Radikální krok Polska: Tusk volá po povinné vojně pro všechny muže
Výcvik všech mužů, navýšení výdajů na obranu na 5 % HDP, ale i nákupy zbraní a dalšího vybavení. Kroky, po kterých sahá polský premiér Donald Tusk, aby posílil bezpečnost státu. Před polským parlamentem představil především ideu silného a kvalitního vojenského výcviku pro všechny dospělé muže, návrh by měl být hotový do konce roku.
Polský premiér Donald Tusk má v plánu na povinnou vojenskou službu nahnat všechny muže. Uvedl to v proslovu před parlamentem, jak informují česká i zahraniční média. Podle Tuska se nyní pracuje na návrhu, kdy by všichni dospělí muži prošli výcvikem, ale zároveň by se to mělo stát zvykem a samozřejmou tradicí.
„Budeme se snažit, aby byl do konce tohoto roku připraven model, podle kterého bude každý dospělý muž v Polsku vycvičen pro případ války,“ řekl v Sejmu. Cílem je, aby měla polská armáda alespoň půl milionu záložníků, nyní jich je 200 tisíc. Tusk v tomto ohledu zmínil, že Rusko má vojáků kolem 1,3 milionu, Ukrajina zase disponuje 800 tisíci vojáky.
Výcvik by měl být dostatečně intenzivní na to, aby se z mužů stali plnohodnotní vojáci. Dveře mají otevřené i ženy, ale jak konstatoval Tusk, válka je stále ve větší míře doménou mužů. Obecně ale počet žen v polské armádě a uniformovaných složkách roste, už teď tvoří více než 30 % zaměstnanců pohraniční stáže, 20 % u policie a 13 % v armádě.
Nejvíce peněz z HDP v rámci NATO
Polsko ale sahá po vícero krocích. Tusk mluvil o velké nutnosti zvyšovat výdaje na obranu a zatímco letos plánuje dát 4,7 % z HDP, měly by se navýšit na 5 %. Už nyní jsou výdaje nejvyšší v rámci NATO. Výdaje země postupně zvyšuje už od roku 2022, kdy Rusko napadlo sousední Ukrajinu v plném rozsahu.
Vedle toho Polsko podepsalo zbrojní kontrakty v hodnotě 460 bilionů korun s USA. Nakoupilo 250 bojových tanků M1A2 Abrams, 32 stíhaček F-35, 96 vrtulníků Apache a další dělostřelecké a raketové systémy. Tanky a bojové letouny nakupuje i od Jižní Koree. V neposlední řadě mluvil Tusk také o možnosti nakoupit vlastní jaderné zbraně.
Ukrajinští výzkumníci, kteří svou zemi znají a chtějí jí pomoci, budou hrát při její obnově po válce velmi důležitou roli. Cenné budou i zkušenosti a kontakty těch, kteří nyní působí v zahraničí. V rozhovoru to řekl spoluzakladatel Ukrajinské vědecké diaspory a historik Igor Lyman, který v současnosti působí v Kyjevě. Od začátku ruské invaze se podle odhadů do zahraničí přesunulo až 5000 ukrajinských vědců a pedagogů. Přesná čísla chybí, protože migraci vědců je podle něj obtížné sledovat. Dodal, že většina z nich nicméně zůstala v napadené vlasti.
