Putin vyhlásil velikonoční příměří! Minuty na to útočil. Zelenskyj je skeptický, chce ho delší
Ruský prezident Vladimir Putin dnes vyhlásil velikonoční příměří a oznámil, že Rusko zastaví boje od dnešního večera do půlnoci na 21. dubna. Podle agentur Reuters a TASS očekává, že Ukrajina udělá to samé. Putin se v Kremlu sešel s náčelníkem generálního štábu Valerijem Gerasimovem, který zároveň uvedl, že ruští vojáci osvobodili drtivou většinu Kurské oblasti, jejíž část loni v létě obsadila Ukrajina. Kyjev toto tvrzení nekomentoval. Krátce před tím, než příměří mělo vstoupit v platnost, ale informoval o ruském dronovém útoku.
Putin se v Kremlu sešel s náčelníkem generálního štábu Valerijem Gerasimovem a při této příležitosti oznámil, že Moskva veškeré bojové akce zastaví dnes v 18:00 místního času (17:00 SELČ) a přerušené zůstanou do 00:00 21. dubna (23:00 SELČ 20. dubna).
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ale v reakci na to na X psal o dalším pokusu Putina zahrávat si s lidskými životy. Ještě v 17:15 místního času (16:15 SELČ) musela být nasazena protivzdušná obrana proti ruským dronům, což podle něj ukazuje na skutečný postoj Putina k Velikonocům a lidským životům. Také ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha uvedl, že Ukrajina Putinovi nemůže věřit. Kyjev je podle něj nadále připraven na třicetidenní příměří, s nímž na návrh Spojených států souhlasil už v březnu.
Později Zelenskyj uvedl, že navrhuje, aby trvalo déle. Kyjev je podle Zelenského vyjádření na X připraven zrcadlit ruské akce a reagovat „mlčením v odpovědi na mlčení, obrannými zásahy v odpovědi na útoky“.
Zelenskyj nyní poznamenal, že Rusko ponechalo 39 dnů bez odezvy americký návrh na bezpodmínečné třicetidenní příměří, zatímco Ukrajina na něj reagovala pozitivně. „Pokud je nyní Rusko náhle opravdu připraveno přistoupit na formát úplného a bezpodmínečného klidu zbraní, Ukrajina bude jednat podle toho - zrcadlově vůči krokům Ruska,“ napsal ukrajinský prezident.
„Pokud se úplné příměří skutečně plně ujme, Ukrajina navrhuje jeho prodloužení i po velikonoční neděli 20. dubna,“ podotkl také. Je přesvědčen, že by to ukázalo skutečné ruské záměry, protože třicetihodinové příměří je dostatečné pro mediální titulky, ale ne na skutečné budování důvěry.
Šéf ukrajinského centra pro boj proti dezinformacím Andrij Kovalenko večer podle Reuters na telegramu uvedl, že Rusko navzdory proklamovanému příměří nadále útočí na ukrajinské jednotky. „Rusové se snaží předstírat, že jsou 'mírové jednotky', ale...bez přestávky pokračují ve střelbě,“ sdělil s tím, že cílem je pak obvinit Ukrajinu.
Vojska připravena
„Naše vojska by měla být připravena odrazit případné porušení příměří a provokace ze strany nepřítele, jakékoliv jeho agresivní akce,“ zdůraznil ruský prezident. Ruské ministerstvo obrany krátce poté uvedlo, že už dalo příkaz k zastavení palby jednotkám na frontě. Příměří zavedené z „humanitárních důvodů“ prý bude dodržovat za předpokladu, že tak učiní i Kyjev.
Putin, jehož pokyn na Ukrajinu vyslal ruskou armádu, také znovu tvrdil, že jeho země je připravena jednat a vítá odhodlání Spojených států, Číny a dalších států dosáhnout „spravedlivého řešení“.
Putin sabotuje každý krok k míru, míní Lipavský
„Skutečnost, že jen pár minut po ohlášení údajného velikonočního příměří zní po Ukrajině letecké poplachy, ukazuje, jak moc to Putin myslí vážně. Nenechme se oklamat jeho propagandou, realita je taková, že Ukrajina návrh na příměří přijala už před měsícem, zatímco Putin sabotuje každý krok k míru,“ reagoval na zprávu ministr zahraničí Jan Lipavský (nestr.).
„Beru na vědomí, že Vladimir Putin vyhlásil velikonoční příměří. Jenomže já tomu člověku nevěřím, ani kdyby začal říkat pravdu. Svou příležitost dávno propásl. Naposledy o Vánocích, kdy smrtelný útok proběhl na Boží hod, tedy 25. prosince. Tehdy vypálil na civilní obyvatelstvo Ukrajiny 78 raket a 106 dronů. Tehdy byly 'všechny cíle úspěšně zasaženy', jak hlásilo vedení ruské armády,“ sdělil Pavel Fischer (za TOP 09), předseda senátního zahraničního výboru.
