Radikální krok Polska: Tusk volá po povinné vojně pro všechny muže
Výcvik všech mužů, navýšení výdajů na obranu na 5 % HDP, ale i nákupy zbraní a dalšího vybavení. Kroky, po kterých sahá polský premiér Donald Tusk, aby posílil bezpečnost státu. Před polským parlamentem představil především ideu silného a kvalitního vojenského výcviku pro všechny dospělé muže, návrh by měl být hotový do konce roku.
Polský premiér Donald Tusk má v plánu na povinnou vojenskou službu nahnat všechny muže. Uvedl to v proslovu před parlamentem, jak informují česká i zahraniční média. Podle Tuska se nyní pracuje na návrhu, kdy by všichni dospělí muži prošli výcvikem, ale zároveň by se to mělo stát zvykem a samozřejmou tradicí.
„Budeme se snažit, aby byl do konce tohoto roku připraven model, podle kterého bude každý dospělý muž v Polsku vycvičen pro případ války,“ řekl v Sejmu. Cílem je, aby měla polská armáda alespoň půl milionu záložníků, nyní jich je 200 tisíc. Tusk v tomto ohledu zmínil, že Rusko má vojáků kolem 1,3 milionu, Ukrajina zase disponuje 800 tisíci vojáky.
Výcvik by měl být dostatečně intenzivní na to, aby se z mužů stali plnohodnotní vojáci. Dveře mají otevřené i ženy, ale jak konstatoval Tusk, válka je stále ve větší míře doménou mužů. Obecně ale počet žen v polské armádě a uniformovaných složkách roste, už teď tvoří více než 30 % zaměstnanců pohraniční stáže, 20 % u policie a 13 % v armádě.
Nejvíce peněz z HDP v rámci NATO
Polsko ale sahá po vícero krocích. Tusk mluvil o velké nutnosti zvyšovat výdaje na obranu a zatímco letos plánuje dát 4,7 % z HDP, měly by se navýšit na 5 %. Už nyní jsou výdaje nejvyšší v rámci NATO. Výdaje země postupně zvyšuje už od roku 2022, kdy Rusko napadlo sousední Ukrajinu v plném rozsahu.
Vedle toho Polsko podepsalo zbrojní kontrakty v hodnotě 460 bilionů korun s USA. Nakoupilo 250 bojových tanků M1A2 Abrams, 32 stíhaček F-35, 96 vrtulníků Apache a další dělostřelecké a raketové systémy. Tanky a bojové letouny nakupuje i od Jižní Koree. V neposlední řadě mluvil Tusk také o možnosti nakoupit vlastní jaderné zbraně.
Dobré ráno, vážení čtenáři. Při nočních ruských útocích na Kyjev zahynul americký občan a dalších 16 lidí bylo zraněno, uvedl podle agentury AFP kyjevský starosta Vitalij Kličko. Většina zraněných je hlášena v Solomjanské čtvrti, kde dron zasáhl vícepatrovou obytnou budovu. Šéf kyjevské vojenské správy Tymur Tkačenko podle agentury uvedl, že ruská armáda na Kyjev udeřila kombinovaným útokem dronů a raket.
Dronový útok zasáhl vrchní patro obytné budovy v Solomjanské čtvrti a zranil nejméně 11 lidí. Záchranné týmy zasahovaly v dalších třech kyjevských čtvrtích. Ruská armáda podle Klička na město útočila ze tří směrů, píše agentura Reuters.
Vážení čtenáři,
děkujeme za pozornost. Čerstvé zprávy přineseme zítra ráno, dobrou noc.
Evropské země na východním křídle NATO upravují protokoly pro krizové situace, aby byla jejich zdravotnická zařízení připravena na možnou válku s Ruskem. Vyplývá to z dnešního článku serveru Politico, jenž hovořil hlavně se zástupci Estonska, Lotyšska a Litvy, kde v reakci na ruskou invazi na Ukrajinu přistupují k řadě kroků: od patřičných cvičení, přes shromažďování traumatologických sad pro případ hromadných neštěstí či pořizování neprůstřelných vest a přileb pro zdravotníky až po přesouvání operačních sálů do podzemí.
„Není otázkou, zda (Rusko) zaútočí. Jde o to, kdy (tak učiní),“ prohlásil Ragnar Vaiknemets, zástupce ředitelky estonského zdravotnického úřadu, jenž dohlíží na připravenost této pobaltské země na různé krize - od pandemií po válku. „Máme špatné sousedy: Rusko a Bělorusko,“ řekl před časem náměstek litevské ministryně zdravotnictví Daniel Naumovas.
