Otočka v Polsku. Tuskova vláda chce před volbami omezit dávky pro ukrajinské uprchlíky
Polský premiér Donald Tusk dnes podpořil návrh přitvrdit pravidla pro vyplácení dětských přídavků ukrajinským uprchlíkům před válkou, kterých je v Polsku od invaze ruských vojsk z února 2022 velké množství. Učinil tak několik měsíců před prezidentskými volbami, uvedla agentura AFP. V současnosti všichni rodiče, a to i ti ukrajinští, dostávají každý měsíc 800 zlotých (asi 4800 Kč) na každé dítě mladší 18 let v rámci programu sociální pomoci zvaného 800+.
„Návrh varšavského primátora (a prezidentského kandidáta Tuskovy Občanské koalice) Rafala Trzaskowského vyplácet 800+ pouze těm migrantům, včetně Ukrajinců, kteří skutečně žijí, pracují a platí daně v naší zemi, urychleně posoudí vláda,“ napsal Tusk na sociální síti X a dodal, že sám je návrhu nakloněn.
Návrh vyplácet dětské přídavky Ukrajincům pouze v případě, „pokud budou pracovat a žít v Polsku a pokud budou v Polsku platit daně“, prohlásil Trzaskowski na jednom setkání s voliči před květnovými prezidentskými volbami. Trzaskowski je pokládán za proevropského politika a favorita voleb, ale v kampani se potýká s nacionalistickými soupeři, kteří se často vyslovují na adresu Ukrajiny skepticky či přímo protiukrajinsky, uvedla AFP.
Agentura připomněla, že od září se dětské přídavky mají vyplácet pouze těm rodičům, kteří děti posílají v Polsku do škol.
„Závodí s krajní pravicí“
Ne všichni ve vládní koalici jsou nápadem Občanské koalice nadšeni. Levicová ministryně práce a sociálních věcí Agnieszka Dziemianowiczová-Bonková podle AFP uvedla, že její ministerstvo v současnosti na žádném takovém návrhu nepracuje.
„Nepřidáme se k protiukrajinskému dostihu s krajní pravicí. Je faktem, že 80 procent Ukrajinců pracuje a počet dětí z Ukrajiny, na které se vztahuje 800+, během roku klesl na polovinu a bude dále klesat kvůli zavedení povinnosti chodit do (polské) školy. Systém funguje. Zákony přijímané kvůli volební kampani představují mizerný model uplatňování práva. Budeme proti,“ upozornilo koaliční uskupení Polsko 2050, jehož šéf Szymon Holownia patří k prezidentským kandidátům.
„Nepřidám se k těm, kteří zavrhují své dřívější hodnoty, a závodí s krajní pravicí. Je to nějaká podivná hysterie, že když Trump vyhrál v USA, tak u nás všichni chtějí být Trumpy,“ napsal na X Holownia. Upozornil také, že podle odhadů ekonomů příspěvek Ukrajinců k polské prosperitě o pět až deset miliard zlotých převyšuje státní výdaje na ně.
Holownia už dříve podle televize TVN 24 vysvětloval, že by bylo prostě nelidské sebrat přídavky osamělé ukrajinské matce, která v obtížných podmínkách sama vychovává děti, protože její muž zůstal na Ukrajině - a teď by se jí mělo říci, že v Polsku oficiálně nepracuje a neplatí daně, a tak nemá nárok na podporu.
Koaliční Levice není nadšena
Podobně šéfka poslaneckého klubu koaliční Levice Anna Maria Žukowská podle TVN 24 uvedla, že její strana se nepřidá k „neracionálnímu populismu proti uprchlíkům“. Premiéru Tuskovi vzkázala, ať si to odhlasuje spolu s opozičním Právem a spravedlností (PiS) a krajně pravicovou Konfederací.
