Trumpovi lidé krátce po telefonátu: Letí vyjednat detaily míru! Setkání s Putinem už v únoru?
Poradce amerického prezidenta Donalda Trumpa pro národní bezpečnost Michael Waltz a prezidentův zmocněnec pro Blízký východ Steve Witkoff dnes odletí do Saúdské Arábie na jednání o ukončení ruské války na Ukrajině. Informuje o tom agentura Reuters s odvoláním na prohlášení Witkoffa pro televizi Fox News. Vysoce postavený ukrajinský vládní zdroj sdělil stanici BBC, že Ukrajina na jednání neobdržela pozvánku a nevysílá na tuto fázi rozhovorů žádný tým.
Děje se tak poté, co Trumpův zvláštní vyslanec pro Ukrajinu a Rusko Keith Kellogg uvedl, že Kyjev bude součástí vyjednávání o ukončení konfliktu. Poradce ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského řekl stanici NBC, že Ukrajina stále nebyla pozvána na jednání mezi USA a Ruskem v Saúdské Arábii. „Je nebezpečné hovořit s nepřáteli dříve než se spojenci. Postoj Ukrajiny se nezměnil. Je třeba, aby Ukrajina, USA a Evropa zaujaly společné stanovisko před jakýmkoliv jednáním s Putinem“, uvedl poradce.
Dva američtí představitelé podle listu The Guardian potvrdili, že Ukrajina nebyla na jednání pozvána, ale uvedli, že záměrem USA je uspořádat bilaterální jednání s Ruskem, poté bilaterální jednání s Ukrajinou a následně společné rozhovory.
„Doufáme, že v jednáních o Rusku a Ukrajině dosáhneme opravdu dobrého pokroku“, prohlásil Witkoff. Trumpův zmocněnec uvedl, že američtí představitelé s ukrajinskými činiteli jednají zvlášť. „Ukrajina je součástí rozhovorů,“ řekl Witkoff.
Cílem jednání je uspořádat summit vůdců v Saúdské Arábii, kterého se budou účastnit minimálně Trump a ruský prezident Vladimir Putin. Ten se mohl konat již na konci února, a to kvůli blížícímu se postnímu měsíci ramadánu.
Tým povede šéf diplomacie?
V několika příštích dnech se ukáže, zda ruský prezident Vladimir Putin myslí mír na Ukrajině vážně, prohlásil dnes americký ministr zahraničí Marco Rubio na stanici CBS. „Jeden telefonát koneckonců mír nezajistí,“ řekl Rubio o hovoru Trumpa a Putina, ve kterém Putin údajně vyjádřil zájem o dosažení míru. Očekává se, že Rubio americký tým vysokých činitelů na jednání v Rijádu povede.
Šéf americké diplomacie podle Reuters zlehčoval obavy Evropy z toho, že bude vyřazena z počátečních jednání mezi USA a Ruskem. Proces vyjednávání ještě doopravdy nezačal, uvedl Rubio.
„Nakonec to dojde do určitého bodu, pokud to budou skutečná jednání, a tam ještě nejsme, ale pokud by k tomu došlo, bude se muset zapojit Ukrajina, protože to ona byla napadena (Ruskem), a Evropané se budou muset také zapojit, protože zavedli sankce proti Putinovi a Rusku,“ řekl Rubio. „Zatím tam prostě nejsme“, dodal americký ministr.
Rubio také sdělil, že při nedávném telefonátu se svým ruským protějškem Sergejem Lavrovem hovořil o složitých provozních podmínkách velvyslanectví Spojených států v Moskvě.
Vážení čtenáři, pro tuto chvíli se odmlčí online zpravodajství k dění na Ukrajině. Pokračuje zase od rána, přejeme klidnou noc.
Saratov, asi 600 km od ukrajinských hranic. Městští zaměstnanci řeší škody po útoku ukrajinského dronu, jak na Telegramu uvedl gubernátor Saratovské oblasti Roman Busargin.
Bezpečnostní situace ve světě podle prezidenta Petra Pavla jasně ukazuje, že při zajištění bezpečnosti nelze vystačit pouze s profesionálními armádami. Nejsou dostatečným prostředkem pro zajištění bezpečnosti ve velkém konfliktu. Žádný krok, který by směřoval k obnovení povinné vojenské služby v Česku, se ale podle něj nepřipravuje. Pavel to dnes řekl v živém vysílání na sociálních sítích, ve kterém mu pokládali dotazy občané.
„Neříkám, že všichni musí obléknout uniformu a jít bojovat, ale bezpečnost země je skutečně věcí každého z nás,“ řekl Pavel v odpovědi na otázku, co říká na znovuzavedení povinné vojenské služby v Chorvatsku. V Česku je podle něj systém nastavený tak, že pokud vznikne konflikt, byla by do něj profesionální armáda nasazena a pak by veškeré další úkoly, například ochranu důležitých objektů v ČR, plnily zálohy. Je podle něj pochopitelné, že některé země sahají k obnově základní vojenské služby.
„My hledáme alternativní formy jak spíše na dobrovolné bázi než na povinné umožnit lidem, aby prošli nějakým základním výcvikem,“ doplnil prezident. „Základní výcvik v souhrnném trvání maximálně tří měsíců, který by se navíc dal rozdělit do několika etap, by určitě nikomu neuškodil, naopak by mnoha lidem pomohl trochu zjistit, kde jsou jejich limity, a možná by jim pomohl potom i v práci, protože by byli připraveni na řadu krizových situací. A pro naši zemi by znamenal větší bázi těch, se kterými by se dalo počítat v případě, že bychom se dostali do opravdu vážné krize,“ dodal prezident.
