecedentní“ narušení polského vzdušného prostoru.
Polsko je nyní nejblíže k ozbrojenému konfliktu od druhé světové války, ale v tuto chvíli není důvod tvrdit, že země je ve válečném stavu, uvedl premiér Tusk. Polské vedení je podle Tuska s ohledem na noční narušení polského vzdušného prostoru ruskými drony odhodláno jednat jako „jedna pěst“ a konzultuje se spojenci posílení polské protivzdušné obrany.
V noci na dnešek Polsko podle Tuska sestřelilo asi čtyři drony a průniků do svého vzdušného prostoru zaznamenalo 19, přičemž velká část z těchto bezpilotních letounů přiletěla z Běloruska.
„Podle neoficiálních zpráv byl nalezen dron i v Cześniki nedaleko Zamośći,“ píše portál Defence24 a přidává fotografii od čtenáře. „S největší pravděpodobností se jedná o dron typu Gerbera, protože Rusové používají takové letouny k přetížení ukrajinské protivzdušné obrany.“ Gerbera je levný stroj z překližky a polystyrenu, které nenese žádnou, nebo jen malou výbušninu.
Již dříve v noci vojáci oznámili, že proti některým bezpilotním prostředkům byly použity zbraně. „Část dronů, které vnikly do našeho vzdušného prostoru, byla sestřelena,“ uvedlo velitelství s tím, že se snaží nalézt místa, kam trosky dopadly.
Zelenskyj: Existují náznaky, že Moskva drony poslala záměrně
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že Rusko v noci na dnešek vyslalo na Ukrajinu asi 415 dronů různých typů a více než 40 řízených střel a balistických raket. Jeden člověk podle prezidenta zahynul v Žytomyrské oblasti a celkem čelilo útoku 15 ukrajinských oblastí. Zhruba osm dronů podle ukrajinské hlavy státu také mířilo na Polsko.
Zelenskyj také řekl, že Ukrajina je připravena poskytnout Varšavě údaje o útoku. Je podle něj stále více náznaků, že Moskva vyslala bezpilotní prostředky na Polsko záměrně. Partnerům také nabídl pomoc se zřízením systému výstrahy pro případ, že by se podobné incidenty opakovaly.
Moskva: Nemáte důkazy
„Obvinění považujeme za bezdůvodná. Nebyly předloženy žádné důkazy, že tyto drony mají ruský původ,“ řekl naopak ruský chargé d'affaires ve Varšavě (šéf diplomatické mise, velvyslanec nedávno skončil) Andrej Ordaš a dodal, že přiletěly z Ukrajiny. „Rusko nemá žádný zájem na eskalaci s Polskem,“ uvedl diplomat, který byl dnes předvolán na polské ministerstvo zahraničí.
Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov odmítl drony komentovat, v gesci to má ministerstvo obrany. „Objekty na území Polska k zásahu plánovány nebyly,“ prohlásilo pak ministerstvo s tím, že maximální dolet dronů použitých při úderu nepřesahuje 700 kilometrů. „Jsme nicméně připraveni k danému tématu uskutečnit konzultace s ministerstvem obrany Polska.“
Zničená střecha a poškozené auto
Jeden z poškozených dronů našla polská policie dnes kolem 5:40 ve vesnici Czosnówka, která leží nedaleko hranic s Běloruskem. „Je to malý objekt, nedošlo k požáru, nehrozí žádné nebezpečí,“ sdělil mluvčí hasičské služby televizi TVN24.
Trosky dalšího ruského dronu poškodily obytný dům v obci Wyryki na východě Polska nedaleko hranic Běloruska i Ukrajiny. Na snímcích z místa je vidět prakticky zničená střecha stavení i poškozené auto stojící u domu. Místní obyvatelé polským médiím řekli, že po 6:00 byla slyšet hlasitá exploze, a mluvili také o panice, kterou to způsobilo.
Mniszków, kde byly nalezeny trosky ruského dronu, se nachází jen 200km od hranic ČR. pic.twitter.com/S9FISiD1Ec
Části dalšího dronu se podle místní prokuratury našly poblíž hřbitova v obci Cześniki na jihovýchodě Polska nedaleko ukrajinských hranic, informuje agentura Reuters. Poslední nález pochází z pole u obce Mniszków, která leží nedaleko Lodže.
Polská armáda vyzvala obyvatele, aby se v případě nálezu zbytků dronů k troskám nepřibližovali, nepřenášeli je a nedotýkali se jich. Policie je ve stavu pohotovosti ve vojvodstvích Podlaském, Lublinském, Podkarpatském a Mazovském.
Startovaly nizozemské stíhačky
V ranním prohlášení polská armáda poděkovala velitelství vzdušných sil NATO a Nizozemsku za nasazení letounů F35 na zajištění bezpečnosti polského vzdušného prostoru. Pozemní systémy protivzdušné obrany a radarového průzkumu se již vrátily k běžnému provozu, uvedla také armáda.
Spojenecká reakce na ruské drony nad územím Polska byla velmi efektivní, chválil šéf NATO Mark Rutte. Podrobné hodnocení incidentu pokračuje, řekl s tím, že NATO je připraveno bránit každý centimetr svého území,
Na 8:00 nechal Tusk svolat mimořádné zasedání vlády, uvedl mluvčí kabinetu Adam Szlapka. Později Tusk uvedl, že není důvod k panice, situace se zdá být pod kontrolou. Polsko je připravené reagovat na útoky, provokace, zdůraznil také.
