Trumpovi lidé krátce po telefonátu: Letí vyjednat detaily míru! Setkání s Putinem už v únoru?
Poradce amerického prezidenta Donalda Trumpa pro národní bezpečnost Michael Waltz a prezidentův zmocněnec pro Blízký východ Steve Witkoff dnes odletí do Saúdské Arábie na jednání o ukončení ruské války na Ukrajině. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na prohlášení Witkoffa pro televizi Fox News. Vysoce postavený ukrajinský vládní zdroj sdělil stanici BBC, že Ukrajina na jednání neobdržela pozvánku a nevysílá na tuto fázi rozhovorů žádný tým.
Děje se tak poté, co Trumpův zvláštní vyslanec pro Ukrajinu a Rusko Keith Kellogg uvedl, že Kyjev bude součástí vyjednávání o ukončení konfliktu. Poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského řekl stanici NBC, že Ukrajina stále nebyla pozvána na jednání mezi USA a Ruskem v Saúdské Arábii. „Je nebezpečné hovořit s nepřáteli dříve než se spojenci. Postoj Ukrajiny se nezměnil. Je třeba, aby Ukrajina, USA a Evropa zaujaly společné stanovisko před jakýmkoliv jednáním s Putinem“, uvedl poradce.
Dva američtí představitelé podle listu The Guardian potvrdili, že Ukrajina nebyla na jednání pozvána, ale uvedli, že záměrem USA je uspořádat bilaterální jednání s Ruskem, poté bilaterální jednání s Ukrajinou a následně společné rozhovory.
„Doufáme, že v jednáních o Rusku a Ukrajině dosáhneme opravdu dobrého pokroku“, prohlásil Witkoff. Trumpův zmocněnec uvedl, že američtí představitelé s ukrajinskými činiteli jednají zvlášť. „Ukrajina je součástí rozhovorů,“ řekl Witkoff.
Cílem jednání je uspořádat summit vůdců v Saúdské Arábii, kterého se budou účastnit minimálně Trump a ruský prezident Vladimir Putin. Ten se mohl konat již na konci února, a to kvůli blížícímu se postnímu měsíci ramadánu.
Tým povede šéf diplomacie?
V několika příštích dnech se ukáže, zda ruský prezident Vladimir Putin myslí mír na Ukrajině vážně, prohlásil dnes americký ministr zahraničí Marco Rubio na stanici CBS. „Jeden telefonát koneckonců mír nezajistí,“ řekl Rubio o hovoru Trumpa a Putina, ve kterém Putin údajně vyjádřil zájem o dosažení míru. Očekává se, že Rubio americký tým vysokých činitelů na jednání v Rijádu povede.
Šéf americké diplomacie podle Reuters zlehčoval obavy Evropy z toho, že bude vyřazena z počátečních jednání mezi USA a Ruskem. Proces vyjednávání ještě doopravdy nezačal, uvedl Rubio.
„Nakonec to dojde do určitého bodu, pokud to budou skutečná jednání, a tam ještě nejsme, ale pokud by k tomu došlo, bude se muset zapojit Ukrajina, protože to ona byla napadena (Ruskem), a Evropané se budou muset také zapojit, protože zavedli sankce proti Putinovi a Rusku,“ řekl Rubio. „Zatím tam prostě nejsme“, dodal americký ministr.
Rubio také sdělil, že při nedávném telefonátu se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem hovořil o složitých provozních podmínkách velvyslanectví Spojených států v Moskvě.
Když bude Rusko na Ukrajině úspěšné, zaplatí za to EU mnohem více, než kolik nyní dává na vojenskou pomoc. Po skončení dnešního jednání unijních ministrů obrany v Bruselu to uvedl šéf unijní diplomacie Josep Borrell. Evropská unie podle něj musí vyslat ruskému prezidentovi Vladimiru Putinovi jasný signál, že není rozdělená a že bude Ukrajinu i nadále podporovat. Česko na jednání, kterého se zúčastnil i nový generální tajemník NATO Mark Rutte, zastupovala ministryně obrany Jana Černochová.
Dnes oznámená změna ruské jaderné doktríny není pro Spojené státy překvapením a Washington se nechystá v reakci na ni měnit svou jadernou politiku, uvedl dnes Bílý dům. Hrozba použitím jaderných zbraní ze strany Moskvy je podle šéfa unijní diplomacie Josepa Borrella naprosto nezodpovědná, citovala jej agentura AFP.
Ruský prezident Vladimir Putin dnes svým výnosem potvrdil novou ruskou doktrínu jaderného odstrašování, rozšiřující výčet možností, kdy Moskva může použít jaderné zbraně. Už v září přitom Kreml varoval, že podle nové doktríny by Moskva mohla použít jaderné zbraně v případě „rozsáhlého napadení“ konvenčními zbraněmi ze strany nejaderné země podporované jadernou mocností, což by Rusko považovalo za společný útok. Doktrína umožňuje jadernou odvetu v případě použití západních konvenčních raket Ukrajinou proti Rusku, potvrdil dnes Putinův mluvčí Dmitrij Peskov.
Bezpečnostní situace v ČR se podle čtyř pětin Čechů kvůli válce na Ukrajině zhoršila, dvě třetiny lidí mají obavy z rozšíření konfliktu za ukrajinské hranice. Více než polovina občanů ale není ochotna Česko v případě napadení bránit. Vyplývá to ze zářijového průzkumu agentury NMS Market Research pro Paměť národa. ČTK jeho výsledky poskytla Alžběta Chrobáková, mluvčí organizace Post Bellum, která projekt Paměť národa spravuje.
Podle průzkumu 67 procent dotázaných věří, že bezpečnost ČR zvyšuje členství v NATO, a dvě třetiny Čechů se domnívají, že aliance v případě napadení Česka zasáhne na jeho obranu.
