Radikální krok Polska: Tusk volá po povinné vojně pro všechny muže
Výcvik všech mužů, navýšení výdajů na obranu na 5 % HDP, ale i nákupy zbraní a dalšího vybavení. Kroky, po kterých sahá polský premiér Donald Tusk, aby posílil bezpečnost státu. Před polským parlamentem představil především ideu silného a kvalitního vojenského výcviku pro všechny dospělé muže, návrh by měl být hotový do konce roku.
Polský premiér Donald Tusk má v plánu na povinnou vojenskou službu nahnat všechny muže. Uvedl to v proslovu před parlamentem, jak informují česká i zahraniční média. Podle Tuska se nyní pracuje na návrhu, kdy by všichni dospělí muži prošli výcvikem, ale zároveň by se to mělo stát zvykem a samozřejmou tradicí.
„Budeme se snažit, aby byl do konce tohoto roku připraven model, podle kterého bude každý dospělý muž v Polsku vycvičen pro případ války,“ řekl v Sejmu. Cílem je, aby měla polská armáda alespoň půl milionu záložníků, nyní jich je 200 tisíc. Tusk v tomto ohledu zmínil, že Rusko má vojáků kolem 1,3 milionu, Ukrajina zase disponuje 800 tisíci vojáky.
Výcvik by měl být dostatečně intenzivní na to, aby se z mužů stali plnohodnotní vojáci. Dveře mají otevřené i ženy, ale jak konstatoval Tusk, válka je stále ve větší míře doménou mužů. Obecně ale počet žen v polské armádě a uniformovaných složkách roste, už teď tvoří více než 30 % zaměstnanců pohraniční stáže, 20 % u policie a 13 % v armádě.
Nejvíce peněz z HDP v rámci NATO
Polsko ale sahá po vícero krocích. Tusk mluvil o velké nutnosti zvyšovat výdaje na obranu a zatímco letos plánuje dát 4,7 % z HDP, měly by se navýšit na 5 %. Už nyní jsou výdaje nejvyšší v rámci NATO. Výdaje země postupně zvyšuje už od roku 2022, kdy Rusko napadlo sousední Ukrajinu v plném rozsahu.
Vedle toho Polsko podepsalo zbrojní kontrakty v hodnotě 460 bilionů korun s USA. Nakoupilo 250 bojových tanků M1A2 Abrams, 32 stíhaček F-35, 96 vrtulníků Apache a další dělostřelecké a raketové systémy. Tanky a bojové letouny nakupuje i od Jižní Koree. V neposlední řadě mluvil Tusk také o možnosti nakoupit vlastní jaderné zbraně.
Ukrajinský ministr obrany Denys Šmyhal na sociální síti potvrdil, že „v nejbližších dnech“ dodá Bundeswehr další odpalovací zařízení Patriot, další komponenty systému budou následovat během dvou či tří měsíců. „Více schopností protivzdušné obrany znamená pro Ukrajinu více zachráněných životů,“ zdůraznil Šmyhal.
Rok po velké výměně vězňů mezi Ruskem a Západem obhajuje tehdejší německý ministr spravedlnosti Marco Buschmann (FDP) propuštění ruského vraha Vadima Krasikova. V rozhovoru s agenturou DPA řekl, že si za svým rozhodnutím stojí a věří, že tento krok umožnil, aby dál žila vágní naděje na demokratické Rusko.
Výměna vězňů z loňského 1. srpna byla největší známou výměnou vězňů mezi Ruskem a Západem od konce studené války. Její součástí bylo 26 lidí zadržovaných v sedmi zemích. Z Ruska se dostali například dopisovatel deníku The Wall Street Journal Evan Gershkovich, bývalý příslušník americké námořní pěchoty Paul Whelan či rusko-americká novinářka dříve žijící v Česku Alsu Kurmaševová. Do výměny se zapojily také Bělorusko, Německo, Polsko, Slovinsko a Norsko.
Americký ministr zahraničí Marco Rubio zpochybnil schopnosti Ruska vést jakoukoliv větší válku. „Nemyslím si, že existují jakékoli pochyby o tom, že z hlediska konvenčních vojenských schopností by Rusové nemohli porazit Spojené státy nebo, upřímně řečeno, mnoho zemí v Evropě,“ odpověděl Rubio na otázku, zda se Rusové mohou vojensky rovnat USA. Tu dostal v rozhovoru pro Fox News Radio „Myslím, že by s tím měli problémy. Mají problémy s Ukrajinou, která má teď největší armádu v Evropě,“ dodal.
