Drsné útoky USA na Evropu: Šéf konference v Mnichově se v přímém přenosu rozbrečel

Autor: Mii, ČTK - 
16. února 2025
19:06

Strach a panika, takové pocity zavládly mezi evropskými delegáty po Mnichovské bezpečnostní konferenci, která dnes skončila a která se nesla v duchu kritiky ze strany USA směrem k Evropě. Silně celá situace dolehla na šéfa konference Christopha Heusgena, jenž během závěrečné tiskovky neunesl emoce a uronil slzy.

Pro Heusgena byl 61. ročník konference posledním ve funkci jejího šéfa. Štafetu od něj dnes přejal bývalý norský premiér a někdejší generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Minulý týden ovšem Stoltenberg oznámil, že se vrací do norské vlády jako ministr financí. Než mu skončí mandát v norské vládě, povedou Mnichovskou bezpečnostní konferenci současní místopředsedové Benedikt Franke a Rainer Rudolph.

Konec se pro Heusgena nenese zrovna v pozitivním duchu. Během jeho proslovu bylo zjevné, že vývoj posledních dní nevnímá pozitivně. „S Ewaldem von Kleistem (zakladatel akce, pozn. red.) začala tato konference jako transatlantická. Po pátečním projevu viceprezidenta Vanceho sdílíme strach, že naše společná základna hodnot už není dál tak společná,“ pronesl Heusgen, zcela očividně otřesený. Netrvalo dlouho a začal ronit slzy přímo před přítomnými kamerami a publikem.

Americký viceprezident J. D. Vance se v pátek na konferenci oproti očekávání nevěnoval bezpečnosti, ale kritizoval evropské demokracie. Podle něj je v Evropě na ústupu svoboda slova a zastánci jiných názorů jsou pronásledovaní. Vance rovněž nepřímo podpořil německou stranu Alternativa pro Německo (AfD), která je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou.

Varování před rokem 1938

Vance navíc promluvil jen krátce po telefonátu amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Státníci se v něm dohodli, že se setkají, aby jednali o ukončení války na Ukrajině, kterou Rusko před třemi lety rozpoutalo rozsáhlou invazí. Kyjev i evropské státy se obávají, že se Moskva a Washington na míru na Ukrajině dohodnou bez jejich účasti. Podle evropských politiků by takový mír nebyl trvalý a vyhovoval jen Rusku.

Právě o válce na Ukrajině Heusgen na závěr konference mluvil. „Neměli bychom spadnout do pasti appeasementu. Nefungovalo to v roce 1938. Nebude to fungovat ani dnes,“ řekl. Odkazoval tak na politiku ústupků či usmiřování, která vedla k uzavření mnichovské dohody v roce 1938. Nacistické Německo, Francie, Británie a Itálie se tehdy bez účasti Československa dohodly, že Adolf Hitler získá rozsáhlé československé pohraničí s převážně německým obyvatelstvem. Ruský prezident Vladimir Putin podle Heusgena „cítí slabost“ a „reaguje jen na sílu“.

Odkaz na mnichovskou dohodu z roku 1938 a varování před podobným osudem pro Ukrajinu padly na letošní Mnichovské bezpečnostní konferenci hned několikrát. Použil ho mimo jiné i český prezident Petr Pavel, který v Mnichově vyzval, aby Ukrajina a Evropa byly součástí mírových jednání o Ukrajině. „Jinak by to byla jakási ozvěna mnichovského ducha, který Československo zná moc dobře. Mám na mysli dohodu o naší zemi bez naší země. Tentokrát o Ukrajině, ale i o Evropě,“ dodal v sobotní debatě.

Podle Heusgena by mírová iniciativa neměla být přenechána USA a Rusku. „Měli bychom si přestat stěžovat, že jsme byli odsunuti na vedlejší kolej, ale přijít k jednacímu stolu s konkrétními nápady a přísliby výdajů,“ dodal s tím, že je to jediný způsob, jak místo u jednacího stolu dostat. „My Evropané potřebujeme mírový plán pro náš kontinent,“ dodal.

Video  Ministr Dvořák v Blesku: Trump možná odstartoval ekonomickou válku. Jak dopadnou cla na Čechy?  - Pavlína Horáková
Video se připravuje ...

18:29
Dnes

Ukrajinská tajná služba zadržela důstojníka letectva, kterého podezřívá z toho, že pro Rusko zjišťoval rozmístění cenných západních stíhaček F-16 a Mirage 2000, které Ukrajina získala na obranu před ruskou invazí. Dnes o tom informovala agentura Reuters.

Nejmenovaný důstojník v hodnosti majora, který působil jako letový instruktor, podle tajné služby poskytoval Rusku souřadnice a navrhoval taktiku útoků. Pokud jde o americké F-16, francouzské Mirage 2000 a starší sovětské Su-24, tak agent podle kontrarozvědky shromažďoval informace o jejich poloze a letových plánech.

16:37
Dnes

Moskva si všímá všech prohlášení amerického prezidenta Donalda Trumpa, a to včetně hrozeb uvalení sankcí, ale Rusko je už vůči sankcím imunní. Uvedl to dnes mluvčí ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Peskov.

Západ uvalil sankce na Rusko nejprve po ruské anexi ukrajinského poloostrova Krym na jaře 2014 a ještě více po vpádu ruských vojsk na Ukrajinu v únoru 2022.

„Už dosti dlouho žijeme pod obrovským množstvím sankcí, ale naše hospodářství funguje. Přirozeně jsme si v tomto směru vytvořili určitou imunitu,“ řekl Peskov podle státní agentury TASS.

O den dříve mluvčí uvedl, že Kreml vzal na vědomí Trumpovy výroky, že z 50 na deset až 12 dnů zkrátí lhůtu, kterou dal dříve Rusku k nalezení dohody o ukončení války proti Ukrajině, a to pod hrozbou sankcí proti Moskvě a proti odběratelům ruských surovin. 

13:39
Dnes

Rusko a Čína zahájí v pátek 1. srpna v Japonském moři společné cvičení vojenského námořnictva, které potrvá do 5. srpna. Oznámily to dnes ruské tiskové agentury s odvoláním na komuniké ruské Tichomořské flotily. Cvičení Námořní součinnost 2025 bude mít obranný charakter a nebude zaměřeno proti žádné třetí straně, uvedla agentura TASS.

Zobrazit celý online

Video se připravuje ...
Další videa