Drsné útoky USA na Evropu: Šéf konference v Mnichově se v přímém přenosu rozbrečel
Strach a panika, takové pocity zavládly mezi evropskými delegáty po Mnichovské bezpečnostní konferenci, která dnes skončila a která se nesla v duchu kritiky ze strany USA směrem k Evropě. Silně celá situace dolehla na šéfa konference Christopha Heusgena, jenž během závěrečné tiskovky neunesl emoce a uronil slzy.
Pro Heusgena byl 61. ročník konference posledním ve funkci jejího šéfa. Štafetu od něj dnes přejal bývalý norský premiér a někdejší generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Minulý týden ovšem Stoltenberg oznámil, že se vrací do norské vlády jako ministr financí. Než mu skončí mandát v norské vládě, povedou Mnichovskou bezpečnostní konferenci současní místopředsedové Benedikt Franke a Rainer Rudolph.
Konec se pro Heusgena nenese zrovna v pozitivním duchu. Během jeho proslovu bylo zjevné, že vývoj posledních dní nevnímá pozitivně. „S Ewaldem von Kleistem (zakladatel akce, pozn. red.) začala tato konference jako transatlantická. Po pátečním projevu viceprezidenta Vanceho sdílíme strach, že naše společná základna hodnot už není dál tak společná,“ pronesl Heusgen, zcela očividně otřesený. Netrvalo dlouho a začal ronit slzy přímo před přítomnými kamerami a publikem.
Americký viceprezident J. D. Vance se v pátek na konferenci oproti očekávání nevěnoval bezpečnosti, ale kritizoval evropské demokracie. Podle něj je v Evropě na ústupu svoboda slova a zastánci jiných názorů jsou pronásledovaní. Vance rovněž nepřímo podpořil německou stranu Alternativa pro Německo (AfD), která je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou.
Varování před rokem 1938
Vance navíc promluvil jen krátce po telefonátu amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Státníci se v něm dohodli, že se setkají, aby jednali o ukončení války na Ukrajině, kterou Rusko před třemi lety rozpoutalo rozsáhlou invazí. Kyjev i evropské státy se obávají, že se Moskva a Washington na míru na Ukrajině dohodnou bez jejich účasti. Podle evropských politiků by takový mír nebyl trvalý a vyhovoval jen Rusku.
Právě o válce na Ukrajině Heusgen na závěr konference mluvil. „Neměli bychom spadnout do pasti appeasementu. Nefungovalo to v roce 1938. Nebude to fungovat ani dnes,“ řekl. Odkazoval tak na politiku ústupků či usmiřování, která vedla k uzavření mnichovské dohody v roce 1938. Nacistické Německo, Francie, Británie a Itálie se tehdy bez účasti Československa dohodly, že Adolf Hitler získá rozsáhlé československé pohraničí s převážně německým obyvatelstvem. Ruský prezident Vladimir Putin podle Heusgena „cítí slabost“ a „reaguje jen na sílu“.
Odkaz na mnichovskou dohodu z roku 1938 a varování před podobným osudem pro Ukrajinu padly na letošní Mnichovské bezpečnostní konferenci hned několikrát. Použil ho mimo jiné i český prezident Petr Pavel, který v Mnichově vyzval, aby Ukrajina a Evropa byly součástí mírových jednání o Ukrajině. „Jinak by to byla jakási ozvěna mnichovského ducha, který Československo zná moc dobře. Mám na mysli dohodu o naší zemi bez naší země. Tentokrát o Ukrajině, ale i o Evropě,“ dodal v sobotní debatě.
Podle Heusgena by mírová iniciativa neměla být přenechána USA a Rusku. „Měli bychom si přestat stěžovat, že jsme byli odsunuti na vedlejší kolej, ale přijít k jednacímu stolu s konkrétními nápady a přísliby výdajů,“ dodal s tím, že je to jediný způsob, jak místo u jednacího stolu dostat. „My Evropané potřebujeme mírový plán pro náš kontinent,“ dodal.
Dobrou noc, ctění čtenáři. Děkujeme, že sledujete online zpravodajství k ukrajinskému dění, pokračovat můžete zase od rána.
Ukrajinská generální prokuratura zahájila trestní řízení proti ruskému opozičnímu politikovi Leonidu Volkovovi, který žije v exilu v Litvě. Podle Rádia Svoboda nebo projektu Sota tuto informaci přinesl ukrajinský server glavcom a další ukrajinská média na základě státního registru trestních řízení. Ukrajinští vyšetřovatelé se o Volkova zajímají kvůli jeho vyjádřením o kontroverzním veliteli Ruského dobrovolnického sboru (RDK) bojujícího na straně Ukrajiny proti ruským invazním silám a o některých ukrajinských představitelích.
Ukrajinci Volkova vyšetřují kvůli možnému ospravedlňování ruské ozbrojené agrese proti Ukrajině a urážení cti a důstojnosti vojáků. Za to podle ukrajinských zákonů hrozí až osmileté vězení. Na generální prokuraturu se kvůli Volkovovým výrokům obrátila poslankyně ukrajinské vládní strany Sluha národa Olha Vasylevská-Smahljuková.
Leonid Volkov je šéfem politických projektů Fondu pro boj proti korupci, jehož hlavním představitelem býval Alexej Navalnyj, který zemřel v únoru 2024 ve vězení na Sibiři. Anna Tironová, bývalá pracovnice fondu, jež v současnosti působí v Ruském dobrovolnickém sboru, začátkem minulého týdne zveřejnila snímek obrazovky se zprávou od Volkova. V něm reagoval na informace o smrti velitele RDK Denise Kapustina, který v minulosti patřil mezi fotbalové hooligans a byl aktivní mezi neonacisty. Volkov Tironové psal, že „zdechl nácek“, a o RDK uvedl, že řešil úkoly pro „odporného venkovského politického technologa Budanova“. Budanov donedávna vedl ukrajinskou vojenskou rozvědku HUR.
Ukrajina v současnosti dvě třetiny zpravodajských informací získává od Francie, řekl dnes francouzský prezident Emmanuel Macron. Francie podle šéfa Elysejského paláce do velké míry nahradila Spojené státy, které zemi vzdorující ruské invazi až do loňska předávaly valnou část informací od tajných služeb.
Situace se změnila loni v březnu, kdy Washington ohlásil, že sdílení těchto informací s Kyjevem přerušuje. Šlo o součást jeho snah vyvinout tlak na ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského ke spolupráci se šéfem Bílého domu Donaldem Trumpem na mírových jednáních. Vztahy mezi Spojenými státy a Ukrajinou jsou od té doby velmi proměnlivé, nicméně nic nenaznačuje tomu, že Washington výrazně omezil předávání zpravodajských informací Kyjevu.
V novoročním projevu k francouzské armádě Macron vyzdvihl podporu, kterou Evropa v posledních dvou letech Ukrajině poskytuje. Veškerou pomoc, včetně té finanční, podle něho nyní dodává koalice přibližně 35 zemí. Spojené státy za Trumpova působení v Bílém domě ukončily přímé dodávky zbraní napadené zemi.