Také on připomněl, že Putin nepřistoupil na dohodu o příměří vyjednanou Američany, místo toho podle něj všechny „vodí za nos“. „Je to velmi nebezpečný muž, jehož chorobné ambice destabilizují celý kontinent. Vždyť kdyby Putin opravdu chtěl, válka by už dávno skončila,“ míní Fischer.
Místopředseda sněmovního zahraničního výboru Radek Vondráček (ANO) napsal, že jde o první takovéto příměří po více než třech letech války a je nepochybně výsledkem trpělivého úsilí amerického prezidenta Donalda Trumpa. „K tomu možná není třeba nic dodávat. Snad bude brzy více dobrých zpráv,“ uvedl.
Kurská oblast osvobozena
Gerasimov s Putinem řešili i aktuální postoj vojsk. Náčelník ruského generálního štábu uvedl, že ruské síly osvobodily drtivou většinu Kurské oblasti, jejíž část obsadila Ukrajina. Jde podle něj o 99,5 procenta.
České zbrojní firmy mají u některých bank stále problémy s vedením účtů nebo se schvalováním transakcí, například na Ukrajinu. Po dnešním jednání se zástupci zbrojního průmyslu v Praze to novinářům řekla ministryně obrany Jana Černochová (ODS). V řádu dnů až týdnů by se na toto téma měla opět sejít se zástupci bank.
Veřejnost, politiky i příslušné instituce se podle ministryně postupně daří přesvědčovat, že nejde o „špinavý byznys“. Také vztah bank k financování obranného průmyslu se podle Černochové mění, ale problémy u některých z nich nadále přetrvávají. „Snažili jsme se spoustu věcí odstranit. Něco se podařilo, další problematické věci zůstávají, což nás trápí,“ uvedla.
„Jakmile nezměníme tento způsob boje o to, abychom zajistili financování obranného průmyslu, tak si můžeme jenom nalhávat to, že budeme schopni konkurovat Rusku nebo jiným zemím, které neřeší nějaké taxonomie a omezení,“ řekla. „To si odnáším jako úkol, spousta věcí se změnila pozitivně, ale stále přetrvávají některé problémy,“ doplnila.
Rakousko vedené pravicově populistickou Svobodnou stranou Rakouska (FPÖ) by mohlo znamenat problém pro podporu Ukrajiny. V rozhovoru s ČTK to uvedl šéf bruselské pobočky českého institutu Europeum Žiga Faktor. Zároveň by to podle něj změnilo rozložení moci v rámci Evropské rady, tedy summitů EU, kde by se vytvořila silná skupina premiérů z frakce Patriotů pro Evropu. K této frakci se nyní hlásí například maďarský premiér Viktor Orbán, jsou v ní ale i europoslanci z vládnoucí nizozemské krajně pravicové Strany pro svobodu (PVV), či z českého hnutí ANO. Frakce je nyní třetí nejsilnější skupinou v Evropském parlamentu.
„V současné době lze nárůst preferencí krajně pravicových stran považovat již za dlouhodobější trend, který můžeme spatřovat napříč Evropou a volně datovat k prezidentské kampani v USA v roce 2016, která vynesla do Bílého domu Donalda Trumpa. Hlavní příčinou je nespokojenost s politickou reprezentací země, respektive s tradičními politickými stranami, v postkomunistických zemích často doprovázené jakousi deziluzí z přechodu k demokracii,“ uvedl Faktor. Jde podle něj rovněž o reakci na několik po sobě jdoucích krizí, které Evropu v posledních deseti letech potkaly, ať již jde o krizi finanční, migrační, covidovou a nyní krizi spojenou s ruskou válkou na Ukrajině.
„Pokud bychom ovšem spekulovali nad tím, jak by fungovalo Rakousko vedené stranou FPÖ v rámci EU, byl by to zajisté velký oříšek nejen pro podporu Ukrajiny, ale změnilo by to i rozložení moci v rámci Evropské rady, kde by se vytvořila silná skupina premiérů z frakce Patriotů pro Evropu. Tato skupina by pak z dlouhodobého hlediska mohla mít silný vliv i na budoucnost zelené, migrační či rozšiřovací politiky,“ myslí si Faktor.
Budapešť dnes znovu pohrozila odesláním migrantů do Bruselu, pokud Evropská unie bude trvat na potrestání Maďarska za jeho postoj k migraci. Maďarský premiér Viktor Orbán v projevu na úvod podzimního zasedání maďarského parlamentu rovněž předpověděl brzký konec éry svobodného cestování po Evropě, a to proto, že jiné země nenásledovaly příkladu Maďarska, odhodlaného nepustit migranty do země.
„Pokud Brusel bude trvat na potrestání Maďarska za jeho postoj k migraci (...), dopravíme na bruselské hlavní náměstí migranty, kteří bouchají na maďarské dveře,“ prohlásil podle agentury MTI Orbán.
Maďarský ministerský předseda je přesvědčen, že stejně jako v případě migrace bude mít Maďarsko pravdu i ohledně války Ruska proti Ukrajině. „Válka nemá řešení na bojišti, kde jsou jen oběti, lidské utrpení a ničení. Potřebujeme příměří, jednání a mír,“ zdůraznil.
