Elektrošoky, bití dvakrát denně, tři minuty na jídlo. Kněz popsal zajetí v okupované části Ukrajiny
Kněz Bohdan Geleta minulý rok prožil hrůzy ruského zajetí. Spolu se svým kolegou, otcem Ivanem Levyckým, byl v listopadu 2022 zatčen na okupovaném Berďansku na základě vykonstruovaných obvinění. V zajateckém táboře v Doněcké oblasti čelili bití, mučení a nelidským podmínkám. „Bili mě jednou nebo dvakrát denně, a to každý den," popisoval pro britský deník The Mirror.
Nyní šedesátiletý kněz Bohdan Geleta vede bohoslužbu, ale ještě před rokem prožíval peklo v zajetí Kremlu. Minulý rok v létě byl po 19 měsících propuštěn. Součastí jeho života bylo tehdy bití a mučení v zajateckém táboře na okupované Ukrajině.
On a jeho kolega otec Ivan Levyckyj statečně zůstali v přístavním městě Berďansk v Záporoží krátce poté, co začala invaze Vladimira Putina na Ukrajině. Oba během okupace vykonávali své povolání.
„Byl zastřelen na místě“
Otec Bohdan, kterému drsné prostředí není cizí, protože byl dříve knězem na Sibiři, popsal první dny jako „děsivé“. „Jeden z invazních vojáků si chtěl zavolat domů a požádal jednoho muže o jeho osobní telefon, ale ten odmítl,“ vysvětlil a dodal: „Byl zastřelen na místě.“
„Slyšel jsem spoustu různých příběhů,“ vysvětlil. „Lidé přišli do našeho kostela a řekli nám, že jejich příbuzní jsou nezvěstní, někteří lidé byli nalezeni mrtví, jiní lidé měli vykradené a rozbité byty. Bylo to nekonečné." Nakonec byla dvojice zatčena v listopadu 2022 na základě vykonstruovaných obvinění - byly jim podstrčeny zbraně.
Museli snášet ponižující zacházení - byli spoutáni a měli přes hlavu pytle. Oba muži strávili následujících devět měsíců v Berďansku, než byli převezeni do zajateckého tábora na okupovaném území Ukrajiny. Ti, kteří byli v „kolonii“ v Horlivce v Doněcké oblasti, kde je drženo 1 800 vězňů, včetně ukrajinských vojáků, museli žít podle přísných pravidel, jejich porušení bylo trestáno.
Otec Bohdan vyprávěl, jak si oholil hlavu i vousy a oblékl si vězeňský mundúr. Hlavy musely být sklopené, ruce vždy za zády a mluvení bylo zakázáno - jako by jejich duše byly spoutané. „Bili mě jednou nebo dvakrát denně, a to každý den,“ řekl otec Bohdan.
Elektrošoky při jídle
Při jídle byli vězni třikrát denně vystavováni hrůznému utrpení, které lze popsat jedině jako mučení. Otec Bohdan svěřil: „ Abychom se mohli najíst v jídelně, museli jsme proběhnout úzkou chodbou, kde byli strážci s holemi, kteří stáli ve dvou řadách. Rychle jsme běželi s rukama za zády, shrbení a dívali se dolů. Někdy dozorci zlomili lidem ruce, nohy a žebra.“
Následovala další brutalita. „Když jsme se posadili ke stolu, zazněl příkaz, ať začneme jíst. Měli jsme jen tři minuty,“ vzpomínal. „K jídlu jsme měli vařící polévku a chléb. Chléb jsme hodili do polévky, aby se ochladila, takže to pak šlo snáz sníst.“
„Během těch tří minut, kdy jsme jedli, na nás strážci používali elektrické šoky. Někteří na sebe kvůli tomu vylili všechnu polévku a spálili se.“ Na otázku, zda se to dělo při každém jídle, to potvrdil a dodal: „Třikrát denně každý den. Proto nikdo nechtěl jíst. Po jídle jsme museli znovu běžet stejnou chodbou, kde byli stráže s holemi.“
„Bylo to neočekávané,“ řekl otec Bohdan o propuštění. Papež František tehdy hovořil o své radosti z propuštění dvojice slovy: „Děkuji Bohu za osvobození dvou řeckokatolických kněží." A ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj jim poděkoval za jejich sílu.
Otec Ivan zcela pochopitelně rozhovory nedává, ale otec Bohdan vysvětlil: „Dnes o tom mohu mluvit, protože teď se dokážu vyrovnat s těmi emocemi, které jsem tehdy cítil. Myslím ale, že obrazy toho, co jsem tam viděl, ve mně zůstanou navždy. Jediným důvodem, který mi pomohl tam přežít, byla má víra v Boha a také přesvědčení, že jsem tu z nějakého důvodu. Bůh má se mnou plán a já zde mám poslání.“