Pravda o vraždě Kennedyho: I Trump napřed tajil, teď nutí CIA s cenzurou skončit

Prezidenta Demokratické strany J. F. Kennedyho (†46) zastřelil 22. listopadu 1963 v texaském Dallasu Lee Harvey Oswald. Bývalého mariňáka zatkla policie ještě téhož dne - jednoho příslušníka však ještě Oswald stihl zavraždit.

Ještě se ani vyšetřování pořádně nerozběhlo, a už dallaská policie předváděla podezřelého na tiskové konferenci. Oswald svou vinu popíral a tvrdil, že je obětním beránkem. Dva dny po atentátu jej policie převážela z policejní stanice do věznice; do hloučku reportérů přišel i Jack Ruby, provozovatel nevěstinců a známý mnoha policistů, a Oswalda zblízka zastřelil. Trest smrti Rubymu zmírnili na doživotí, zemřel o tři roky později za mřížemi na plicní embolii.

Jack Ruby (vpravo) právě vpálil Oswaldovi kulku do břicha. | Robert H. Jackson/Dallas Times Herald (volné dílo)

Prezidentova komise k vraždě prezidenta Kennedyho neboli Warrenova komise, spoléhající zejména na Federální úřad pro vyšetřování (FBI), v září 1964 dospěla k závěru, že nešlo o žádná větší spiknutí, Oswald jednal sám a stejně tak Ruby. Samotný report komise měl 888 stránek, doplňovalo ho 26 svazků - přes 16 tisíc stránek - dalších dokumentů. Většina napřed měla být utajena na 75 let, do roku 2039, což tehdy bylo pravidlem pro všechna taková vyšetřování. Údajně na ochranu nevinných, jimž by mohlo ublížit nějaké napojení.

Toto utajování, plus rychlé úmrtí vraha i vrahova vraha silně přiživily četné konspirační teorie o atentátu. Jakou roli sehrála tajná služba CIA? Byla to snad odplata za její snahy sesadit či zlikvidovat kubánského diktátora Fidela Castra? Opakovaně v průzkumech kolem tří čtvrtin dotazovaných Američanů vyjádřilo přesvědčení, že úřady pravdu o vraždě JFK tají.

Robert Francis Kennedy (†42) dělal staršímu bratrovi ministra spravedlnosti, pak byl senátorem. Roku 1968 spustil prezidentskou kampaň, v primárkách Demokratické strany měl slibně našlápnuto. Jenže když v noci ze 4. června slavil vítězství primárek za Kalifornii, zastřelil ho křesťan palestinského původu Sirhán Sirhán. Přiznal, že Kennedyho nenáviděl kvůli podpoře Izraele proti Palestincům. I v tomto případě jsou pochybnosti, například tvrzení, že střílel někdo jiný.

Mimochodem, senátorův syn Robert F. Kennedy Junior je rozporuplnou figurou americké advokacie a politiky. Po neúspěšné prezidentské kampani se - na rozdíl od demokratické tradice klanu Kennedyových - přiklonil k republikánu Trumpovi, ten si ho vybral za ministra zdravotnictví a sociální péče.

Bobby a John Kennedyovi | profimedia.cz

Martin Luther King Junior (†39) byl charismatický baptistický kazatel, filosof a aktivista za práva černochů, za což dostal roku 1964 Nobelovu cenu míru. Později vyzýval i k boji s chudobou a oponoval nasazení Američanů ve válce ve Vietnamu. Na jaře 1968 jel podpořit stávku popelářů v Memphisu, druhý den po velkém projevu ho zabila přesně mířená kulka. Dopaden (po úprku do Londýna) a odsouzen na 99 let byl recidivista a uprchlý vězeň James Earl Ray, který se nejprve přiznal.

Pak ovšem obrátil, prý ho k přiznání přiměl věrolomný advokát, a hovořil o možném spiknutí. Věřili mu i pozůstalí, verdikt soudu odmítli a tvrdili, že kazatele ve skutečnosti zastřelil memphiský policista Earl Clark. Roku 1999 se dokonce soudili s tvrzením, že za zabitím stojí spiknutí FBI, CIA, Armády Spojených států, memphiské policie a mafie. Dokonce vyhráli, šlo však o občanskoprávní spor, který se úřadů přímo netýkal.

V průběhu dekád byla zveřejněna většina dokumentů nejen Warrenovy komise, ale také třeba tisíce záznamů od FBI a CIA. Ty však byly mnohdy redigovány, začerněny... Roku 1992 kompletní odkrytí odhlasoval Kongres speciálním zákonem. Ovšem pořád s lhůtou do roku 2017. To už úřadoval v Bílém domě Donald Trump, který již tehdy hlásal, jak se americká veřejnost musí dozvědět úplnou pravdu.

„S výhradou obdržení dalších informací povolím jako prezident otevření dlouho blokovaných a utajovaných spisů JFK,“ tweetoval 21. října toho roku. Záhy skutečně archivy vydaly desetitisíce dokumentů, ale pořád ne vše. Trump tehdy dal na naléhání bezpečnostních složek a některé věci dovolil ponechat utajené; podobně i Joe Biden něco z toho nechal odtajnit, ale něco zase ponechal.

Podle prezidentů je utajování nezbytné k ochraně jmen zaměstnanců agentury, zpravodajských prostředků, zdrojů a metod, které američtí špioni stále používají, a také „stále utajovaných programů tajných akcí, které jsou stále v platnosti“, jak se uvádí v memorandu CIA pro Bílý dům z prosince 2022.

Deník The New York Times spočítal, že k roku 2023 zůstávalo částečně či zcela utajováno 4684 dokumentů. Teď prezident Trump otočil. Ve výnosu z 23. ledna rozhodl, že redigování již není „v souladu s veřejným zájmem“ a že „záznamy se už dávno měly zveřejnit“.

Report o vraždě J. F. Kennedyho zpracovala Warrenova komise. | Warrenova komise, Knihovna Kongresu

„V souladu s prezidentovým exekutivním výnosem ODNI odevzdal svůj plán Bílému domu,“ potvrdil(a) pro ABC News mluvčí úřadu ODNI, totiž Úřadu ředitele/ředitelky národní bezpečnosti, v podstatě ministerstva pro tajné služby, jež dohlíží na CIA, vojenské NSA a DIA, rozvědnou část FBI i 14 dalších agentur a orgánů.

Trump odmítl zveřejnit všechny dokumenty o vraždě Kennedyho: „Kvůli národní bezpečnosti“

„Otestuje se, jak vážně to Trump myslel,“ řekl teď pro ABC News Jefferson Morley, zakladatel webových stránek o Kennedyho atentátu jfkfacts.org. Morleyho a další odborníky zajímají zejména dokumenty o tom, kterak CIA sledovala Oswalda dávno před atentátem. Složku na něj otevřela po jeho pokusu zběhnout do Sovětského svazu v roce 1959. V měsících před atentátem agentura sledovala jeho návštěvu Mexika, kde se pokoušel získat vízum na Kubu. „Pokud bude Trumpův příkaz vážně realizován, tyto spisy bychom dostali,“ těší se Morley.

Odtajňování však může trvat ještě dlouho. Konkrétně prezidentův dekret nenařizoval archivům vše vydat, nýbrž jen sestavit plán postupného zveřejňování.

Harvey Lee Oswald, vrah JFK | Foto: Dallas Morning News, policie