Drsné útoky USA na Evropu: Šéf konference v Mnichově se v přímém přenosu rozbrečel
Strach a panika, takové pocity zavládly mezi evropskými delegáty po Mnichovské bezpečnostní konferenci, která dnes skončila a která se nesla v duchu kritiky ze strany USA směrem k Evropě. Silně celá situace dolehla na šéfa konference Christopha Heusgena, jenž během závěrečné tiskovky neunesl emoce a uronil slzy.
Pro Heusgena byl 61. ročník konference posledním ve funkci jejího šéfa. Štafetu od něj dnes přejal bývalý norský premiér a někdejší generální tajemník NATO Jens Stoltenberg. Minulý týden ovšem Stoltenberg oznámil, že se vrací do norské vlády jako ministr financí. Než mu skončí mandát v norské vládě, povedou Mnichovskou bezpečnostní konferenci současní místopředsedové Benedikt Franke a Rainer Rudolph.
Konec se pro Heusgena nenese zrovna v pozitivním duchu. Během jeho proslovu bylo zjevné, že vývoj posledních dní nevnímá pozitivně. „S Ewaldem von Kleistem (zakladatel akce, pozn. red.) začala tato konference jako transatlantická. Po pátečním projevu viceprezidenta Vanceho sdílíme strach, že naše společná základna hodnot už není dál tak společná,“ pronesl Heusgen, zcela očividně otřesený. Netrvalo dlouho a začal ronit slzy přímo před přítomnými kamerami a publikem.
Americký viceprezident J. D. Vance se v pátek na konferenci oproti očekávání nevěnoval bezpečnosti, ale kritizoval evropské demokracie. Podle něj je v Evropě na ústupu svoboda slova a zastánci jiných názorů jsou pronásledovaní. Vance rovněž nepřímo podpořil německou stranu Alternativa pro Německo (AfD), která je označovaná za pravicově populistickou až krajně pravicovou.
Varování před rokem 1938
Vance navíc promluvil jen krátce po telefonátu amerického prezidenta Donalda Trumpa s ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Státníci se v něm dohodli, že se setkají, aby jednali o ukončení války na Ukrajině, kterou Rusko před třemi lety rozpoutalo rozsáhlou invazí. Kyjev i evropské státy se obávají, že se Moskva a Washington na míru na Ukrajině dohodnou bez jejich účasti. Podle evropských politiků by takový mír nebyl trvalý a vyhovoval jen Rusku.
Právě o válce na Ukrajině Heusgen na závěr konference mluvil. „Neměli bychom spadnout do pasti appeasementu. Nefungovalo to v roce 1938. Nebude to fungovat ani dnes,“ řekl. Odkazoval tak na politiku ústupků či usmiřování, která vedla k uzavření mnichovské dohody v roce 1938. Nacistické Německo, Francie, Británie a Itálie se tehdy bez účasti Československa dohodly, že Adolf Hitler získá rozsáhlé československé pohraničí s převážně německým obyvatelstvem. Ruský prezident Vladimir Putin podle Heusgena „cítí slabost“ a „reaguje jen na sílu“.
Odkaz na mnichovskou dohodu z roku 1938 a varování před podobným osudem pro Ukrajinu padly na letošní Mnichovské bezpečnostní konferenci hned několikrát. Použil ho mimo jiné i český prezident Petr Pavel, který v Mnichově vyzval, aby Ukrajina a Evropa byly součástí mírových jednání o Ukrajině. „Jinak by to byla jakási ozvěna mnichovského ducha, který Československo zná moc dobře. Mám na mysli dohodu o naší zemi bez naší země. Tentokrát o Ukrajině, ale i o Evropě,“ dodal v sobotní debatě.
Podle Heusgena by mírová iniciativa neměla být přenechána USA a Rusku. „Měli bychom si přestat stěžovat, že jsme byli odsunuti na vedlejší kolej, ale přijít k jednacímu stolu s konkrétními nápady a přísliby výdajů,“ dodal s tím, že je to jediný způsob, jak místo u jednacího stolu dostat. „My Evropané potřebujeme mírový plán pro náš kontinent,“ dodal.
Desítky explozí byly slyšet mimo jiné i ve středoukrajinském Kremenčuku, kde částečně vypadla elektřina, jak uvedl starosta města Vitalij Maleckyj. Podle webu Ukrajinska pravda tam také rozsáhlý ruský útok poškodil dopravní infrastrukturu, uzavřen byl most přes řeku Dněpr.
Ruské útoky ve městě Kryvyj Rih cílily na dopravní a městskou infrastrukturu, uvedl tamější náčelník vojenské správy Oleksandr Vilkul. V jihoukrajinské Oděse pak byla poškozena civilní infrastruktura a obytné domy, informoval šéf zdejší oblastní správy Oleh Kiper.
Ukrajinská premiérka Julija Svyrydenková ráno uvedla, že dnes v noci byla poprvé od začátku ruské agrese poškozena hlavní budova ukrajinské vlády.
Podle ní s ohněm v budově úřadu ukrajinské vlády stále bojují hasiči, poničena je střecha a horní patra. Premiérka, která připojila fotografii budovy s plameny v několika oknech, také doplnila, že ruský útok v noci zasáhl Kyjev, Dnipro, Kryvyj Rih, Kremenčuk a Oděsu. „Budovy opravíme, ale životy vrátit nelze. Nepřítel každý den terorizuje a zabíjí naše lidi po celé zemi. Svět musí na tuto zkázu reagovat nejen slovy, ale také činy,“ zdůraznila premiérka.
Ruské noční útoky na ukrajinskou metropoli Kyjev zapálily několik obytných budov, zranily 18 lidí a zabily tři osoby, včetně ročního miminka. Ukrajinské bezpilotní letouny naopak způsobily požár v rafinerii na jihozápadě Ruska, který byl uhašen.
Sirény se na téměř celé Ukrajině kvůli ruským raketám a dronům rozezněly okolo 1:15 SELČ. Padající trosky ze zničených bezpilotních letounů zapálily střechu čtyř obytných budov v Kyjevě a oheň částečně poničil i další budovy. Hořelo také v Pečerské čtvrti, kde se nacházejí vládní budovy. „Rusko úmyslně a vědomě útočilo na civilní cíle,“ uvedl šéf kyjevské vojenské správy Tymur Tkačenko.
