Putin vyhlásil velikonoční příměří! Minuty na to útočil. Zelenskyj je skeptický, chce ho delší
Ruský prezident Vladimir Putin dnes vyhlásil velikonoční příměří a oznámil, že Rusko zastaví boje od dnešního večera do půlnoci na 21. dubna. Podle agentur Reuters a TASS očekává, že Ukrajina udělá to samé. Putin se v Kremlu sešel s náčelníkem generálního štábu Valerijem Gerasimovem, který zároveň uvedl, že ruští vojáci osvobodili drtivou většinu Kurské oblasti, jejíž část loni v létě obsadila Ukrajina. Kyjev toto tvrzení nekomentoval. Krátce před tím, než příměří mělo vstoupit v platnost, ale informoval o ruském dronovém útoku.
Putin se v Kremlu sešel s náčelníkem generálního štábu Valerijem Gerasimovem a při této příležitosti oznámil, že Moskva veškeré bojové akce zastaví dnes v 18:00 místního času (17:00 SELČ) a přerušené zůstanou do 00:00 21. dubna (23:00 SELČ 20. dubna).
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ale v reakci na to na X psal o dalším pokusu Putina zahrávat si s lidskými životy. Ještě v 17:15 místního času (16:15 SELČ) musela být nasazena protivzdušná obrana proti ruským dronům, což podle něj ukazuje na skutečný postoj Putina k Velikonocům a lidským životům. Také ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha uvedl, že Ukrajina Putinovi nemůže věřit. Kyjev je podle něj nadále připraven na třicetidenní příměří, s nímž na návrh Spojených států souhlasil už v březnu.
Později Zelenskyj uvedl, že navrhuje, aby trvalo déle. Kyjev je podle Zelenského vyjádření na X připraven zrcadlit ruské akce a reagovat „mlčením v odpovědi na mlčení, obrannými zásahy v odpovědi na útoky“.
Zelenskyj nyní poznamenal, že Rusko ponechalo 39 dnů bez odezvy americký návrh na bezpodmínečné třicetidenní příměří, zatímco Ukrajina na něj reagovala pozitivně. „Pokud je nyní Rusko náhle opravdu připraveno přistoupit na formát úplného a bezpodmínečného klidu zbraní, Ukrajina bude jednat podle toho - zrcadlově vůči krokům Ruska,“ napsal ukrajinský prezident.
„Pokud se úplné příměří skutečně plně ujme, Ukrajina navrhuje jeho prodloužení i po velikonoční neděli 20. dubna,“ podotkl také. Je přesvědčen, že by to ukázalo skutečné ruské záměry, protože třicetihodinové příměří je dostatečné pro mediální titulky, ale ne na skutečné budování důvěry.
Šéf ukrajinského centra pro boj proti dezinformacím Andrij Kovalenko večer podle Reuters na telegramu uvedl, že Rusko navzdory proklamovanému příměří nadále útočí na ukrajinské jednotky. „Rusové se snaží předstírat, že jsou 'mírové jednotky', ale...bez přestávky pokračují ve střelbě,“ sdělil s tím, že cílem je pak obvinit Ukrajinu.
Vojska připravena
„Naše vojska by měla být připravena odrazit případné porušení příměří a provokace ze strany nepřítele, jakékoliv jeho agresivní akce,“ zdůraznil ruský prezident. Ruské ministerstvo obrany krátce poté uvedlo, že už dalo příkaz k zastavení palby jednotkám na frontě. Příměří zavedené z „humanitárních důvodů“ prý bude dodržovat za předpokladu, že tak učiní i Kyjev.
Putin, jehož pokyn na Ukrajinu vyslal ruskou armádu, také znovu tvrdil, že jeho země je připravena jednat a vítá odhodlání Spojených států, Číny a dalších států dosáhnout „spravedlivého řešení“.
Putin sabotuje každý krok k míru, míní Lipavský
„Skutečnost, že jen pár minut po ohlášení údajného velikonočního příměří zní po Ukrajině letecké poplachy, ukazuje, jak moc to Putin myslí vážně. Nenechme se oklamat jeho propagandou, realita je taková, že Ukrajina návrh na příměří přijala už před měsícem, zatímco Putin sabotuje každý krok k míru,“ reagoval na zprávu ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.).
„Beru na vědomí, že Vladimir Putin vyhlásil velikonoční příměří. Jenomže já tomu člověku nevěřím, ani kdyby začal říkat pravdu. Svou příležitost dávno propásl. Naposledy o Vánocích, kdy smrtelný útok proběhl na Boží hod, tedy 25. prosince. Tehdy vypálil na civilní obyvatelstvo Ukrajiny 78 raket a 106 dronů. Tehdy byly 'všechny cíle úspěšně zasaženy', jak hlásilo vedení ruské armády,“ sdělil Pavel Fischer (za TOP 09), předseda senátního zahraničního výboru.
