Záhada telefonátu mezi Putinem a Trumpem. Kreml nedokáže říct, zda proběhl
Mluvčí Kremlu dnes znovu uvedl, že nemůže potvrdit ani vyvrátit, zda ruský prezident Vladimir Putin telefonicky hovořil se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem o nalezení způsobu, jak ukončit boje mezi Ruskem a Ukrajinou. Záhada tak obestírá první přímý kontakt mezi vůdci dvou největších jaderných mocností od chvíle, kdy Rusko v únoru 2022 zahájilo rozsáhlou válku proti Ukrajině, napsala agentura Reuters, podle níž jen částečné odpovědi nabízí Moskva i Washington.
O telefonátu mezi Trumpem a Putinem psal o víkendu americký list New York Post, kterému to řekl staronový šéf Bílého domu v pátečním interview na palubě prezidentského speciálu Air Force One. Trump uvedl, že má jasný plán, jak válku ukončit. Podrobnosti ale nesdělil. Není ani jasné, kdy se telefonát s Putinem uskutečnil.
„Vždycky jsem měl s Putinem dobrý vztah,“ řekl Trump deníku. Odmítl sdělit, kolikrát s ruským prezidentem hovořil. „To bych raději neříkal,“ odpověděl šéf Bílého domu a mimo jiné zopakoval, že chce válku ukončit. Trumpův bezpečnostní poradce Mike Waltz na téma hovoru mezi prezidenty v televizi NBC News neodpověděl.
Kreml v neděli uvedl, že informaci o hovoru státníků nemůže potvrdit ani vyvrátit. „Co se dá říci o této zprávě: jak (nová Trumpova) administrativa ve Washingtonu rozvíjí svou práci, vzniká mnoho různých komunikací. A ty se vedou různými kanály. Vzhledem k množství těchto komunikací se samozřejmě může stát, že o něčem nevím, že nejsem informován. Proto v tomto případě to nemohu ani potvrdit, ani popřít,“ řekl Putinův mluvčí Dmitrij Peskov ruské státní agentuře TASS.
Podobně se vyjádřil dnes. „Včera jsem se k této záležitosti vyjádřil. Nic jiného vám nemůžu říct. Nemohu to potvrdit ani vyvrátit,“ odpověděl podle TASS Putinův mluvčí na dotaz novinářů ohledně rozhovoru mezi prezidenty Ruska a Spojených států.
První hovor? Podle Peskova fikce
V pátek 7. února Peskov podle Reuters řekl, že šéf Kremlu Vladimir Putin a prezident Trump zatím ještě nejednali o potenciální schůzce mezi nimi a neodehrály se mezi nimi žádné první kontakty ohledně toho, zda je takové setkání nutné nebo kde a jak by se mohlo uskutečnit. Ve středu Peskov tvrdil, že kontakty mezi Moskvou a Trumpovým týmem jsou na úrovni jednotlivých resortů a zintenzivňují. Podrobnosti nesdělil.
Loni v listopadu Peskov popřel informace amerických médií o údajném telefonátu mezi tehdy zvoleným prezidentem Trumpem a šéfem Kremlu. Označil je za čistou fikci. Například list The Washington Post napsal, že podle jeho zdroje Trump doporučil šéfovi Kremlu, aby neeskaloval válku proti Ukrajině, a připomněl mu rozsah americké vojenské přítomnosti v Evropě.
Vztahy mezi Moskvou a Washingtonem se dostaly na nejhorší úroveň za celé dekády kvůli ruské invazi na Ukrajinu. USA se pod vedením Joea Bidena postavily na stranu napadené země a poskytly jí mimo jiné podporu v podobě dodávek zbraní.
V lednu se ve Washingtonu vyměnila administrativa a Trump opakovaně prohlásil, že chce co nejdříve válku mezi Ruskem a Ukrajinou ukončit. Zatím stále není jasné, jak toho chce dosáhnout. Trump i Putin už dříve uvedli, že jsou připraveni se sejít.
Šéf Kremlu před tím přímo hovořil s americkým prezidentem naposledy nedlouho před tím, než na jeho rozkaz 24. února 2022 vpadla ruská vojska do sousední země. Tehdy s Bidenem hovořil po telefonu podle Moskvy asi hodinu.
Na jednání unijních ministrů pro evropské záležitosti v Bruselu dnes zazněla od všech 27 zemí EU jednoznačná podpora Ukrajiny a její obrany. Českým novinářkám to dnes v Bruselu řekl ministr Martin Dvořák. Země jako Slovensko a Maďarsko se staly v posledních měsících terčem kritiky kvůli blokování nejrůznějších sankcí proti Rusku. Bratislava a Budapešť mají rovněž výhrady k pokračujícímu posílání vojenské pomoci na Ukrajinu.
Hlavním tématem dnešního jednání byla příprava zasedání příštího summitu, který bude 23. a 24. října. „Témata se úplně zásadně nemění. My jsme rádi, že Ukrajina zůstává stále na vrcholu našeho zájmu. Podpora je úplně jednoznačná, zazněla z úst všech přítomných,“ uvedl Dvořák.
Dům v obci Wyryki na východě Polska nezasáhl ruský dron, ale raketa vystřelená z polské stíhačky při zásahu proti dronům, píše polský list.
Estonsko v příštích dvou letech vyhloubí na své jihovýchodní hranici s Ruskem na 40 kilometrů protitankových příkopů, které budou součástí opevnění hranic v rámci takzvané Baltské obranné linie. Informovala o tom dnes veřejnoprávní stanice ERR.
„Vzhledem k tomu, že na severovýchodě Estonska už máme dobrou přírodní překážku v podobě řeky Narvy a na východě (v podobě) Čudského jezera, pak pro jihovýchodní Estonsko existuje plán vybudovat 40 kilometrů protitankového příkopu,“ řekl stanici Ainar Afanasjev z generálního štábu estonské armády.
