Otočka v Polsku. Tuskova vláda chce před volbami omezit dávky pro ukrajinské uprchlíky
Polský premiér Donald Tusk dnes podpořil návrh přitvrdit pravidla pro vyplácení dětských přídavků ukrajinským uprchlíkům před válkou, kterých je v Polsku od invaze ruských vojsk z února 2022 velké množství. Učinil tak několik měsíců před prezidentskými volbami, uvedla agentura AFP. V současnosti všichni rodiče, a to i ti ukrajinští, dostávají každý měsíc 800 zlotých (asi 4800 Kč) na každé dítě mladší 18 let v rámci programu sociální pomoci zvaného 800+.
„Návrh varšavského primátora (a prezidentského kandidáta Tuskovy Občanské koalice) Rafala Trzaskowského vyplácet 800+ pouze těm migrantům, včetně Ukrajinců, kteří skutečně žijí, pracují a platí daně v naší zemi, urychleně posoudí vláda,“ napsal Tusk na sociální síti X a dodal, že sám je návrhu nakloněn.
Návrh vyplácet dětské přídavky Ukrajincům pouze v případě, „pokud budou pracovat a žít v Polsku a pokud budou v Polsku platit daně“, prohlásil Trzaskowski na jednom setkání s voliči před květnovými prezidentskými volbami. Trzaskowski je pokládán za proevropského politika a favorita voleb, ale v kampani se potýká s nacionalistickými soupeři, kteří se často vyslovují na adresu Ukrajiny skepticky či přímo protiukrajinsky, uvedla AFP.
Agentura připomněla, že od září se dětské přídavky mají vyplácet pouze těm rodičům, kteří děti posílají v Polsku do škol.
„Závodí s krajní pravicí“
Ne všichni ve vládní koalici jsou nápadem Občanské koalice nadšeni. Levicová ministryně práce a sociálních věcí Agnieszka Dziemianowiczová-Bonková podle AFP uvedla, že její ministerstvo v současnosti na žádném takovém návrhu nepracuje.
„Nepřidáme se k protiukrajinskému dostihu s krajní pravicí. Je faktem, že 80 procent Ukrajinců pracuje a počet dětí z Ukrajiny, na které se vztahuje 800+, během roku klesl na polovinu a bude dále klesat kvůli zavedení povinnosti chodit do (polské) školy. Systém funguje. Zákony přijímané kvůli volební kampani představují mizerný model uplatňování práva. Budeme proti,“ upozornilo koaliční uskupení Polsko 2050, jehož šéf Szymon Holownia patří k prezidentským kandidátům.
„Nepřidám se k těm, kteří zavrhují své dřívější hodnoty, a závodí s krajní pravicí. Je to nějaká podivná hysterie, že když Trump vyhrál v USA, tak u nás všichni chtějí být Trumpy,“ napsal na X Holownia. Upozornil také, že podle odhadů ekonomů příspěvek Ukrajinců k polské prosperitě o pět až deset miliard zlotých převyšuje státní výdaje na ně.
Holownia už dříve podle televize TVN 24 vysvětloval, že by bylo prostě nelidské sebrat přídavky osamělé ukrajinské matce, která v obtížných podmínkách sama vychovává děti, protože její muž zůstal na Ukrajině - a teď by se jí mělo říci, že v Polsku oficiálně nepracuje a neplatí daně, a tak nemá nárok na podporu.
Koaliční Levice není nadšena
Podobně šéfka poslaneckého klubu koaliční Levice Anna Maria Žukowská podle TVN 24 uvedla, že její strana se nepřidá k „neracionálnímu populismu proti uprchlíkům“. Premiéru Tuskovi vzkázala, ať si to odhlasuje spolu s opozičním Právem a spravedlností (PiS) a krajně pravicovou Konfederací.
PiS se již vyjádřilo, že chce, aby se přídavky 800+ vyplácely na ukrajinské děti pouze v případě, že jejich rodiče pracují a platí daně v Polsku. Strana už přislíbila předložit parlamentu příslušný návrh zákona.
Unijní ministři zahraničí dnes schválili uvalení sankcí na dalších deset osob v souvislosti s porušováním lidských práv v Rusku. Jedná se mimo jiné o představitele ruského vězeňského systému zodpovědné za systematické mučení a nelidské zacházení s ukrajinskými zajatci, které často skončilo úmrtím zadržovaných jako v případě ukrajinské novinářky Viktorie Roščynové. Zařazení dotyčných na unijní sankční seznam navrhlo Česko.
Nové sankce se týkají rovněž soudců a žalobců zodpovědných za politicky motivované soudní procesy vůči kritikovi ruské agresivní války Alexeji Gorinovi nebo vůči spolupracovníkům protikorupční nadace zesnulého ruského opozičního vůdce Alexeje Navalného.
Ukrajinské drony v noci na dnešek opět zasáhly a poškodily rafinérií v Rjazani, jednu z největších v Rusku, tvrdí ukrajinský generální štáb. Naposledy se tato rafinérie stala cílem náletu ukrajinské armády 15. listopadu, několikrát zasažena byla už dříve. Rjazaň se nachází asi 200 kilometrů jihovýchodně od Moskvy.
„Po zásahu cíle vypukl požár v oblasti zařízení na sekundární zpracování ropy,“ napsal ukrajinský generální štáb na sociální síti. Připomněl, že rafinérie v Rjazani má být schopna zpracovat až 17,1 milionu tun ropy ročně, vyrábí čtyři druhy benzinu, naftu a 840.000 tun leteckého petroleje ročně, a významně se tak podílí na zásobování ruské armády a letectva.
Ruští aktivisté v neděli v Petrohradu napadli polského velvyslance Krzysztofa Krajewského. Nadávali mu do teroristů a vyčítali mu polské vyzbrojování Ukrajiny, která se čtvrtým rokem brání ruské agresi, uvedl dnes server Onet. Šlo o nejzávažnější incident posledních let, pouze zásah osobních strážců zabránil zmlácení velvyslance, napsal list Gazeta Wyborzca s odvoláním na anonymní zdroj z ministerstva zahraničí.
Nahrávku události ruská média podle Onetu využila ke kremelské propagandě. Stanice 78 Novosti označila incident za protest proti „dvojímu metru“, jaký uplatňují polské úřady, které „na jedné straně vyzývají k míru a na straně druhé financují a vyzbrojují Ukrajinu“.
Na diplomaty zaútočila agresivní skupina asi deseti lidí s transparenty s protipolskými a protiukrajinskými hesly, kteří chtěli přejít od slovních útoků k fyzickému násilí, ale zastavila je polská ochranka, než stačili velvyslance udeřit, líčí polská média. Podle verze ruských médií polští strážci „agresivně“ zasáhli proti „pokojné skupině demonstrantů“.