Také on připomněl, že Putin nepřistoupil na dohodu o příměří vyjednanou Američany, místo toho podle něj všechny „vodí za nos“. „Je to velmi nebezpečný muž, jehož chorobné ambice destabilizují celý kontinent. Vždyť kdyby Putin opravdu chtěl, válka by už dávno skončila,“ míní Fischer.
Místopředseda sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) napsal, že jde o první takovéto příměří po více než třech letech války a je nepochybně výsledkem trpělivého úsilí amerického prezidenta Donalda Trumpa. „K tomu možná není třeba nic dodávat. Snad bude brzy více dobrých zpráv,“ uvedl.
Kurská oblast osvobozena
Gerasimov s Putinem řešili i aktuální postoj vojsk. Náčelník ruského generálního štábu uvedl, že ruské síly osvobodily drtivou většinu Kurské oblasti, jejíž část obsadila Ukrajina. Jde podle něj o 99,5 procenta.
Zvolení Donalda Trumpa americkým prezidentem může podle ministra pro evropské záležitosti Martina Dvořáka (STAN) ohrozit vazby USA s Evropou, vazby v Severoatlantické alianci či pomoc Ukrajině. Nic z toho není dobrou zprávou pro Evropu, řekl Dvořák novinářům ve Sněmovně. Šéf Starostů a nezávislých (STAN) Vít Rakušan ČTK sdělil, že výsledky je nutné respektovat.
Všechny důsledky Trumpova zvolení je podle Dvořáka těžké odhadovat, protože opětovně zvolený prezident staví svou strategii na své nepředvídatelnosti. „Takže vlastně nevíme, co všechno byla předvolební rétorika a co se nakonec stane. Nicméně potenciálně hrozí oslabení transatlantické vazby jako takové, oslabení zájmu o Evropu, oslabení vazby uvnitř NATO, hrozí obchodní válka s Evropou a hrozí hlavně podle mého názoru rychlé ukončení pomoci Ukrajině,“ shrnul Dvořák.
Za založení organizované zločinecké skupiny, která se v roce 2014 podílela na anexi Krymu, zpřísnil dnes pražský vrchní soud Rusovi Alexandrovi Frančettimu trest z pěti let vězení na deset. Vyhoštění z Česka mu pak z deseti let rozšířil na neurčitou dobu. Verdikt vynesený ve Frančettiho nepřítomnosti je pravomocný. Úřady v současné době nevědí, kde se Rus nachází. Pokud by byl v budoucnu na základě zatykače dopaden a vydán do Česka, mohl by požádat o konání nového hlavního líčení za své účasti.
„Po několik let konzistentně uváděl a pyšně se doznával k tomu, jakým způsobem se angažoval v oblasti Sevastopolu,“ konstatovala soudkyně Kateřina Radkovská. Frančettiho obhajobu označila za nevěrohodnou a účelovou. Jeho advokátka novinářům řekla, že se závěry českých soudů nesouhlasí a že zváží podání dovolání.
Vrchní soud vyhověl odvolacímu návrhu státního zástupce. „Oba tresty, které byly obžalovanému uloženy pražským městským soudem, byly nepřiměřeně mírné,“ podotkla soudkyně. Spáchaný čin je podle ní vysoce závažný a napomohl anexi Krymu Ruskem. „Ne náhodou je stíhání těchto činů zakotveno v řadě mezinárodních smluv, kterými je Česká republika vázána,“ řekla.
Ruská protivzdušná obrana zničila ukrajinský bezpilotní letoun nad Kaspijskem, cca 1500 kilometrů od ukrajinských hranic, informovaly úřady. Na neurčito pak bylo uzavřeno letiště v Machačkale, metropoli Dagestánu na severu Kavkazu, uvedla agentura Interfax. Kaspijsk leží na západním břehu Kaspického moře a od ukrajinské hranice je vzdálen přibližně 1500 kilometrů.
O zničení bezpilotního letounu nad Kaspijskem ráno informoval šéf Dagestánu Sergej Melikov. Okolnosti se vyšetřují, uvedl a vyzval všechny obyvatele, aby zachovali klid a nezveřejňovali snímky a videa, které by pomohly nepříteli.
O případných následcích náletu se Melikov nezmínil. Ani ruské ministerstvo obrany o dronu nad Dagestánem neinformovalo, poznamenal server Meduza.
