Otočka v Polsku. Tuskova vláda chce před volbami omezit dávky pro ukrajinské uprchlíky
Polský premiér Donald Tusk dnes podpořil návrh přitvrdit pravidla pro vyplácení dětských přídavků ukrajinským uprchlíkům před válkou, kterých je v Polsku od invaze ruských vojsk z února 2022 velké množství. Učinil tak několik měsíců před prezidentskými volbami, uvedla agentura AFP. V současnosti všichni rodiče, a to i ti ukrajinští, dostávají každý měsíc 800 zlotých (asi 4800 Kč) na každé dítě mladší 18 let v rámci programu sociální pomoci zvaného 800+.
„Návrh varšavského primátora (a prezidentského kandidáta Tuskovy Občanské koalice) Rafala Trzaskowského vyplácet 800+ pouze těm migrantům, včetně Ukrajinců, kteří skutečně žijí, pracují a platí daně v naší zemi, urychleně posoudí vláda,“ napsal Tusk na sociální síti X a dodal, že sám je návrhu nakloněn.
Návrh vyplácet dětské přídavky Ukrajincům pouze v případě, „pokud budou pracovat a žít v Polsku a pokud budou v Polsku platit daně“, prohlásil Trzaskowski na jednom setkání s voliči před květnovými prezidentskými volbami. Trzaskowski je pokládán za proevropského politika a favorita voleb, ale v kampani se potýká s nacionalistickými soupeři, kteří se často vyslovují na adresu Ukrajiny skepticky či přímo protiukrajinsky, uvedla AFP.
Agentura připomněla, že od září se dětské přídavky mají vyplácet pouze těm rodičům, kteří děti posílají v Polsku do škol.
„Závodí s krajní pravicí“
Ne všichni ve vládní koalici jsou nápadem Občanské koalice nadšeni. Levicová ministryně práce a sociálních věcí Agnieszka Dziemianowiczová-Bonková podle AFP uvedla, že její ministerstvo v současnosti na žádném takovém návrhu nepracuje.
„Nepřidáme se k protiukrajinskému dostihu s krajní pravicí. Je faktem, že 80 procent Ukrajinců pracuje a počet dětí z Ukrajiny, na které se vztahuje 800+, během roku klesl na polovinu a bude dále klesat kvůli zavedení povinnosti chodit do (polské) školy. Systém funguje. Zákony přijímané kvůli volební kampani představují mizerný model uplatňování práva. Budeme proti,“ upozornilo koaliční uskupení Polsko 2050, jehož šéf Szymon Holownia patří k prezidentským kandidátům.
„Nepřidám se k těm, kteří zavrhují své dřívější hodnoty, a závodí s krajní pravicí. Je to nějaká podivná hysterie, že když Trump vyhrál v USA, tak u nás všichni chtějí být Trumpy,“ napsal na X Holownia. Upozornil také, že podle odhadů ekonomů příspěvek Ukrajinců k polské prosperitě o pět až deset miliard zlotých převyšuje státní výdaje na ně.
Holownia už dříve podle televize TVN 24 vysvětloval, že by bylo prostě nelidské sebrat přídavky osamělé ukrajinské matce, která v obtížných podmínkách sama vychovává děti, protože její muž zůstal na Ukrajině - a teď by se jí mělo říci, že v Polsku oficiálně nepracuje a neplatí daně, a tak nemá nárok na podporu.
Koaliční Levice není nadšena
Podobně šéfka poslaneckého klubu koaliční Levice Anna Maria Žukowská podle TVN 24 uvedla, že její strana se nepřidá k „neracionálnímu populismu proti uprchlíkům“. Premiéru Tuskovi vzkázala, ať si to odhlasuje spolu s opozičním Právem a spravedlností (PiS) a krajně pravicovou Konfederací.
PiS se již vyjádřilo, že chce, aby se přídavky 800+ vyplácely na ukrajinské děti pouze v případě, že jejich rodiče pracují a platí daně v Polsku. Strana už přislíbila předložit parlamentu příslušný návrh zákona.
Ruská tajná služba FSB, nástupkyně sovětské tajné policie KGB, tvrdí, že překazila operaci ukrajinské a britské rozvědky, které se prý pokoušely o únos stíhačky MiG-31. Uvedly to dnes ruské agentury.
„FSB odhalila a zmařila operaci rozvědky ukrajinského ministerstva obrany a jejích britských kurátorů zaměřenou na únos stíhačky MiG-31 jako nosiče hypersonické letecké rakety Kinžal,“ citovala agentura Interfax z komuniké FSB.
Ukrajinští zpravodajci se pokoušeli zlákat ruské piloty na slibovanou odměnu ve výši tří milionů dolarů (asi 63 milionů Kč), v dalším kroku pak plánovali odeslat pilota migu i s raketou na základnu Severoatlantické aliance u černomořského přístavu Konstanca v Rumunsku, kde by mohl být sestřelen, tvrdí FSB. Zdůraznila, že přijatými opatření plány ukrajinské a britské rozvědky na „rozsáhlou provokaci“ zmařila.
Jednoho zabitého si vyžádal ruský útok na Kosťantynivku v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, informoval náčelník vojenské správy města Serhij Horbunov, podle kterého ruský dron zasáhl muže jedoucího na motocyklu. Při útoku ruských dronů na Kramatorsk ve stejném regionu přišel o život muž narozený v roce 1961, uvedly městské úřady.
V sousední Dněpropetrovské oblasti útoky ruských dronů a dělostřelecké ostřelování zranily dva lidi, šestasedmdesátiletou ženu a šestatřicetiletého muže, oznámil šéf oblastní správy Vladyslav Hajvanenko.
V Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny tři lidé - muži ve věku 24 a 42 let a šestnáctiletý mladík - utrpěli zranění poté, co jejich auto zasáhl ruský dron, uvedla ukrajinská prokuratura. Útok na civilisty vyšetřuje kvůli podezření ze spáchání válečného zločinu.
Ruská vláda připravuje návrh zákona, který by zakázal na ruském území vymáhat rozhodnutí zahraničních a mezinárodních soudů, pokud nebyly založeny na mezinárodních dohodách s účastí Ruska či rezolucích Rady bezpečnosti OSN. V praxi se tak již děje, ale podle expertů by opora v zákoně neškodila, zejména pokud jde o rozhodnutí Mezinárodního trestního soudu či potenciálního zvláštního tribunálu pro Ukrajinu, uvedl ruský list Kommersant na svém webu. Předlohu v pondělí schválila legislativní komise ruské vlády.