PiS se již vyjádřilo, že chce, aby se přídavky 800+ vyplácely na ukrajinské děti pouze v případě, že jejich rodiče pracují a platí daně v Polsku. Strana už přislíbila předložit parlamentu příslušný návrh zákona.
V rusko-ukrajinském konfliktu bylo zabito přibližně 2000 severokorejských vojáků, napsala dnes agentura AFP. Odvolává se na jihokorejskou Národní zpravodajskou službu (NIS), podle níž KLDR plánuje do Ruska vyslat dalších 6000 vojáků.
„V dubnu odhadovali počet mrtvých na nejméně 600, ale na základě aktualizovaných odhadů je tento počet nyní 2000,“ řekl novinářům člen dolní komory parlamentu I Song-kwon po briefingu poslanců, kteří jsou členy výboru pro zpravodajské služby a NIS.
Tajné služby Jižní Koreje a západních zemí tvrdí, že Pchjongjang loni vyslal okolo 13.000 vojáků do ruské Kurské oblasti, jejíž část v srpnu 2024 obsadila ukrajinská armáda. Severní Korea podle NIS plánuje nasadit dalších 6000 vojáků v Rusku, kam už dorazila tisícovka ženistů, dodala agentura Jonhap. KLDR kromě ženistů dříve přislíbila i 5000 armádních stavebních dělníků, kteří mají pomoci při rekonstrukčních pracích ve zmíněné oblasti.
Severokorejský vůdce Kim Čong-un dnes zřejmě přicestoval do Pekingu, kde by se mohl setkat s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem a jeho ruským protějškem Vladimirem Putinem. Agentury Reuters a AFP s odvoláním na svědky informovaly, že do hlavního města Číny odpoledne tamního času dorazil vlak pod vlajkou KLDR, jenž odpovídá popisu obrněného vlaku, v němž cestuje severokorejský vůdce. Kim se na jednu ze svých vzácných zahraničních cest vydal na pozvání čínského lídra a stejně jako více než dvě desítky dalších šéfů států a vlád včetně slovenského premiéra Roberta Fica se ve středu zúčastní čínských oslav konce druhé světové války.
Čína je dlouhá léta nejdůležitějším spojencem severokorejské diktatury, v posledních letech však podle agentury AP vztahy mezi oběma zeměmi poněkud ochably a Pchjongjang se je snaží posílit. Kim se naposledy do Pekingu vypravil v roce 2019, v předcházejícím roce zemi navštívil třikrát, přičemž se pokaždé setkal s prezidentem Siem. Podle AFP jde teprve o devátou zahraniční cestu severokorejského vůdce od jeho nástupu do funkce v roce 2011, naposledy se vypravil v září 2023 do Ruska.
Severokorejská média podle AFP zveřejnila snímky diktátora, který spolu s několika činiteli režimu pokuřuje před vlakem připraveným k cestě do Pekingu. Pozorovatelé nevylučují, že by tam mohli společně jednat lídři Severní Koreje, Ruska a Číny, kteří se na jedné akci setkají poprvé od konce studené války v roce 1991. Kooperace tria autoritářsky řízených zemí jim podle analytiků může pomoci lépe reagovat na sílící spolupráci Jižní Koreje a jejích spojenců či pomoci Rusku při jeho agresi vůči Ukrajině.
Ruská státní plynárenská společnost Gazprom podepsala s Čínou dlouho očekávanou právně závaznou dohodu o výstavbě plynovodu Síla Sibiře 2. Zároveň zvýší dodávky plynu do Číny jinými cestami. Smlouva je uzavřena na 30 let a cena dodávek bude nižší, než jakou Gazprom aktuálně účtuje evropským zákazníkům.
Gazprom bude podle svého šéfa Alexeje Millera schopen dodávat do Číny touto novou cestou ročně 50 miliard metrů krychlových po dobu 30 let. Šéf Gazpromu dodal, že Síla Sibiře 2 bude největším a kapitálově nejnáročnějším plynovým projektem na světě.
