Záhada telefonátu mezi Putinem a Trumpem. Kreml nedokáže říct, zda proběhl
Mluvčí Kremlu dnes znovu uvedl, že nemůže potvrdit ani vyvrátit, zda ruský prezident Vladimir Putin telefonicky hovořil se svým americkým protějškem Donaldem Trumpem o nalezení způsobu, jak ukončit boje mezi Ruskem a Ukrajinou. Záhada tak obestírá první přímý kontakt mezi vůdci dvou největších jaderných mocností od chvíle, kdy Rusko v únoru 2022 zahájilo rozsáhlou válku proti Ukrajině, napsala agentura Reuters, podle níž jen částečné odpovědi nabízí Moskva i Washington.
O telefonátu mezi Trumpem a Putinem psal o víkendu americký list New York Post, kterému to řekl staronový šéf Bílého domu v pátečním interview na palubě prezidentského speciálu Air Force One. Trump uvedl, že má jasný plán, jak válku ukončit. Podrobnosti ale nesdělil. Není ani jasné, kdy se telefonát s Putinem uskutečnil.
„Vždycky jsem měl s Putinem dobrý vztah,“ řekl Trump deníku. Odmítl sdělit, kolikrát s ruským prezidentem hovořil. „To bych raději neříkal,“ odpověděl šéf Bílého domu a mimo jiné zopakoval, že chce válku ukončit. Trumpův bezpečnostní poradce Mike Waltz na téma hovoru mezi prezidenty v televizi NBC News neodpověděl.
Kreml v neděli uvedl, že informaci o hovoru státníků nemůže potvrdit ani vyvrátit. „Co se dá říci o této zprávě: jak (nová Trumpova) administrativa ve Washingtonu rozvíjí svou práci, vzniká mnoho různých komunikací. A ty se vedou různými kanály. Vzhledem k množství těchto komunikací se samozřejmě může stát, že o něčem nevím, že nejsem informován. Proto v tomto případě to nemohu ani potvrdit, ani popřít,“ řekl Putinův mluvčí Dmitrij Peskov ruské státní agentuře TASS.
Podobně se vyjádřil dnes. „Včera jsem se k této záležitosti vyjádřil. Nic jiného vám nemůžu říct. Nemohu to potvrdit ani vyvrátit,“ odpověděl podle TASS Putinův mluvčí na dotaz novinářů ohledně rozhovoru mezi prezidenty Ruska a Spojených států.
První hovor? Podle Peskova fikce
V pátek 7. února Peskov podle Reuters řekl, že šéf Kremlu Vladimir Putin a prezident Trump zatím ještě nejednali o potenciální schůzce mezi nimi a neodehrály se mezi nimi žádné první kontakty ohledně toho, zda je takové setkání nutné nebo kde a jak by se mohlo uskutečnit. Ve středu Peskov tvrdil, že kontakty mezi Moskvou a Trumpovým týmem jsou na úrovni jednotlivých resortů a zintenzivňují. Podrobnosti nesdělil.
Loni v listopadu Peskov popřel informace amerických médií o údajném telefonátu mezi tehdy zvoleným prezidentem Trumpem a šéfem Kremlu. Označil je za čistou fikci. Například list The Washington Post napsal, že podle jeho zdroje Trump doporučil šéfovi Kremlu, aby neeskaloval válku proti Ukrajině, a připomněl mu rozsah americké vojenské přítomnosti v Evropě.
Vztahy mezi Moskvou a Washingtonem se dostaly na nejhorší úroveň za celé dekády kvůli ruské invazi na Ukrajinu. USA se pod vedením Joea Bidena postavily na stranu napadené země a poskytly jí mimo jiné podporu v podobě dodávek zbraní.
V lednu se ve Washingtonu vyměnila administrativa a Trump opakovaně prohlásil, že chce co nejdříve válku mezi Ruskem a Ukrajinou ukončit. Zatím stále není jasné, jak toho chce dosáhnout. Trump i Putin už dříve uvedli, že jsou připraveni se sejít.
Šéf Kremlu před tím přímo hovořil s americkým prezidentem naposledy nedlouho před tím, než na jeho rozkaz 24. února 2022 vpadla ruská vojska do sousední země. Tehdy s Bidenem hovořil po telefonu podle Moskvy asi hodinu.
Ukrajina získala z Ruska těla dalších 1245 vojáků, oznámil dnes ukrajinský koordinační štáb pro otázky zacházení s válečnými zajatci. Jde podle něj o poslední fázi repatriací pozůstatků na základě dohody Kyjeva s Moskvou, ke které obě země dospěly začátkem června v Istanbulu. Rusko na Ukrajinu vrátilo v rámci istanbulských dohod celkem 6057 těl, uvedl štáb. Ukrajinský ministr vnitra ale zároveň obvinil Rusko, že posílá na Ukrajinu zohavená těla a mezi pozůstatky se podle něj našla i těla Rusů.
„Dnešek je poslední fází repatriace padlých vojáků,“ cituje agentura Reuters ukrajinského ministra obrany Rustema Umerova. „Od minulého týdne, kdy se začaly uplatňovat istanbulské dohody, jsme dokázali získat zpět přes 6000 těl,“ dodal.
Ruské drony, které v posledních týdnech útočí na ukrajinská města, létají příliš vysoko na to, aby ještě byly v dostřelu palných zbraní, píše server CNN. Ukrajina musí kvůli tomu najít nový způsob, jak na nálety bezpilotních letadel reagovat.
Ukazuje se, že Rusko znovu změnilo taktiku svých dronových útoků. Drony teď létají ve výškách, kde je nemožné je zasáhnout bez použití vyspělejší protivzdušné obrany. Rusko si to může dovolit díky zvýšení produkce, za měsíc dokáže vyrobit až 2700 dronů Šáhed íránské konstrukce.
„Je tu daleko více dronů, to je objektivní fakt. A samozřejmě že čím více jich je, tím těžší je proti nim zasáhnout,“ uvedl soudce ukrajinského nejvyššího soudu Jurij Čumak. Ten je zároveň dobrovolníkem u jednotky, která v noci sestřeluje ruské drony.
Pomoc evropských zemí Ruskem napadené Ukrajině v březnu a v dubnu oproti počátku roku výrazně vzrostla, zatímco americká se ocitla na nule, vyplývá to ze zprávy, kterou dnes zveřejnil Institut pro světové hospodářství (IfW) v německém Kielu.
Vojenská, finanční a humanitární pomoc z Evropy podle IfW dosáhla v březnu a v dubnu dohromady zhruba 20,2 miliardy eur (přes 500 miliard korun). V lednu a v únoru to bylo přibližně 6,7 miliardy eur. Evropa na jaře zároveň poprvé od června 2022 poprvé předstihla USA v celkovém objemu vojenské pomoci. Bránící se východoevropské zemi dosud Evropa poskytla zbrojní pomoc za 72 miliard eur, zatímco USA za 65 miliard.