Prezident: Řešila se aktivace článku 4 NATO
„Bezpečnost naší vlasti je nejvyšší prioritou,“ uvedl prezident Karol Nawrocki po zasedání Úřadu národní bezpečnosti, který je jeho poradním orgánem; do 48 hodin chce také svolat bezpečnostní radu státu. Do té doby už podle něj musí být k dispozici úplné informace o incidentech, aby bylo možné na ně adekvátně reagovat.
Sdělil také, že na zasedání se hovořilo o možnosti aktivace článku 4 NATO. Ten znamená konzultaci se spojenci. „Diskuse se týkala i potřeby posílení polské obrany proti dronům, a to i v kontextu spolupráce s NATO,“ uvedl prezident podle serveru Onet. O aktivaci článku 4 NATO později Polsko skutečně požádalo.
Trump mlčí, před otázkami utekl
Průnik ruských dronů do polského vzdušného prostoru v době ruského útoku na západní Ukrajinu je „prostě nepřijatelný“. Na síti X to dnes v reakci na noční události v Polsku uvedl francouzský prezident Emmanuel Macron. Zdůraznil, že v otázce bezpečnosti spojenců nelze dělat kompromisy. Brzy chce hovořit s generálním tajemníkem NATO Ruttem.
I předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová dnes v projevu před europoslanci odsoudila nebezpečné a bezprecedentní narušení polského a tím i evropského vzdušného prostoru ruskými drony. Evropská unie je s Polskem plně solidární, dodala von der Leyenová, na její slova poslanci reagovali potleskem.
To prezident USA Donald Trump, který se snaží vyjednat - zatím neúspěšně - příměří mezi Ukrajinou a Ruskem - se dosud nevyjádřil a před otázkami novinářů na vpád ruských dronů do Polska utekl, jak ukazuje video sdílené na sociálních sítích.
❕ Trump ignored a question about Russian drones in Poland
While leaving a restaurant in Washington, the US President did not respond to a journalist’s question about the drones that fell in Poland.
According to the video, Trump also brushed off other press questions 😁 pic.twitter.com/a6PivkkVRw
Slovensko považuje vniknutí dronů do polského vzdušného prostoru za vážnou eskalaci, řekl dnes novinářům ministr zahraničí Juraj Blanár. Polsku v souvislosti s incidentem vyjádřil solidaritu.
Omezili provoz i na varšavském letišti
Podle agentury Reuters, která cituje záznamy amerického Federálního úřadu pro letectví (FAA), byl v noci přerušen civilní provoz na čtyřech polských letištích „kvůli neplánované vojenské aktivitě s cílem zaručit státní bezpečnost“. Omezení se týká i varšavského letiště Fryderyka Chopina, které na svých stránkách informuje, že neodbavuje lety. Kvůli zásahům armády totiž byla uzavřena část polského vzdušného prostoru.
Fighter Jets heard over the skies of Poland.
— Maine (@TheMaineWonk) September 10, 2025
pic.twitter.com/tBsYRTcxxz
Ukrajinské letectvo krátce po půlnoci SELČ podle agentury Reuters vydalo oznámení, že ruské drony vletěly do polského vzdušného prostoru. Varovalo také před tím, že by ruské bezpilotní prostředky mohly zasáhnout město Zamość na východě země. Později však příspěvek smazalo. V úterý večer také ukrajinské letectvo uvedlo, že dronovému útoku z Ruska čelí hlavní město Kyjev. Varování před údery ze vzduchu během noci bylo vyhlášeno i na území Lvovské a Volyňské oblasti, které sousedí s Polskem.
Pokud se Evropa jednoznačně nezapojí se svými požadavky do jednání o míru na Ukrajině, můžou se Rusko s USA a Čína dohodnout bez ní, řekl Pavel.
Italská premiérka Giorgia Meloniová nehodlá měnit svou podporu Ukrajiny, přestože jí kvůli tomu mohou ubývat voliči. Připustila, že její postoj může mít politické náklady i mezi částí jejích vlastních příznivců. „Nepodporuji Ukrajinu jen kvůli Ukrajincům. Dělám to kvůli Itálii,“ uvedla podle účtu NOELreports na sociální síti X.
Meloniová argumentuje tím, že mezinárodní uspořádání, v němž rozhoduje pouze vojenská síla nejsilnějších států, není v národním zájmu Itálie. Podporu Ukrajiny tak zdůvodňuje také bezpečnostními a strategickými zájmy vlastní země.
Ruská tajná služba FSB tvrdí, že odhalila výbušniny ukryté v brýlích pro operátory dronů. Podle ní měly být určeny ruským vojákům a jejich nasazení mohlo způsobit smrt člověka, který by si brýle nasadil. Z přípravy útoků FSB obvinila ukrajinské tajné služby.
Na podezřelé zásilky se přišlo poté, co jeden z vojáků ve Volgogradské oblasti nechal zkontrolovat dvoje brýle, které dostal od dobrovolníků. Rentgen podle FSB odhalil, že místo chladicích systémů obsahují podomácku vyrobené výbušné zařízení. Další podobné brýle pak údajně zajistili i v jiných ruských regionech.
Podle FSB se ukrajinští agenti vydávali za zástupce humanitárních organizací a kontaktovali ruské dobrovolníky prostřednictvím anonymních účtů na sociálních sítích. Ruská tajná služba případ vyšetřuje jako přípravu teroristického útoku. Server The Kyiv Post připomněl, že ukrajinská vojenská rozvědka měla podobnou operaci provést už loni v lednu a únoru. Tehdy údajně utrpělo zranění osm ruských vojáků.
