Rozsáhlý korupční skandál na Ukrajině: Kvůli sporným nákupům dronů zatkli politické špičky
Na Ukrajině zatkli jednoho poslance a úředníky podezřelé z rozsáhlé korupce při nákupu dronů a elektronických zbrojních systémů. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj, který v posledních dnech čelil kritice veřejnosti a Evropské unie za pokus o omezení nezávislosti protikorupčních orgánů, poděkoval protikorupčním agenturám za jejich práci. Informuje o tom zpravodajský web BBC.
Ukrajinské protikorupční agentury hovoří o rozsáhlém úplatkářském schématu. Prezident na síti X napsal, že korupce se účastnil poslanec, vedoucí okresních a městských správ a několik příslušníků Národní gardy. Podle zjištění úřadů sepisovali jménem státu smlouvy s dodavateli za ceny nadsazené až o 30 procent. Na Ukrajině musí existovat „nulová tolerance“ vůči korupci, zdůraznil Zelenskyj.
Zpráva přišla jen krátce poté, co se nezávislost protikorupčních orgánů v zemi stala důvodem demonstrací poté, co novela zákona podřídila Národní protikorupční úřad Ukrajiny (NABU) a speciální protikorupční prokuraturu (SAP) ukrajinskému prokurátorovi, kterého do funkce jmenuje hlava státu. Po protestech i důrazné mezinárodní kritice prezident Zelenskyj předložil a parlament urychleně přijal další zákon, který oběma institucím nezávislost vrátil.
Ukrajina se od února 2022 brání rozsáhlé ozbrojené agresi sousedního Ruska, které část vychodoukrajinských regionů okupuje a snaží se obsadit další území. Pro obě strany se různé typy dronů staly významným zbrojním systémem s velkým dopadem na vývoj na bojišti.
Ukrajinským obráncům drony dodávají jejich západní partneři, země se ale snaží také výrazným způsobem posílit jejich domácí vývoj a výrobu. Loni stát dodal pro potřeby fronty 1,3 milionu dronů a letos by to mělo být ještě více, uvedl v únoru velitel ukrajinských ozbrojených sil Oleksandr Syrskyj.
„Mám radost, že o zapojení do SAFE požádalo 19 států včetně Lotyšska. Investujeme společně, investujeme více a investujeme evropsky,“ prohlásila předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Komise podle ní obdržela žádosti o financování na celých 150 miliard eur (3,7 bilionu korun) dostupných pro program SAFE, který umožní půjčky na vojenské vybavení. Mezi žadateli je i Česko.
Evropská unie se podle von der Leyenové snaží posilovat ukrajinskou obranu, zároveň ale musí převzít odpovědnost i za vlastní bezpečnost a obranu.
Ukrajinské síly během noci zasáhly v Brjanské oblasti na západě Ruska stanici, která slouží k přečerpávání nafty pro ruská vojska, oznámil ukrajinský generální štáb. Stanici u obce Najtopoviči, schopnou přečerpat přibližně 10,5 milionu tun nafty ročně, označil za strategický objekt, který zasáhly jednotky raketových vojsk a bezpilotních systémů ve spolupráci se speciálními silami armády a tajné služby SBU.
„Ozbrojené síly nadále přijímají účinná opatření k podkopání vojenského a ekonomického potenciálu ruské armády, zejména jejích logistických schopností, a k donucení okupantů k ukončení agresivní války proti Ukrajině,“ zdůraznilo velení ozbrojených sil napadené země.
„Tak jako Cato starší v Římě opakoval, že Kartágo musí být zničeno, tak i já opět na této radě ministrů zahraničních věcí budu opakovat, že Evropská unie musí zastavit volný pohyb ruských diplomatů v Schengenu,“ řekl ministr zahraničí Jan Lipavský před svým odletem na neformální jednání s unijními protějšky v Kodani. Dosavadní nastavení dává podle něj ruskému režimu asymetrické výhody, které zneužívá například pro sabotážní operace.
Dokud ruský prezident Vladimir Putin neprojeví skutečný zájem o mír, EU musí být připravena zvýšit sankční tlak, dodal Lipavský. Zdůraznil, že sankce fungují, což je patrné z toho, že ruská ekonomika se dostává do vážných potíží. „Bavíme se o stínové flotile, o tom, jak dále postupovat proti zdrojům, ze kterých Rusko živí svou ekonomiku a válečnou mašinerii,“ řekl ministr k obsahu 19. sankčního balíčku.
